Někteří žáci si hlasitě oddechli, jiní budou muset studium na preferované škole oželet. Zdroj: Getty Images
Zklamání, přetrvávající frustrace, ale i úleva. Žáci a jejich rodiče mají za sebou dlouhé čekání na výsledky přijímacích zkoušek. Někteří si hlasitě oddechli, jiní budou muset studium na preferované škole oželet. „Zkusíme všechno, co půjde. Syn měl doposud skvělé výsledky, chystal se na studium dlouho dopředu. A přes to všechno se nedostane na školu – z kapacitních důvodů,“ řekla redakci Kristýna Dvořáková, matka jednoho z odmítnutých uchazečů. „Věnoval spoustu volného času přípravám. A stejně se mu ten sen rozplynul,“ doplnil otec žáka Petra K., který neúspěšně bojoval o studium kriminalistiky.
Konkurence mezi uchazeči nebyla dlouho tak nelítostná. Kvůli silnému populačnímu ročníku odborníci už rok dopředu očekávali problémy s kapacitami ve třídách, především ve větších městech. Ukázaly to také oficiální statistiky – k přijímacím zkouškám na maturitní obory na středních školách, víceletých gymnáziích a nástavbách se podle Cermatu letos přihlásilo přes 116 tisíc dětí.
Pořadí zájemců o studium musí ředitelé škol zveřejnit do 3. května. Některé školy už seznamy přijatých žáků odhalily na svých webových stránkách v úterý ráno. Kapacita jedné třídy se většinou točí okolo 30 dětí, na jednu školu, nejen ve velkých městech, ale mnohdy připadly stovky přihlášek. Šance na přijetí se proto dočkali opravdu jen ti nejlepší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ostrý spor o úlohu v přijímačkách: Zvrácená logika, Cermat by se měl stydět, zlobí se lidé
„Dcera se dostala do jedné ze škol, které si vybrala. Do té druhé už se nedostala, i tak se jí ale strašně ulevilo. Nám taky. Viděli jsme ty testy, které dělala, a s přítelem nám přišlo, že se tu někdo snaží o velký filtr. Zvládla to, ale skoro z přijímaček nespala. A vidět ji, jak se dva týdny stresuje z toho, jestli jako jedničkářka – vlastně skoro šprtka – má šanci dostat se na školu, to podle mě není správně,“ svěřila se reportérovi CNN Prima NEWS Markéta Sedláková ze Zlínska.
Najít pro syna vhodnou školu je pro nás noční můra, říká maminka autistického chlapce
Najít vhodnou školu pro děti s poruchou autistického spektra (PAS) představuje pro většinu rodin obrovský tlak a stres. Tyto děti totiž potřebují speciální přístup, který jim v současné době nabídne jen pár vybraných škol. Alexandra Hroncová (43 let) z Prahy řeší tento problém se svým osmiletým synem Prokopem už podruhé. „Je to velice úmorné, frustrující, jsem už vyčerpaná, protože školní docházka je pro nás zatím noční můra,“ říká. Chlapec má kromě autismu ještě řadu přidružených diagnóz. Současná škola mu nedokáže zajistit adekvátní péči a rodina je zoufalá z toho, co bude dál.
Dceru popsala jako sebevědomou a poctivou studentku, kterou jen máloco rozhodí. Na osmileté gymnázium mířila se svou nejlepší kamarádkou a spolužačkou ze základní školy. Strach o budoucí studijní život ji ale zlomil. „Já jí rozumím. Trénovala na testech od Cermatu, obvolávala starší kamarády, kteří mají přijímací zkoušky za sebou. Pokud by se ani po dlouhých přípravách nedostala na žádnou ze škol, brala by to jako selhání. I když se jí nakonec zadařilo, celý den stejně mluvila o tom, že se na druhou zvolenou školu nedostala z kapacitních důvodů,“ pokračovala Sedláková.
Jiní zájemci o studium neměli takové štěstí. Velkému náporu uchazečů čelila gymnázia v Praze. Syn Kristýny Dvořákové má za sebou výborné známky i kurzy na státní přijímací zkoušky. Přestože se dočkal výrazně nadprůměrného skóre, na přijetí do elitních středních škol to nakonec nestačilo.
Proti verdiktu se plánuje odvolat. Stejně tak vyčkává, jestli zmíněné školy náhodou nevyhlásí druhé kolo přijímacích zkoušek. „Zkusíme všechno, co půjde. Syn měl doposud skvělé studijní výsledky, chystal se na studium dlouho dopředu. A přes to všechno se nedostane na školu – z kapacitních důvodů,“ řekla Dvořáková redakci CNN Prima NEWS.
Matematika jako strašák pro maturanty. Rapidně klesá počet studentů, kteří si na ni troufnou
Studentům nejvyšších ročníků středních škol a gymnázií nastávají perné dny. Začaly maturity a středoškoláci psali testy z matematiky nebo angličtiny. A opět se potvrzuje, že v počtech si maturanti moc nevěří, převážná většina z nich volila zkoušku z cizího jazyka.
Systém zaspal, nemyslí na premianty
Pokud odvolání proti zamítnutí nevyjde, přijdou na řadu telefonáty do několika středních škol, zda ještě mají volné kapacity ve třídách – třeba díky tomu, že se nějaký zájemce rozhodl pro jiný vzdělávací institut. Problém ovšem je, že stejný nápad budou mít tisíce deváťáků po celé Praze.
„Vytipovali jsme asi dvacet různých středních škol po celé Praze, včetně těch specializovaných. Obvoláme všechny, jednu po druhé. Pokud to nikde nevyjde, tak opravdu nevím, co se dá dělat. Přijde mi to postavené na hlavu. Opravdu nemůžeme dětem poskytnout adekvátní vzdělání? Když na to mají?“ doplnila rozladěně Dvořáková. Četné rady internetových diskutérů, „ať jdou děti na učňáky a makají rukama“, označila za neuctivé a stupidní.
„Fakt nebudu poslouchat komentáře nějakých neznámých rozumbradů na sociálních sítích, kteří sežrali Šalamounovo h*vno, celý život se flákali a spokojí se s málem. Proč mají lidi na internetu vůbec potřebu říkat, co má můj syn studovat? Kde v sobě berou drzost navrhovat něco takového studentům, kteří poslední půlrok věnovali čas a energii na přijímací zkoušky? Splňoval veškeré podmínky pro to, aby dané studium absolvoval, akorát český vzdělávací systém zaspal a nenachystal pro něj žádné řešení, žádnou alternativu,“ podotkla rozhořčeně.
Vysněná kriminalistika mimo dosah
Velký tlak ucítily také specializované školy, například policejní akademie. Na dvě z nich se hlásil Petr K., ani jednou se mu ale nepoštěstilo. I zde se odehrál totožný scénář – výborný studijní výkon na základní škole ani dobré výsledky v testu mu nepomohly. „Bavil jsem se s jednou z tamějších učitelek, kterou znám. Zájem byl prostě příliš velký, museli si vybírat mezi těmi nejlepšími. No, a syn měl smůlu,“ popsal situaci otec uchazeče Martin K.
Víkend zklamaných nadějí a frustrace v tisícovkách rodin. Hlavně velká města, kapacity gymplů vůbec nestačí
— David Ondráčka (@David_Ondracka) May 1, 2023
V řadě míst má dítě 40 bodů ze 100 a přijato, v Praze 88 nepřijetí a konec šancí. Jak vysvětlit dětem, že se bratranec dostal? @MikulasBek @P_Fialahttps://t.co/CoTq3RVvWr pic.twitter.com/vdrnic06p8
Petrovým snem bylo stát se kriminalistou, nyní ovšem hrozí, že skončí na kuchařské škole. Pokud odvolání nevyjde, plánuje Martin K. rovněž zatelefonovat na více míst. Nechce, aby syn skončil na úřadu práce. „To je přece nesmysl – u kluka, který to má v hlavě srovnané, nikdy nic neodflákl a věnoval spoustu volného času přípravám. A stejně se mu ten sen rozplynul,“ pokračoval.
Hádka o zkoušky na SŠ: Co berete v Cermatu za drogy, zlobí se rodiče. Nebrečte, reagují jiní
Přijímací zkoušky na maturitní obory rozpoutaly bouři. Rodiče školáků se v internetových diskuzích ostře pustili do Cermatu, který má přípravu jednotného přijímacího řízení na starost. Nejčastěji zaznívají stížnosti na příliš těžký test z matematiky. Některé komentáře zazlívají Cermatu, že „dal facku covidové generaci školáků“ a řeší nápor na střední školy vyšší obtížností přijímaček. Najdou se ovšem také protinázory. „Nevím, co tady brečíte. I dcera říkala, že včerejší matematika byla poměrně jednoduchá. Bohužel, matematická vzdělanost českého národa upadá,“ okomentoval rozohněnou diskuzi jeden z rodičů.
Na dotaz, zda se bude koukat i po soukromých školách, konstatoval, že to nepomůže. „I gymnázia se školným jsou už plná, a to žáci platí přes 60 tisíc korun za akademický rok. Zrovna dneska (v úterý) jsem volal do několika z nich a ptal se na šance. Bylo mi řečeno, že takový zájem o studium tam dlouho neměli, ať už se za to platí, nebo ne. Nedá se nic dělat, musíme bojovat dál. Chci pro svého syna to nejlepší. Stresuje se, co s ním bude. Strašně ho to demotivovalo,“ dodal Martin K. znepokojeně.
Největší šance dává druhé kolo
Proti rozhodnutí o nepřijetí se může odvolat zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého žáka. Odvolání musí zaslat řediteli školy, který rozhodnutí o nepřijetí vydal. Ten následně o žádosti rozhodne sám takzvanou autoremedurou, nebo dokument předá krajskému úřadu či v případě Prahy magistrátu. Úřad musí o odvolání rozhodnout podle správního a školského zákona do 30 dnů od jeho doručení.
Pokud se uchazeč nedostal ani na jednu ze dvou preferovaných středních škol, kam se v prvním kole přijímacího řízení hlásil, může zkusit štěstí ve druhém kole. To vypisují pouze školy, které nenaplnily svou kapacitu. Počet přihlášek, které lze do druhého kola podat, není omezený.
Podle některých kritiků nynější formy přijímacích zkoušek je potřeba modernizovat přijímací řízení a zvýšit počet přihlášek, které může dítě podávat. O navýšení počtu přihlášek mluvil končící ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
