Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Zápalnou munici už Rusové v minulosti použili třeba během bitvy o ocelárny Azovstal v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Zničená loď u mariupolského přístavu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Poškozené Činoherní divadlo v Mariupolu. Zdroj: Getty Images
Ruský voják v troskách oceláren Azovstal v Mariupolu Zdroj: AP
Zdevastovaný Mariupol (14.5.2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ohořelý vrak auta před zničenými obytnými budovami v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Pohled na ocelárny Azovstal (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Obyvatelka Mariupolu vyhlíží ze zbytků svého bytu (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Takhle nyní vypadá většina částí přístavního Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající z Azovstalu (7. 5.) Zdroj: AP
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Na Ukrajině bylo od začátku ruské invaze poškozeno nebo zničeno více než 210 tisíc budov. Napsal to na svém webu americký deník The New York Times (NYT), který k tomuto odhadu došel na základě analýzy údajů ze satelitů. Zhruba polovina z poškozených domů se podle něj nachází na Donbase na východě Ukrajiny, největší škody utrpělo město Mariupol v Doněcké oblasti.
Jen málo zemí od druhé světové války zažilo takovou míru devastace jako nyní Ukrajina, píše The New York Times, který na analýze spolupracoval s odborníky na dálkový průzkum Země. Dospěl přitom k závěru, že poškozeno nebo zničeno je přes 900 škol, nemocnic a kostelů, přestože je chrání Ženevské konvence. Konkrétně zmiňuje 106 poničených nemocnic a klinik, 109 chrámů, mešit nebo klášterů a 708 školských zařízení.
ČTĚTE TAKÉ: Rekruti neumí ani střílet, říkají ukrajinští velitelé. Sotva je to naučíme, skončí v nejhorším pekle
List upozorňuje, že se jedná o konzervativní odhady. Data nezahrnují Ruskem anektovaný poloostrov Krym ani některé další části Ukrajiny, kde nebyly k dispozici přesné údaje. Skutečný rozsah destrukce je pravděpodobně větší a stále se rozšiřuje, dodává NYT, který vycházel z údajů datovaných do prosince 2023.
Z jeho grafiky vyplývá, že mezi nejponičenější města patří kromě Mariupolu, kterého se Rusové po těžkých bojích zmocnili v květnu 2022, mimo jiné Marjinka, Rubižne, Bachmut, Irpiň, Cherson nebo Charkov.
Škody způsobují také ukrajinské ozbrojené síly, které bombardují na frontové linii ruské pozice a útočí na Moskvou obsazená ukrajinská území, jako je Krym nebo město Doněck, píše NYT. Ačkoliv podle něj není možné pokaždé určit, která strana je zodpovědná, devastace zaznamenaná v okupovaných oblastech bledne ve srovnání s tím, co je vidět na ukrajinské straně, na kterou útočí Rusové.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země 24. února 2022. Ukrajina vpád v prvních měsících zastavila, následně okupační jednotky vytlačila z řady svých regionů a loni se pokusila při protiofenzívě získat zpět další Moskvou obsazená území. Zaznamenala však menší úspěch, než se očekávalo, a následně přešlo do ofenzívy zase Rusko, které zároveň podniká vzdušné údery na Ukrajinu. Také Rusko informuje o ukrajinských úderech na své území, nejčastěji na příhraniční oblasti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jaroslav měl odnášet raněné, Rusové ho poslali do útoku. Ukrajinci zajali slovenského žoldáka
Vybrali jsme pro vás