Pět klíčových rizik, která je v roce 2024 v souvislosti s Evropou potřeba pečlivě sledovat. Na potenciální hrozby se zaměřili odborníci analytické a výzkumné společnosti Economist Intelligence Unit (EIU). Události, jako je jmenování nového amerického prezidenta, zásahy do blížících se voleb do Evropského parlamentu či nevyzpytatelné klimatické změny, mohou mít v Evropě řadu důsledků – od politických po ekonomické.
- 1. Jak Trumpovo vítězství ovlivní boj o Ukrajinu
Od prosince Rusko zintenzivňuje své pozemní i letecké útoky na Ukrajinu, zatímco napadená země čelí hrozícímu nedostatku bojovníků a munice. Evropská unie nedávno schválila balíček podpory pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur, pomoc v hodnotě 60 miliard dolarů byla však v americkém Kongresu pozdržena.
ČTĚTE TAKÉ: Petr Pavel se ve Vilniusu setkal se Zelenským. Vyslechl dík za iniciativu na zajištění munice
Zdržení při schvalování finanční podpory na Ukrajině tak přispělo k nedostatku zbraní, který zhoršuje skutečnost, že evropské zásoby těžkých zbraní a munice se postupně vyčerpávají.
„Podle naší prognózy se podpora Západu v letošním roce sníží, ale ne natolik, aby Rusko dosáhlo zásadního pokroku směrem na západ. Za předpokladu, že ve volbách v USA v listopadu 2024 zvítězí Joe Biden, očekáváme, že pomoc sice bude kolísat, ale zůstane dostatečná, aby Ukrajina neztratila více území,“ uvádějí analytici ve zprávě.
Válka na Ukrajině
V případě, že by se příštím americkým prezidentem stal Donald Trump, mohl by podle EIU dramatický pokles podpory Ukrajiny její vyhlídky prudce změnit. „Pokud bude Trump zvolen, jeho prioritou na ukrajinské frontě by zřejmě bylo zprostředkování dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, která by vedla k rychlému ukončení války. V tomto scénáři by byl Ukrajině pravděpodobně vnucen kompromis za podmínek Ruska,“ vysvětlují experti.
Tento krok by následně zlepšil geopolitické postavení Ruska a přinesl by „vysoké riziko nestability v Evropě“. „Země, které jsou nejvíce vystaveny revizionistickým cílům Ruska (například pobaltské státy nebo Moldavsko), by se oprávněně obávaly a nálada investorů ve velké části východní Evropy by utrpěla újmu,“ varují analytici.
- 2. Kybernetické zásahy a narušení eurovoleb
Volby do Evropského parlamentu, jež se uskuteční letos 6. až 9. června, budou zřejmým cílem ruských hackerů, kteří „chtějí podkopat západní země a liberální demokracii“. Uvádí to EIU ve své zprávě. Fake news se na sociálních sítích podle odborníků šíří rychle a lze je jen těžko zdiskreditovat. Pokrok v oblasti umělé inteligence navíc umožnil vytvářet virální dezinformace mnohem levněji a snadněji.
Odborníci na kybernetickou bezpečnost mají obavy z deepfake obrázků a videí, které budou voliče klamat, stejně jako z phishingových útoků vedoucích k únikům citlivých informací, které by mohly změnit průběh kampaní i výsledky voleb. „Tyto jsou obzvláště zranitelné, protože zahrnují 27 paralelních systémů a procesů v celém bloku,“ připomínají experti.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Žádní migranti tady nejsou, překvapila Nerudová v superdebatě. Schytala ostrou kritiku
„Dezinformace by mohly působit ve prospěch krajně pravicových stran v EU, ale je pravděpodobné, že i bez jakýchkoli kybernetických zásahů si krajní pravice povede dobře. Na politické úrovni jsou důsledky této skutečnosti významné. Evropský parlament ovládaný krajní pravicí by se mohl dočkat zablokování nebo dokonce zrušení právních předpisů týkajících se přechodu na zelenou ekonomiku, migrace nebo integrace do EU,“ dodávají.
- 3. Evropská ekonomika zažije v roce 2024 tvrdé přistání
Ekonomika EU v roce 2023 vzrostla o pouhých 0,6 procenta, čímž se jen těsně vyhnula recesi a zaostala za zbytkem vyspělého světa. „Očekáváme, že v roce 2024 mírně posílí díky silnějšímu růstu soukromé spotřeby, který odráží zmírnění inflace, a silnému růstu nominálních mezd díky odolným trhům práce,“ líčí EIU.
Jak ale odborníci zdůrazňují, inflační rizika nadále zůstávají nakloněna směrem vzhůru. V celosvětovém měřítku zůstávají komoditní trhy citlivé na geopolitická rizika, včetně těch, která vyplývají z války mezi Izraelem a Hamásem či nedávného narušení obchodu v oblasti Rudého moře.
„Silnější účinky klimatických podmínek El Niño nebo La Niña by mohly zvýšit globální ceny potravin. To samé tlaky na straně poptávky či opětovný nárůst nákladů na energie, potraviny nebo dopravu. To vše by mohlo zvýšit evropskou inflaci a potenciálně oddálit snížení úrokových sazeb (které očekáváme od června),“ avizují.
- 4. Jak extrémní jevy narušují podnikání
Loňský rok byl pro Evropu nejteplejší v historii – a první odhady naznačují, že rok 2024 bude ještě teplejší. Měnící se globální klima má za následek delší, častější a závažnější extrémní projevy počasí – od sucha a lesních požárů po bouře a povodně. „Tyto trendy jsou nyní součástí našich hlavních ekonomických předpovědí,“ vysvětlují analytici.
Z obchodního hlediska nepředvídatelnost klimatických jevů představuje klíčové riziko, které je třeba sledovat. Lze očekávat, že extrémní klimatické jevy v roce 2024 naruší podnikatelskou činnost mnoha způsoby.
ČTĚTE TAKÉ: Unikátní způsob boje proti změnám klimatu. Vědci zkouší měnit mraky, aktivistům se to nelíbí
„Je pravděpodobné, že vlny veder a lesní požáry odradí turisty od některých jihoevropských destinací; bouře a záplavy poškodí kritickou infrastrukturu a vynutí si uzavření závodů, což naruší dodavatelské řetězce v celém regionu (jako ve Slovinsku v roce 2023). Sucha pravděpodobně opět poškodí úrodu (v jižní Evropě) a vysuší řeky potřebné k přepravě zboží (v Německu), přičemž naruší i výrobu vodní energie (důležitou pro země jako Švýcarsko a Skandinávie) a jadernou energetiku (dominantní ve Francii),“ jmenují hrozby.
Ačkoliv vlády a pojišťovny přijímají opatření, která tato nová rizika zohledňují, budou fyzické škody pokračovat. „Jejich dopad se bude lišit v závislosti na konkrétních geografických rizikových faktorech zemí a na schopnosti vlád zmírnit dopady změny klimatu a přírodních katastrof,“ doplňují experti.
- 5. Rostoucí zadlužení vyvolává nervozitu
„Úroveň evropského veřejného dluhu zůstane v roce 2024 vysoká – téměř v polovině zemí bloku bude vyšší než referenční cíl EU, tedy 60 procent HDP, a v Řecku, Itálii, Francii, Španělsku a Belgii bude vyšší než 100 procent. Očekáváme, že tyto poměry zůstanou v letošním roce zhruba stabilní, ale existuje riziko, že by se mohly zvýšit,“ vysvětlují analytici EIU.
Růst dluhu by totiž mohl vyvolat „turbulence na finančních trzích“ – investoři se podle odborníků obávají, že jednotlivé vlády nebudou schopny v roce 2025 dluh snížit.
„Zvyšující se poměr veřejného dluhu k HDP by pramenil především z tlaku na zvyšování výdajů. Vyšší úrokové sazby se promítají do rostoucích nákladů na obsluhu dluhu, zatímco vyšší náklady na služby budou tlačit na růst veřejných výdajů v širším smyslu, stejně jako řada voleb. Zároveň se vlády snaží financovat významné investice do ekologické transformace a vyšší výdaje na obranu,“ podotýkají. K nervozitě investorů může přispět také nejistota týkající se načasování snížení úrokových sazeb v USA a EU.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Covid a válka jsou výmluvy, nařkla Šichtařová poradce premiéra. Ten ocenil ekonomický trend
Pravděpodobnost všech výše uvedených scénářů je nižší než 50 procent, podle odborníků z EIU je ale důležité je sledovat – protože pokud se naplní, mohly by mít významný rušivý dopad na celou Evropu.
