Maláčová navrhla sedm změn v první fázi důchodové reformy
Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem deset tisíc korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová.
Podle Nerudové by navrhovaný zákon o reformě vláda měla dostat v únoru. Příští rok by pak měl projít schvalovacím procesem v Parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by měl začít fungovat základní důchod, dodala Nerudová. Další kroky by se zaváděly postupně.
Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času. Podle Maláčové má princip reformy podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. „Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci,“ uvedla Maláčová. Přiznala, že přípravy reformy nabraly zpoždění kvůli koronavirové nákaze.
Bonus za výchovu dětí
Maláčová zmínila vedle udržitelnosti i další dva cíle reformy, a to spravedlnost a srozumitelnost. Vzniknout by měla kalkulačka, aby si každý mohl kdykoliv spočítat, jaký důchod by měl mít. Podle plánu by měla fungovat od roku 2023. Od té doby by se měl zavést také bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral za tři děti 1 500 korun. Práce v důchodu by se měla ocenit daňovým zvýhodněním.
Dejte prarodičům pod stromeček FFP2 respirátory, vyzývá ministr Blatný
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a další zástupci ministerstva v pátek na pravidelné tiskové konferenci oznámili, že pokud se situace nezlepší koncem příštího týdne, přejdeme do stupně čtyři. Nárůst počtu nakažených podle nich signalizuje, že jsme v rizikovém bodě zlomu. „Nosme FFP2 respirátory, jsme-li v kontaktu se seniory,“ zdůraznil Blatný.
Změny penzí doporučuje Česku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Radí mimo jiné systém zjednodušit a část penze hradit z daní, ale také pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Odsouvání věkové hranice Maláčová odmítá. Podle ní už nyní mají padesátníci problém místo sehnat.
Uvedla, že pozdější odchod do důchodu není možný kvůli struktuře ekonomiky s průmyslovou výrobou a „těžkou fyzickou prací“. Maláčová a Nerudová předtím přitom zmínily, že reformu je třeba provést i kvůli změnám na trhu práce po nástupu digitalizace a robotizace. Podle návrhu reformy by tak lidé s náročnou profesí mohli od roku 2024 chodit do penze dřív, a to o rok za odpracovaných deset let. Firmy by měly vyšší odvody.
Navrhovaná důchodová reforma by podle Maláčové v prvních pěti letech stála celkem 25 miliard korun. Výdaje by se podle ministryně daly financovat z plánu obnovy Evropské unie.
Reforma důchodů se řeší od 90. let, zatím bezvýsledně
S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou takové změny se už ale obecnou shodu najít nepodařilo a jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je postupné zvyšování důchodového věku.
Reformou penzí se zabývali nejen ekonomové, kteří už v polovině 90. let navrhovali zavedení tří pilířů (soukromého, státního a spořicího), ale také několik komisí, tvořených politiky i národohospodáři. Výsledkem jejich práce byl ale při nejlepším soubor doporučení. Někdy se členové expertního sboru nedokázali shodnout na ničem.
