Tempo růstu cen v Evropské unii v září opět zrychlilo. Hned pět zemí se dostalo nad pět procent, inflace v Litvě a Estonsku dokonce překonala šestiprocentní hranici. Ceny v České republice rostou rychleji, než je průměr evropské sedmadvacítky. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
Zářijové zrychlení tempa růstu cenové hladiny v Česku potvrdil nově i Eurostat, byť se jeho metodika měření inflace od Českého statistického úřadu (ČSÚ) mírně liší. Zatímco podle Eurostatu ceny u nás v srpnu meziročně stouply o 3,1, v září to už byla rovná čtyři procenta. Podle ČSÚ dokonce o téměř pět procent.
Česko se tak rázem dostalo poměrně vysoko nad průměr Evropské unie, který v září činil 3,6 procenta. Ještě v srpnu byla tuzemská inflace pod průměrem evropské sedmadvacítky. Česká míra zdražování je však nic v porovnání s pobaltskými státy nebo Polskem, Maďarskem a Rumunskem.
Evropu trápí energie
Vůbec nejrychleji totiž ceny vzrostly v Estonsku a Litvě. V obou zemích dosáhla míra inflace v září meziročně 6,4 procenta. To je dvojnásobné tempo růstu cen, než tyto země zažívaly ještě letos v květnu. Nejpomaleji se ceny zvyšovaly naopak na Maltě (o 0,7 procenta), v Portugalsku (1,3) a v Řecku (1,9).
Z hlediska příspěvku jednotlivých druhů zboží nebo služeb se o dramatické zrychlení inflace nejvíce „zasloužily“ energie. Ty v rámci eurozóny (nikoli tedy EU jako celku) vzrostly meziročně o 17,6 procenta. V srpnu bylo tempo růstu jejich cen přitom o dva procentní body nižší. Druhou nejrychleji zdražující položkou byl tabák (3,4) následovaný průmyslovými výrobky (2,1) a potravinami (1,9).
Co nám říkají poslední čísla Eurostatu o inflaci v zemích EU?
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) October 20, 2021
Na první pohled tuzemská inflace v metodice Eurostatu zrychlila na 4 %, je však jen relativně mírně nad průměrem EU (3,6 %).
Ale jako vždy, dábel je skryt v detailu, viz vlákno: pic.twitter.com/DmwUORpiGz
A právě rozdíl v tom, jak rychle se ceny energií propisují do spotřebních výdajů domácností v různých zemích Evropské unie, je určitá potíž. Všiml si toho hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Pokud inflaci očistíme o tradičně kolísavé položky, jakou jsou právě ceny energií a ceny potravin, byl růst cen v České republice druhý nejrychlejší v Evropské unii hned po Maďarsku,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Podle Seidlera se totiž ceny energií v Česku do indexu spotřebitelských cen přenášejí pomaleji, takže nás toto promítnutí teprve čeká v následujících měsících. „Další věc je, že Česká republika si rychlejší růst cen potravin odehrála už loni. Byl totiž dvojnásobný oproti Evropské unii. Za celý rok 2020 byl třetí nejvyšší,“ dodal hlavní ekonom ČBA. Potraviny u nás loni zdražily asi o pět procent, zatímco průměr EU činil jen 2,7 procenta.
Šest až sedm procent na konci roku
Český statistický úřad minulý týden uvedl, že míra inflace u nás v září dosáhla 4,9 procenta. To je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Nejvíce zdražily pohonné hmoty, meziročně přibližně o pětinu. Ke zrychlení cenového růstu nejvíce přispěly vyšší ceny v oddíle bydlení a v oddíle doprava. Zvýšení nájemného v září zrychlilo ze srpnových 2,5 na 3,3 procenta, stejně jako zdražení výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu (na 7,8 ze srpnových 6,7 procenta).
Podle analytiků je velmi pravděpodobné, že inflace bude ve zbytku roku dále růst. „Letos koncem roku může inflace atakovat úroveň šesti procent, nelze vyloučit vzestup až k sedmiprocentní úrovni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Analytik Komerční banky Michal Brožka rovněž šest procent nevylučuje. „Očekávám, že tempo zdražování bude ve zbytku roku slábnout, nicméně i tak meziroční míra inflace vzroste do konce roku na 5,5 procenta. Pokud by zdražování neoslabilo, pak půjde snadno nad šest procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.