Žádná náhoda. Maroko míří za další senzací i díky „Avokádové hlavě“ nebo lovu v Evropě
Maročané mají možnost během pár dní zostudit celý Pyrenejský poloostrov. Po šokujícím vyřazení Španělů se ve svém historicky prvním čtvrtfinále na mistrovství světa postaví Portugalcům, kteří si v Kataru brousí zuby na trofej. Outsider má už teď více než splněno, což není dílem náhody.
Všechny čtvrtfinálové pozice šampionátu obsadili favorité osmifinálových klání. Až na jednu výjimku. Mezi fotbalové velikány Anglii, Argentinu, Brazílii, Francii, Chorvatsko, Nizozemsko a Portugalsko se vetřelo Maroko.
Penaltový triumf nad Španěly znamenal obrovskou euforii pro postupující zemi a celý arabský svět, jehož prapor na MS méně úspěšně táhli domácí Katařané, Tunisané a Saúdové. Spokojený může být i africký kontinent, která má svého zástupce mezi poslední osmičkou mundialu po 12 letech.
Maročané v Kataru neoslňují drtivou ofenzivou, soupeře opticky nepřehrávají. Ale nelze říct, že by jejich premiérový výskyt ve čtvrtfinále největší fotbalové akce byl jen a pouze náhodou. Že postup ze skupiny z prvního místa ve společnosti silných mančaftů Belgie a Chorvatska spadl z nebes.
MS ve fotbale 2022
Progres lze povrchně vypozorovat už jen z toho, že od své premiérové účasti na MS v roce 1970 až do letoška si „Lvi z Atlasu“ připsali pouhá dvě vítězství. Tento skromný počin dohnali v Kataru během jediného týdne. K tomu ještě předtím uhráli remízu s Chorvaty a – jak bylo zmíněno – v osmifinále dokázali se Španěly s výsledkem 0:0 dojít až do penaltového rozstřelu a ten ovládnout.
Snové vyústění tříměsíčního období, které odstartovalo lehkým údivem. V srpnu totiž došlo u reprezentace na nečekanou velkou změnu. Tři měsíce před vrcholem několikaletého snažení se standardně trenér nevyhazuje. Ale Maroko odvolalo Bosňana Vahida Halilhodžiče, který tým úspěšně provedl kvalifikací.
Svaz dál nechtěl tolerovat, že tento kouč kvůli sporům ignoruje Nussajíra Mazrávího z Bayernu Mnichov a Hakíma Zijacha, hráče londýnské Chelsea. Takovéto – pro Maroko extrémně důležité – persony nějaký čas nepovolával do reprezentace.
A tak národní tým převzal Valíd Radžradžuí. Rozený Francouz, který ale už během kariéry na sobě nosil dres Maroka. Jakmile začal trénovat, slavil na všech místech úspěchy. Klub FUS Rabat dotáhl k jeho jedinému titulu z marocké ligy. Pak se přesunul do katarského týmu Al-Duhail, což opět vyústilo v ligovou trofej. Po návratu domů měl na starost Wydad Casablanca a znovu mohl slavit ovládnutí domácí soutěže, k tomu ještě trofej v Africké lize mistrů.
Řada afrických zemí spala, Maroko pochopilo
Bylo spíše jen otázkou času, kdy kouč přezdívaný „Avokádová hlava“ převezme reprezentační „áčko“. Halilhodžičovy neshody angažování 47letého oborníka urychlily. Radžradžuí je už nějakou dobu považovaný za afrického Josého Mourinha, pro důraz na taktickou disciplínu a manažerským schopnostem. Hráče – včetně navrátilců Mazrávího a Zijacha – si rychle dokázal získat na svoji stranu. Třeba i tím, že jim dovolil si s sebou na šampionát vzít rodiny, aby zabránil stesku při dlouhém odloučení. Vděčnost byla vidět po slavném rozstřelu proti Španělsku. Trenér si musel připadat jako rocková hvězda, když ho svěřenci začali vyhazovat do vzduchu.
Čtěte také
Do Kataru přivezl národnostně nejrozmanitější tým. Hned 14 jmen z 26 na soupisce se stejně jako Radžradžuí nenarodilo v Maroku. Na svět přišli v Kanadě, Nizozemsku, Belgii, Francii, Itálii nebo Španělsku – odtamtud pochází autor stylové a postupové osmifinálové penalty Ašraf Hakimi.
Stačí fakt, že mají marocké kořeny. Ale hráči do reprezentace země svých předků nepřiběhli sami, a i to je výsledkem rozsáhlých investic Královské marocké fotbalové federace. V roce 2009 byla otevřena akademie podporována panovníkem Muhammadem VI., po kterém také nese jméno. Do její gesce rázem spadalo i vyhledávání talentů prostřednictvím skautů v marockých diasporách v Evropě, kteří by potenciálně mohli být jednou ideálním materiálem pro národní tým.
A pak je tu samotný moderní komplex ležící v přímořském městě Salé. Na africký kontinent zcela výjimečné zázemí. „Řada afrických zemí stále nechápe, že musí mít pro hráče k dispozici akademie, kvalitní hřiště, trenéry i moderní zázemí. V Maroku si to ovšem uvědomili,“ cituje Sky Sports respektovanou novinářku Ušer Komugišaovou.
Fotbalová „kuchyně“ se rozkládá na ploše 2,5 kilometru čtvrtečního, zahrnuje čtyři pětihvězdičkové hotely, osm hřišť vyhovujících standardům FIFA, přičemž jedno je vnitřní, plně klimatizované. K dispozici je také speciální zdravotnické zařízení, a talenti si tak mohou kdykoliv zajít třeba i k zubaři.
Z tohoto prostředí pro šlapající mančaft na šampionátu v Kataru vzešel útočník Júsuf En-Nesjrí a Najíf Adžuird, toho času hráči Sevilly respektive West Hamu United.
V Maroku se myslí i na fotbalistky, takže díky dostatečnému financování jde o jedinou zemi na světě, ve které fungují dvě plně profesionální ženské ligy.
Teď ale všechny zajímá příběh mužské reprezentační party, který může být ještě velkolepější. V cestě stojí po vyřazení Španělska druhý fotbalový obr z Pyrenejského poloostrova. Radžradžuího výběr se pokusí Portugalsko zaskočit v sobotu od 16:00.
Čtěte také
Tomáš se stal součástí týmu CNN Prima NEWS v srpnu 2020. Předtím působil v redakci iSport.cz a Televize Seznam.
