Materiály zachycující zneužívání dětí, související s praním špinavých peněz nebo spolupráci s organizovaným zločinem. To jsou obvinění vznesená ve Francii proti zakladateli sociální sítě Telegram Pavlu Durovovi. Platforma dlouhodobě čelila kritice, že žádným způsobem nemoderuje uživatelský obsah. Zásah proti původem ruskému podnikateli teď znovu rozvířil debatu o svobodě slova na jedné straně a možné trestné činnosti na straně druhé. Právě ta ospravedlňuje ve státech jako je Čína, Rusko, ale například i Brazílie cenzuru sociálních sítí státními úřady.
„Zadržení zakladatele platformy Telegram souvisí s distribucí materiálů sexuálního zneužívání dětí a drog, praním špinavých peněz a také spoluprací s organizovaným zločinem,“ uvedla francouzská prokurátorka Laure Beccuauová po zatčení Pavla Durova minulý týden.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chceme překonat první díl, zní z Warhorse. Proč došlo k odkladu Kingdom Come: Deliverance II?
O několik dní později byl sice Durov propuštěn z vazby, ale nesmí opustit Francii. Podnikatel patří mezi vlivné osobnosti v oblasti technologií. Magazín Forbes oceňuje jeho majetek na více než 15,5 miliardy dolarů. Své bohatství a slávu získal založením platforem Telegram a ještě dříve sociální sítě Vkontaktě, která je ruskou obdobou Facebooku.
Platformy pod tlakem zákonodárců
Zatčení Durova tak opět obnovilo debatu, zda a jak by technologické společnosti měly nést odpovědnost za obsah, který se šíří na jejich platformách. Jak upozornila BBC ve své reportáži, Telegram byl plný dat z ukradených platebních karet a skupin zaměřených na distribuci drog či hackování.
I proto volají po regulaci sociálních sítí různé státní úřady a dlouhodobě se snaží provozovatele tlačit k dohledu nad obsahem a k mazání závadných příspěvků. Majitelé sítí se ale brání a poukazují na problémy s tím spojené. Například Mark Zuckerberg na konci srpna prohlásil, že na něj americká vláda vyvíjela tlak, aby jeho sociální síť Facebook v roce 2021 zasáhla proti příspěvkům souvisejícím s šířením nemoci COVID-19.
„V roce 2021 vysoce postavení úředníci Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po celé měsíce naléhali na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah ohledně COVIDu-19, a to včetně humoru a satiry, a vyjadřovali velkou frustraci, když jsme s tím nesouhlasili,“ napsal Zuckerberg v dopise adresovaném právnímu výboru americké Sněmovny reprezentantů.
Pod tlakem amerických zákonodárců je i sociální síť TikTok, které hrozí zákaz. S podobným přístupem bojuje i platforma X, jejíž fungování je omezeno v Číně, Pákistánu či Rusku. Nejnověji se k těmto zemím přidala Brazílie, kde o zákazu rozhodl tamní nejvyšší soud a nařídil pozastavení činnosti sociální sítě Elona Muska.
Telegram jako podhoubí teroristů
Bývalý šéf oddělení potírající terorismus ve Facebooku Brian Fishman na sociální síti Threads uvedl, že zatčení Pavla Durova nesouvisí pouze s moderováním obsahu, ale se samotným přístupem této sociální sítě.
„Není žádným tajemstvím, že Telegram byl hlavním digitálním domovem ISIS. Byla to pravda v roce 2016, i v roce 2020 a do značné míry to platí i dnes,“ napsal Fishman a doplnil, že teroristé využívali k šíření propagandy uzavřené skupiny. Informace z nich poté proudily ven k širšímu publiku a odtud se dostávaly například na Facebook.
Identifikovat teroristickou propagandu a potírat ji dříve než se dostane k masám lidí na síti, pro kterou tehdy pracoval, bylo podle Fishmana náročné a velmi nákladné. Aby firma dokázala efektivněji narušit a zcela zničit komunikaci islamistů, obrátila se na Telegram.
„Pokud jste chtěli tento systém narušit, potřebovali jste spolupráci Telegramu – a ten až na výjimky nespolupracoval,“ uvedl výzkumník zabývající se bojem proti terorismu.
Tlak i uvnitř EU
Na provozovatele sociálních sítí významně tlačí i Evropská unie. Od letošního února platí v členských zemích unie Akt o digitálních službách. Ten technologickým firmám nařizuje, aby kontrolovaly a regulovaly obsah na svých platformách: ať už jde o on-line tržiště, sociální sítě nebo portály pro cestování a ubytování. Za nedodržování pravidel hrozí pokuty a sankce.
⚖️ Telegram abides by EU laws, including the Digital Services Act — its moderation is within industry standards and constantly improving.
— Telegram Messenger (@telegram) August 25, 2024
✈️ Telegram's CEO Pavel Durov has nothing to hide and travels frequently in Europe.
😵💫 It is absurd to claim that a platform or its owner…
Právě na nařízení EU se původem ruská sociální síť odkazovala ve svém vyjádření na sociální síti X. „Telegram dodržuje zákony EU, včetně zákona o digitálních službách – moderování obsahu odpovídá průmyslovým standardům a neustále se zlepšuje. Je absurdní tvrdit, že platforma nebo její vlastník jsou zodpovědní za její zneužívání.“
Durova podpořil i Musk
Proti zákroku francouzských úřadů se postavila řada uživatelů sociálních sítí pod heslem FreeDurov, a to včetně miliardáře a majitele někdejšího Twitteru Elona Muska. Ten zatčení odsoudil a označil ho za útok na svobodu projevu, kterou považuje za základ demokracie.
Free speech is the foundation of of democracy https://t.co/c6xHyCKDUU
— Elon Musk (@elonmusk) August 31, 2024
Už dříve se proti kritice ohradil francouzský prezident Emmanuel Macron. Napsal, že Francie je „hluboce oddána svobodě projevu a komunikace“ a zatčení Pavla Durova se odehrálo v rámci aktuálního soudního vyšetřování. „V žádném případě nejde o politické rozhodnutí. Je na soudcích, aby v této věci rozhodli,“ poznamenal Macron.
Sociální síť Telegram používá po celém světě téměř miliarda uživatelů. Jeho obliba spočívá v uzavřených a šifrovaných skupinách, ve kterých si lidé mohou posílat zprávy. Podobnou funkci zavedla také společnost Meta ve své aplikaci WhatsApp a na stejném principu funguje také Signal.
Významnou roli má Telegram i ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Lidé z obou stran konfliktu si prostřednictvím skupin sdílejí informace o dění na bojišti, dochází v nich k náboru špionů a také k udílení pokynů vojákům.
VIDEO: Bleskový ukrajinský úder: Zajali v Rusku desítky vojáků. Nechtěli bojovat, diví se velitel
