Zajíčková: Změňme povinnou školní docházku. Problém je v testech Cermatu, namítá Berkovcová

Charakter přijímacích zkoušek se musí změnit, shodly se v pořadu Zprávy na CNN Prima NEWS poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) a Jana Berkovcová (ANO). Zajíčková navrhla rozšíření povinné školní docházky i na střední školy, které by mělo situaci změnit. S tím nesouhlasí Berkovcová, podle které problém tkví v samotných přijímacích testech.

Chyba je podle Zajíčkové v charakteru přijímacího řízení i ve věku, kdy se žáci musejí rozhodnout, jakým směrem se chtějí ubírat. „Ukazuje se, že charakter přijímací zkoušky, kterou děti absolvují, je špatně nastavený. Proto je potřeba udělat změnu v celém regionálním školství, což znamená změkčit přijímací řízení,“ zdůraznila.

Problém by Zajíčková řešila změnou povinné docházky. „Se svými koaličními partnery navrhuji, aby se uvažovalo o zkrácení základní školy za předpokladu dvouleté povinné docházky na střední školu. To znamená zkrácení povinné docházky z devíti na osm let u základních škol a přesunutí dvou let na střední školu. Ty první dva roky střední by byly více zaměřené na všeobecné vzdělávání. U odborných škol by tam byl nějaký společný oborový základ a teprve po těch dvou letech by si děti vybíraly úzký speciální obor. Funguje to takhle i v jiných zemích a dětem by to dalo více času na rozhodnutí a větší šanci uspět,“ vysvětlila Zajíčková.

ČTĚTE TAKÉ: Prokletý post, reagují politici na Balaše. Vláda mu poděkovala, podle experta byl neviditelný

Charakter přijímací zkoušky se musí změnit i podle Berkovcové. Návrh Zajíčkové však podle ní problém nijak neřeší. „I z osmé třídy budou děti na střední školy vybírány na základě přijímacího řízení, takže tady se moc neřeší. A když si budou chtít změnit specializaci, budou zase procházet nějakým přijímacím řízení, takže to nás úplně nezbaví stresu z přijímacích zkoušek. My se musíme podívat na to, jak ty přijímací zkoušky vypadají a tady bych viděla spíš pochybení Cermatu, který tyto testy připravuje. Přijímací testy by měly více zohledňovat učivo základní školy, aby nebylo tak absolutně nutná nákladná vedlejší příprava, kterou si nemohou rodiny s nižšími příjmy dovolit,“ sdělila Berkovcová.

Odpovědnost za současný nedostatek kapacit nesou podle Berkovcové krajské politické reprezentace. „Za situaci na středních školách odpovídají kraje, to znamená všechny politické reprezentace v krajských vedeních za uplynulých 15 let, protože tyto děti se narodily před 15 lety. Během této doby měly možnost nějak tu situaci řešit a připravovat se na ni dopředu. Vláda samozřejmě mohla dávat nějaká doporučení, ale nemohla krajům nic určovat. Je však potřeba říci, že to není celostátní problém, ale spíš problém velkých měst, hlavně Prahy,“ uvedla Berkovcová

Řešením mohou být lycejní obory

Podle radního Středočeského kraje Milana Váchy (STAN), je ale situace mnohem komplikovanější a problémem je hlavně migrace. „My těch kapacit máme dost, ale bohužel jsou v částech kraje, které se vylidňují,“ řekl Vácha ve Zprávách na CNN Prima NEWS. Dodal, že lidé, kteří svalují vinu hlavně na kraje, situaci nerozumí.

Řešení nedostatku kapacit nabídl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl (ODS), jehož kraji se s problémem prý daří zdárně bojovat. „Je potřeba zakládat nové školy typu gymnázií, což je ale velmi náročný projekt. Vyžaduje to investici několika set milionů a dostatek času. My jdeme hodně cestou zřizování lycejních oborů na středních školách, což znamená jakési zevšeobecňování maturitního proudu středního odborného školství. A to se ukazuje jako velmi funkční cesta, jak tu poptávku uspokojovat,“ uzavřel Nantl.