Zakažme dětem vstup do hudebního průmyslu, navrhují osobnosti po smrti Liama Payna

Po nedávném úmrtí britského zpěváka Liama Payna by v hudebním průmyslu mohlo dojít k převratné změně. Známé osobnosti totiž diskutují o povinnosti péče o umělce, kteří se proslaví v mladém věku. Jiní dokonce navrhují, že řešením by mohl být úplný zákaz vystupování, píše web BBC.

Když se 16. října po úmrtí zpěváka skupiny One Direction Liama Payna začala hrnout vyjádření upřímné soustrasti, hudební průmysl se na chvíli zastavil. Byl to totiž další hudebník, který zažil extrémní úroveň slávy už v mladém věku, shrnul web BBC. Paynovi bylo pouhých 16 let, když v roce 2010 vznikla kapela One Direction. A právě mimořádná sláva měla později devastující dopad na jeho duševní zdraví. Ve snaze léčit se sám užíval alkohol a drogy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co způsobilo smrt zpěváka Liama Payna? Lékaři už znají příčinu

V rozhovoru pro Esquire Middle East z roku 2019 Payne popsal, jaký tlak na něj vyvíjelo neustálé vystavování se celosvětovému zájmu veřejnosti. „Člověk s tím bojuje hlavně psychicky. Je to příprava a neustálé vědomí, že vás mohou vyfotit. Mám dny, kdy se mi prostě nechce vyjít z domu. I kdybych šel jen do obchodu. Bohužel se to stává každému v tomto oboru,“ uvedl tehdy.

Britský písničkář Guy Chambers vidí znepokojivé paralely mezi Payneovým příběhem a příběhem jeho bývalého dlouholetého hudebního partnera Robbieho Williamse, který se v roce 1990 připojil ke kapele Take That, když mu bylo 16 let. Williams od počátku své kariéry trpěl záchvaty paniky, což vedlo k závislostem. V rozhovoru s DJ Scottem Millsem v roce 2022 Williams o tomto období řekl: „Dělal jsem maturitu, kterou jsem nezvládl, a pak jsem najednou byl v Japonsku, kde na nás přišly tisíce fanoušků. Pak to tak bylo všude, kam jsme přijeli. Bylo to nebezpečné. A riziko se smísilo s tím, co jsem požíval, abych se vyrovnal se svým životem. Se způsobem, jakým na to reagovalo moje tělo a mysl, to nešlo dohromady.“

Několik dní po Paynově smrti Chambers navrhl zákaz, aby se popovými hvězdami stávaly osoby mladší 18 let, napsal The Guardian. „Vím, že v době, kdy byl Robbie v Take That, neexistovalo nic, co by dospívajícímu chlapci pomohlo. Je dávno a stále nevidím moc známek změny. Lidé, kteří se podílejí na velkých televizních talentových soutěžích, se podle mých pozorování o moc víc nestarají. Navrhoval bych, aby v populární kapele nebyli mladší osmnácti let,“ řekl Chambers.

S každým dalším úmrtím problémového umělce, který se proslavil v mladém věku, se v hudebním průmyslu ozve, že „je třeba něco změnit“, ale pak se vše vrátí do starých kolejí...

  • Amy Winehouseová, která v 19 letech podepsala smlouvu s nahrávací společností, dosáhla ve své krátké hudební kariéře obrovských úspěchu. Jako mladá celebrita ale byla vystavena traumatickému zacházení ze strany tisku a trápily ji problémy se závislostí. V roce 2011 zemřela ve věku 27 let na otravu alkoholem.
  • Švédský DJ Avicii, vlastním jménem Tim Bergling, vydával skladby od svých 17 let a vlastní zkušenosti s úzkostí spolu s nabitým programem popsal v dokumentu Avicii z roku 2017: Pravdivé příběhy. Potýkal se se závislostí na opiátech a alkoholu a v roce 2018 ve věku 28 let spáchal sebevraždu.
  • Aaron Carter, který vydal své první album v devíti letech, měl později nezvladatelné problémy s užíváním návykových látek. V roce 2019 mu byla diagnostikována schizofrenie a bipolární porucha a o tři roky později zemřel na předávkování drogami ve věku 34 let.

Ničivý cyklus

S dopadem slávy v mladém věku se psycholog Adi Jaffe setkává již řadu let při léčbě hudebníků, herců a DJů v USA. Obzvláště znepokojující podle něj je, že mladí lidé se dostávají do světa dospělých, na který nejsou psychicky ani fyzicky připraveni. „Opouštíme tyto mladé, kreativní, mnohdy plaché a introvertní umělecké mozky a proháníme je silně motivovaným kapitalistickým systémem, kde se dá vydělat spousta peněz. Zpočátku je to okouzlující, večírky jsou jistě skvělé, stejně tak celebrity, které se s vámi přijdou setkat; můžete žít tento fantastický život, ale jak jsme viděli, existuje mnoho, mnoho umělců, které známe a kteří jsou chyceni ve stejné mašinérii,“ popsal v rozhovoru pro BBC.

Sám prý pracoval s umělci, kteří mají na programu 150 až 200 vystoupení ročně. „To znamená, že jsou v podstatě každý den v roce na cestách, v autobusech a letadlech. Nemají žádné stabilní domácí prostředí, jsou v neustále se měnících a zcela odlišných časových pásmech, musí vystupovat, ale pak spí v letadle, aby si odpočinuli na další vystoupení. Tito teenageři se začnou spoléhat na prášky na spaní a stimulanty, které je udrží vzhůru na vystoupení. Stává se z toho cyklus škodlivých návyků,“ popsal Jaffe.

Lidský mozek se v průběhu dospívání neustále vyvíjí, takže je zranitelnější vlivem extrémního tlaku a vytížení. Podle psychologa děti nejsou obrněny, aby zvládaly tak náročný pracovní rozvrh každý den. „Když se po nich vyžaduje časté vystupování, musí najít další energii na vystoupení, i když se necítí dobře. Čelí emocionální zátěži a únavě,“ zdůraznil Jaffe.

Navíc podle něj přeskakují důležité vývojové kroky. „V mladších věkových skupinách je důležitá sociální vazba. Když se ale člověk dostane do centra pozornosti, paradoxně jeho společenský život končí,“ podotkl Jaffe. O tom dříve v podcastu Diary of a CEO mluvil i Payne, který pronesl, že osamělost života na cestách vede k závislosti na alkoholu. „Když jsme byli v kapele, nejlepší způsob, jak nás chránit, bylo nás zavřít do našich pokojů. A co je v pokoji? Minibar. V určitém okamžiku jsem si řekl: ‚No, tak já si udělám mejdan pro jednoho‘ a to jsem si spojil s mnoha lety života.“

Výzva ke změně

Studie z roku 2019 zjistila, že 80 procent dotázaných hudebníků ve věku 18 až 25 let čelí duševním problémům, přičemž těmi nejčastějšími jsou úzkosti a deprese. Komerčně úspěšné hvězdy trápí i další komplikace, zejména když se jejich závislost na nezdravých mechanismech, jako je užívání alkoholu a drog, stane veřejným tématem. „Mladí lidé musí mít možnost klopýtnout, upadnout a poučit se, aniž by se to dělo na veřejnosti,“ podotkl Jaffe.

Zabránit lidem do 18 let ve vstupu do hudebního průmyslu je jedním z uvažovaných preventivních opatření. Mohl by ale Chambersův nápad, jak udržet teenagery mimo svět popu, skutečně fungovat v praxi? Chris Herbert, bývalý manažer pop music a tvůrce skupiny Spice Girls, o tom pochybuje. „Upřímně řečeno, nedokážu si představit, jak by bylo možné zavést minimální věkovou hranici pro práci v zábavním průmyslu. Tento obor má dlouhou historii, v níž se objevovaly úspěšné hvězdy všech věkových kategorií. Vždy bude existovat poptávka po mladých umělcích, které si fanoušci oblíbí,“ sdělil Herbert.

Herbert, který je členem představenstva hudební společnosti Audoo, jež zajišťuje odměňování tvůrců, vyzval ke změnám. „Spíše než na zákazy bychom se měli zaměřit na vzdělávání a podporu mladých umělců,“ sdělil. Ti podle něj musí být plně informováni a vědomi si rizik i odměn, které se pojí se slávou. Průmysl prý musí umělcům poskytnout také náležitou podporu včetně vyškolených poradců či vhodných pracovních podmínek.

Ve Spojeném království jsou školáci do 16 let chráněni zákonem, který stanovuje, že děti vystupující na veřejnosti nebo v televizi musí požádat místní úřad o licenci zajišťující „zdraví, blaho a laskavé zacházení“. Tato záštita však končí, jakmile dosáhnou 16 let, tedy věku, kdy mohou ukončit školní docházku. „Odpovědnost za péči o ně by měla padnout na produkční společnost, jejich agenta a rodiče, protože jsou to přece jen pořád ještě děti,“ uvedl předseda Národní sítě pro děti v zaměstnání a zábavním průmyslu Ed Magee.

V USA pro dětské herce v jednotlivých státech platí odlišné zákony, například v Kalifornii jsou poměrně přísné – například šestnáctileté dítě může během školního dne pracovat maximálně šest hodin. Jak ale Jaffe upozorňuje, pro teenagery v hudebním průmyslu neexistuje žádná obdobná legislativa. „Měli bychom se snažit vytvořit prostředí, které bude zodpovědnější za nezletilé, kteří nejsou schopni se sami rozhodovat,“ podotkl. „Ale také si myslím, že bychom měli s těmito mladými lidmi pracovat a umožnit jim, aby si stanovili vlastní postupy. Pokud začali kariéru v útlém věku, měli by vědět, že můžeme převzít kontrolu a více se starat o jejich vlastní blaho,“ dodal.

To by se mělo vztahovat také na následnou péči a pomoc s přechodem zpět do „reálného života“ po rychlém přílivu slávy. Zpěvačka a herečka Lily Allenová podepsala svou první smlouvu s nahrávací společností ve Velké Británii ve věku 17 let a ve svých pamětech My Thoughts Exactly z roku 2018 popsala traumatické zkušenosti, které ji jako mladou umělkyni provázely. Ve svém nejnovějším podcastu Miss Me? na BBC Sounds diskutovala o problémech zranitelnosti mladých hudebníků: „V hudebním průmyslu jde o zisk a marže. Nemyslím si, že manažerům v něm záleží na blahu těch, kteří do hudby vkládají sebe. Možná by bylo řešením restrukturalizovat fungování systému tak, aby se umělci stali zaměstnanci, a nahrávací společnosti tak měly větší povinnost péče.“

Chris Herbert se domnívá, že fungování branže je třeba posunout. „Musíme se zaměřit také na vzdělávání mladých umělců v oblasti finančního řízení a na větší transparentnost, aby měli k dispozici potřebné nástroje pro sebereflexi,“ řekl. Jaffe by potenciálně podpořil iniciativu, která by bránila mladým lidem v přílišné veřejné expozici.

Ať už je Chambersův nápad v praxi realizovatelný, nebo ne, mnozí se domnívají, že zábavní průmysl by mohl přijmout další opatření, která by pomohla předcházet tragédiím. „Hudební průmysl je plný obětí. Pod tlakem slávy a bohatství tragicky ztrácíme uznávané hvězdy a pokaždé, když se to stane, se všichni zamyslíme a uvědomíme si, že je třeba něco změnit. Zdá se však, že se dříve či později vrátíme k tomu, jak to bylo dříve. Myslím si ale, že se nám už lépe daří rozpoznávat problémy duševního zdraví, mluvit o nich a občas poskytovat určitou podporu, ale nejsme dostatečně daleko,“ sdělil Herbert.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kollera ve skupině Lucie nahradí Viktor Dyk. Sen, o kterém se mi ani nezdálo, komentoval

Tagy:
alkohol smrt hvězda hudba společnost průmysl závislost hudební skupina celebrity Avicii Robbie Williams umění a zábava umění, kultura, zábava a média společenská rubrika Guy Chambers Chris Herbert