Už 6. října se v Praze uskuteční dvoudenní summit Evropské unie, kterého se zúčastní i vyslanci zemí mimo unijní sedmadvacítku. Pozvánku dostalo po peripetiích také Turecko. Velvyslanec Ankary v Praze Egemen Bagis pro CNN Prima NEWS sdělil, že jeho země by ráda po letech patových vyjednávaní začala výrazněji posilovat vztah s Evropskou unií. Mluvil také o přístupu k migraci.
Praha bude na začátku října hostit summit Evropské unie, jeho tématem má být širší spolupráce Evropy. Pozvánku dostalo i Turecko. Jak problematiku vnímá prezident Erdogan?
Obdrželi jsme pozvání pro prezidenta Erdogana, aby se 6. října připojil k setkání Evropského politického společenství. Jsme pevně přesvědčení, že turecká účast by přispěla k oživení přístupového procesu a pomohla by posílit postavení Evropy v tváří tvář současným výzvám. Kromě toho, že jde o celoevropskou platformu pro politickou diskuzi, by mělo Evropské politické společenství ale sloužit také pro podporu kandidátských zemí v jejich přístupovém procesu.
Objevily se spekulace, že Francie nechtěla Turecku pozvánku na akci na evropské úrovni poslat. Proč by se Macron podle vás mohl stavit do takové role?
Bez Turecka by byl celý ten mechanismus od začátku nefunkční. Všechny příslušné strany vyjádřily potřebu účasti Turecka. Nemyslím si proto, že by něco takového bylo zájmem Francie. Formální pozvání jsme obdrželi 23. září (turecký prezident Erdogan se následně rozhodl, že na summit do Prahy dorazí, pozn. redakce).
Politické blokády poškozují vztahy Turecka a EU.
Která témata by chtělo Turecko na evropském poli prosazovat?
Je nejvyšší čas spolu opět začít mluvit a vrátit naše vztahy zpátky na koleje. Strategické potřeby Evropy vyžadují aktivní zapojení Turecka. Válka na Ukrajině a současné geopolitické výzvy jsou další připomínkou toho, jak podstatnou roli Turecko pro Evropskou unii hraje. Vyžaduje to ale užší spolupráci a pokrok v tureckém přístupovém procesu. Turecko přispívá ve všech oblastech od bezpečnosti, energií po ekonomiku a migraci. Jenže je tu nevyužitý potenciál toho, co bychom mohli společně zvládnout, a to nejen v Evropě, ale i mimo ni.
Lidský život nemá cenovku, říká k válce velvyslanec Bagis. Proč si Turci s Čechy rozumí?
Turci dřív bránili Evropu před Rusy, teď se historie opakuje. I proto, že jsou na Ukrajině v akci turecké drony Bayraktar, které si už vysloužily i vlastní oslavnou píseň. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS paralelu připomněl turecký velvyslanec v Praze Egemen Bagis. Ten se rovněž rozpovídal o vztazích Česka a Turecka, o své v práci nebo o postoji Ankary k přijetí Švédska a Finska do NATO.
Přetrvávající politické blokády otrávily naše vztahy a poškozují obě strany stejně. Musíme se přenést přes tuto patovou situaci. Ve snaze odemknout potenciál našich vztahů jsme připraveni spolupracovat s Evropskou unií například na posílení perspektivy přijetí Turecka, modernizaci celní unie, obnovení naší spolupráce na poli migrace nebo boji proti terorismu.
Myslíte si, že jsou vztahy Turecka a Evropy lepší nebo horší než v roce 1999, kdy se Turecko stalo kandidátskou zemí EU?
Strategická pozice Turecka v kontextu Evropské unie se významně posílila v roce 1963 prostřednictvím Ankarské dohody (dohoda poskytla rámec pro spolupráci Evropy a Turecky, pozn. redakce). Nadále říkáme, že naší prioritou je plnohodnotné členství v Evropské unii. Politizace technického přijímacího procesu je ale od začátku největší překážkou na této cestě. Samozřejmě zde bylo nadšení v roce 1999, kdy byl získán status kandidátské země, a v roce 2005, kdy započala přístupová vyjednávání.
Není pravda, že by se Turecko samotné od Evropské unie vzdalovalo. Některé kruhy v EU se naopak snaží Turecko odstrčit pryč. Vztahy poškodila i chyba, že se kyperští Řekové stali členy, aniž by byla vyřešena kyperská otázka. Pro smysluplný dialog a pokrok je zapotřebí oddělit problémy s některými členskými státy EU a samotné vztahy Turecka s unií.
Napětí v Egejském moři roste. Řecká pobřežní stráž střílela podle Turků na nákladní loď
Řecká pobřežní stráž střílela na nákladní loď, která se nacházela v mezinárodních vodách Egejského moře. V neděli to oznámila turecká pobřežní stráž. Podle agentury AP incident přispívá ke stále sílícímu napětí mezi Řeckem a Tureckem.
Evropa a Turecko často diskutují o volbě správného přístupu k migraci. Ankara už teď zadržuje například vysoké množství uprchlíků ze Sýrie. Jaké řešení by pomohlo ulevit jak Turecku, tak i Evropě? Je hlavním problémem nekončící válka v Sýrii?
Turecko je nadále pod těžkým migračním tlakem z okolních států, a to kvůli jejich trvající politické nestabilitě, špatné správě, ozbrojeným konfliktům a ekonomickým problémům v regionu. Posledních osm let jsme největším útočištěm pro uprchlíky na světě. Hostíme přes čtyři miliony uprchlíků a žadatelů o azyl, z toho 3,7 milionu Syřanů pod dočasnou ochranu.
V posledních letech je ale původcem ilegální migrace pro Turecko především Afghánistán. Proto se musíme na celý problém dívat z větší perspektivy. Nedávná masová migrace z Ukrajiny ukázala, že k tomu může dojít kdykoli a kdekoli na světě. Proto je zapotřebí dlouhotrvající a udržitelná globální strategie, která by bojovala s příčinami ilegální migrace.
S tímto vědomím jsme se zapojili do úzké spolupráce s Evropskou unii v boji proti nelegální migraci. Turecko plní své závazky a díky našim snahám migrace do Evropy významně zeslábla. Jenže Evropská unie závazky nedodržela. Nemůže tu existovat opravdová spolupráce, když miliony uprchlíků nese na svých bedrech pouze Turecko.
Řešení uprchlické krize závisí také na politických procesech. Věřím, že pokud budou mít Syřané pocit, že jejich země je bezpečná a nehrozí jim žádná odplata, tak se většina z nich dobrovolně vrátí.
