Co konkrétně znamená zastropování cen
Vláda zastropovala ceny energií před nadcházející topnou sezónou. Maximální cenu silové elektřiny stanovila na 6 korun za kilowatthodinu, u plynu to pak budou 3 koruny. Co to bude znamenat v praxi pro koncové spotřebitele a co pro státní pokladnu? Zatímco opozice chce posunout stropy na energie ještě níž, experti varují před jistými riziky. Kabinet by podle nich měl omezit i spotřebu, které se nižší ceny budou týkat.
Důchodkyně Libuše Filipská ze Zlína žije v domácnosti sama. Kromě elektřiny používá i plyn, zastropování cen energií i proto vítá. „Jsem taková úsporná pořád, takže už nevím, kde bych měla ušetřit. Možná si musím dát větší pozor, abych dlouho neohřívala vodu,“ uvedla.
U elektřiny paní Libuši cenový strop nepomůže, kvůli fixaci totiž platí 3,41 koruny za kilowatthodinu. Vládní strop je však na 6 korunách. U plynu by ale nakonec mohla mít úsporu výraznou. Zatímco nyní platí 3,25 koruny za kilowatthodinu, vláda stanovila strop na 3 korunách.
Z posledního vyúčtování vyplývá, že za plyn paní Libuše utratila během dvou a půl měsíce něco málo přes tisíc korun. Pokud by měla stejnou spotřebu v budoucnu, zastropavání ceny by jí ušetřilo necelých 170 korun.
Náklady na tak masivní pomoc ale nakonec zaplatí daňoví poplatníci. „Náklady budou obrovské. Mluví se o 130 až 170 miliardách, takže by mělo smysl zastropovat základní spotřebu, třeba tři megawatthodiny ročně každé domácnosti u elektřiny. Tím by stát ušetřil a zároveň by motivoval k úsporám,“ vysvětlil sociolog Daniel Prokop.
Ekonomové zmiňují i další rizika. „Někteří lidé, kteří uvažovali o investicích do tepelných čerpadel nebo do fotovoltaiky, možná budou přemýšlet, jestli se jim to skutečně vyplatí,“ zmínil ekonom David Navrátil.
