Mráz až minus 14 stupňů, sníh a rybníky pokryté ledem, to byl 22. duben v roce 1938. Zima se nechtěla vzdát vlády, ovšem sněžení v dubnu a květnu nebylo nikdy neobvyklé, to jen lidé na jarní vločky pokaždé reagují s novým údivem. „Na Českomoravské vysočině zamrzly i rybníky,“ uvádí se v novinové zprávě z 23. dubna 1938. „Zatímco v jiných letech jsme se již připravovali na koupání, musíme letos stále ještě spokojiti – se zimníkem,“ postěžoval si autor. Sněžilo v Chebu, Čáslavi, Českých Budějovicích, Hradci Králové, ale i na italské Riviéře.
Největší obavy z dubnového sněhu měli v roce 1938 zemědělci, hlavně sadaři, jak uvedlo Rudé právo z 23. dubna: „Trpí především ovocné stromy, jejichž květy zůstávají neopyleny, protože včely nevylétají z úlů.“ Nejvíce pak mrazy před 86 lety poškodily třešňové stromy, rané a podzimní meruňky a slívy. „Také jabloně, hrušně a ostatní vegetace utrpěly. Na mnoha místech nevyhnala řepka cukrovka a celé velké plochy vymrzly, takže bude nutno je znovu zorati.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: České hory zasypal sníh, bídnou sezonu skiareálů ale nezachrání. Ztratily i desítky milionů
Zima se v dubnu vrací opakovaně
Kalamita na Karlovarsku, sníh komplikuje dopravu. Zastavil vlaky a lámal stromy
V Karlovarském kraji od nedělního rána sněží, a to i v nižších polohách. Sníh na mnoha místech zůstává na silnicích. Láme také větve a stromy. Kvůli překážkám na kolejích byla na několika místech zastavena doprava i na železnici. Hasiči evidují od půlnoci téměř padesátku zásahů kvůli sněhu.
Duben 1938, to je daleká historie. Paměť ovšem vytěsňuje i nedávné zimy. Následující zprávu hlásil Český rozhlas 28. dubna 2017: „Na silnicích v Jihočeském kraji platí kalamitní stav. Na Prachaticku, Českokrumlovsku a jihu Českobudějovicka je neprůjezdná řada silnic kvůli popadaným stromům a sněhu, na některých železničních tratích nejezdí osobní vlaky a stovky domácností jsou bez proudu.“
V roce 2013 vydržel čerstvý sníh celý první týden v dubnu i v nížinách. A dokonce hustě padal také v Ostravě, tedy v nadmořské výšce 208 metrů, přitom tohle město sněhová peřina obvykle zakryje jen na pouhých několik dnů za celou zimu.
Kronika Rašova na Tišnovsku na jihu Moravy v roce 1996 uvedla: „17. dubna ještě připadlo 5 cm sněhu.“ A kronikář Včelné v okrese České Budějovice ve stejném roce poznamenal: „4. a 5. dubna napadlo tolik sněhu, že vznikla sněhová kalamita.“ A třeba 16. dubna 1916 napadlo na Lysé hoře v Beskydech za pouhých 24 hodin neuvěřitelných 108 centimetrů nového sněhu.
Duben za kamny aneb Utopie z roku 1908
Březen, za kamna vlezem. Duben ještě tam budem. Dubnový sníh v roce 1908 přivedl novináře Práva lidu k úvahám o globálním ochlazování. „Že se topit bude, a to daleko více než teď, je jisté. Vždyť technika jde kupředu a temperatura na zemi klesá,“ začínala dobová stať. „Jaká budou ideální kamna? Dva nebo tři dráty k mramorové desce, na níž se pěkně třpytí klika,“ přemítal novinář nad budoucností kamen.
VIDEO: Jaká nás čeká počasí tento týden?
Klikou prý bude stačit otáčet a potřebné teplo bude vycházet z mohutné elektrické plotny. „Odpadne příšerné šátrání v kamnech, vynášení popela a nářky služek, že to nechce chytit,“ těšil se redaktor.
„Duben je měsíc proměnlivý a není jist jediným dnem. Člověk se vyspí, otevře oči a má často i v Praze nové sněhové překvapení,“ reagoval na dubnové sněžení časopis Český svět v roce 1922.
Sněhová kalamita z 11. května 1978
Sněhu si ještě užijeme. Česko čeká mrazivý začátek týdne, oteplení přinese až víkend
Ani začátek nového týdne nepřinese teplé jarní počasí. Dny budou opět pochmurné, doprovázené přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové a hrozí tak další kalamity. Úrodu navíc potrápí mráz. Změna by mohla přijít ke konci týdne, kdy by ručička teploměru mohla vystoupat i přes 20 °C.
Jenže občas padá i v květnu, i tyto výkyvy ale paměť ráda vymaže. Květen si chceme pamatovat jako jarní měsíc, nikoliv s hromadami sněhu. Intenzivně třeba sněžilo 10. a 11. května 1978, a to i v nejnižších polohách. Meteorologická stanice ve Vizovicích (297 m n.m.) tehdy zaznamenala 4 centimetry nového sněhu a třeba Třinec (350 m n.m.) 5 centimetrů. Sněhové pokrývka se 11. května 1978 udržela dokonce i v Praze. O den později bylo zasněžené Brno. „Silné ochlazení bylo příčinou, že dne 11. května pokryla sněhová vrstva asi 10 cm nejen zemi, ale i již rozkvetlé stromy,“ zapsal si kronikář obce Svatoslav na Tišnovsku.
Další chumelenici si třeba 5. května 1957 užilo Liberecko a Ústeckoorlicko a 3. května 2011 zase Opavsko a Jesenicko. „Sněží v celém jesenickém okrese, kde se komplikuje doprava. Přitom meteorologové avizovali sněžení od 700 metrů, ale i v nižších polohách sníh drží,“ informoval tehdy šéf jesenických silničářů Dušan Robotka.
„V roce 1985 napadlo 30. dubna okolo města až 20 cm sněhu, prvomájový průvod byl ve sněhu, který byl časně ráno vyhrnut a zbytky nadílky kolem města vydržely až do odpoledne 3. května,“ vzpomíná na jednom meteorologickém fóru pamětník z Trutnova.
Osm měsíců sněžení za rok
Za určitých okolností tak může být Česká republika i téměř osm měsíců v přímém doteku se sněhem. Jak dokazují uvedená měření, pořádná sněhová nadílka může přijít i 11. května, ovšem už 15. října se z nebe spustí nová. To pak zůstanou pouhé čtyři měsíce, kdy nezasněží: červen, červenec, srpen a září.
„Přes den by mělo být maximálně dvanáct stupňů, při zmenšené oblačnosti však mohou teploty vystoupat až k dvaceti stupňům Celsia. Noci budou mrazivé,“ věštili meteorologové, jaké bude počasí mezi 10. a 20. říjnem 2009. Jenže právě v tyto dny republiku ochromily sněhové vánice a třeba 15. října hasiči kvůli sněhu zasahovali více než pětsetkrát.
Na Lysé hoře v Beskydech napadl v polovině října 2009 metr prašanu, v nejvýchodnější vesnici Beskyd na Hrčavě 70 centimetrů. A sněžilo i v nižších polohách, takže v zahradách dozrávala sněhem obalená jablka. Smrky, zatím neopadané modříny i listnáče, na kterých listí sotva začalo žloutnout, lámal těžký sníh jako párátka. Padající stromy ničily elektrické vedení a na 45 tisíc lidí zůstalo bez elektrického proudu. Devět okresů vyhlásilo kalamitní stav (mimo jiné Vsetín, Rychnov nad Kněžnou, Jablonec nad Nisou, Frýdek-Místek, Ústí nad Orlicí či Liberec) a bylo uzavřeno 16 železničních tratí a desítky silnic.
Vrací se doba ledová?
Psi umrzali u bud, mráz minus 42,2 zastavil všecka auta. Český rekord z roku 1929 stále platí
Chlapec ve Vysokém Mýtě zmrznul cestou ze školy, zatímco obuvníka zabil mráz při návratu z hospody. Na počátku roku 1929 uhodila v českých zemích dosud největší zima v posledních 200 letech. Mráz a sníh zastavily na celé tři měsíce tehdejších 100 tisíc československých řidičů, zavřené byly i školy. I aktuálně mrzne, až praští, rekord ale zatím nebyl překonán. Naměřen byl 11. února 1929, když ručička teploměru klesla na minus 42,2 stupně. Extrém zaznamenala meteorologická stanice v Litvínovicích u Českých Budějovic, proto jsme po dojmech z tehdejší polární zimy pátrali v obecních kronikách uložených ve Státním oblastním archivu v Českých Budějovicích.
Více než o globálním oteplování se v prvé polovině 20. století psalo o možné nové době ledové. Hlavně po kruté stoleté (až tisícileté) zimě v roce 1929, kdy padl dosud platný český rekord. Ráno 11. února 1929 naměřili meteorologové v Litvínovicích u Českých Budějovic minus 42,2 stupně Celsia. Pojednání o rekordu vyšlo v místním listu Budweisser Zeitung 13. března 1929 a jeho autorem byl Jaroslav Maňák. Tedy muž, který teplotní rekord na stanici Státního ústavu meteorologického v Litvínovicích zaznamenal.
Měření záhy potvrdila i komise svolaná na „místo činu“, kterou vedl význačný pražský meteorolog Václav Hlaváč. Hned na to pak mohl Karel Scheinpflug sepsat pro Lidové noviny fejeton Bílá tyranie: „Jediný úspěch přinesly ty mrazy přece republice. České Budějovice dosáhly evropského rekordu na teploměru. Místo k točnám může Nobile zamířit na příští výpravu do tohoto města, kde nalezne stejnou zimu a méně ledních medvědů.
O době ledové se posléze často polemizovalo. „Nabízí se otázka, může-li se podnebí střídati také v budoucnosti. Podle některých badatelů ano, a změna se podle nich již hlásí. Ale neshodují se v tom, kdy zima přijde. Gunnar Erdmann předvídá, že nová doba ledová přijde za deset až dvanáct tisíc let. Hospodyně tedy mají na zásoby ještě pokdy,“ uvedly Lidové noviny 19. srpna 1935.
