
Štěstí opilce? Mladík po zábavě na Zlínsku usnul na kolejích, srážku s vlakem přežil
Ne vždy je růst cen negativním jevem. Musí mít ale rozumnou míru a nedostat se mimo kontrolu. Zdroj: Profimedia.cz
Ne vždy je růst cen negativním jevem. Musí mít ale rozumnou míru a nedostat se mimo kontrolu. Zdroj: Profimedia.cz
Inflace v Česku je nejvyšší od roku 2008. Inflace znehodnocuje úspory a snižuje kupní sílu mezd. Rozumně vysoká inflace je pro ekonomiku zdravá. Inflace je přijatelnější než deflace, ale zase se nesmí vymknout kontrole. O inflaci koluje celá řada omylů, polopravd a mýtů, a tak je třeba uvést různá tvrzení na pravou míru. Co je její příčinou, kdy vadí a kdy naopak může prospívat?
Většina z nás má inflaci spojenou se zdražováním. Taková linka je v zásadě správná. Vždyť kdo by si přál, aby zboží, které nakupuje, bylo stále dražší a dražší? Jenže i v tomto případě platí, že věci se mají trochu jinak, než si lidé všeobecně myslí. „Inflace může být za určitých okolností dobrý sluha, nesmí se ale vymknout kontrole,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Kdy ale máme inflaci pod kontrolou a kdy už začíná vadit? Centrální banky se už více než čtvrtstoletí snaží svou politiku dělat tak, aby se průměrné tempo růstu cen v ekonomice blížilo dvěma procentům ročně. Přitom daleko logičtější se zdá být úsilí o inflaci nulovou, protože jen v podmínkách cenové stability je možné dosahovat dlouhodobé prosperity země.
Vysvětlení, proč dvě a nikoli nula procent, je několik. „Jedním z nich je nemožnost skutečnou inflaci zcela přesně změřit. Využívá se k tomu takzvaný index spotřebitelských cen, respektive jeho změna, u něhož se ale nevyhneme některým zjednodušením,“ vysvětluje Hedija. Jedná se například o stanovení určitého koše zboží a služeb, který nakupuje průměrný spotřebitel, a přiřazování cen jednotlivým položkám v tomto koši.
„Z toho pak vyplývá, že takto zjištěná inflace je o něco vyšší než inflace skutečná. Pokud tedy centrální banky chtějí udržet dvouprocentní růst cen, jenž je počítaný přes index spotřebitelských cen, ve skutečnosti je pohyb cenové hladiny asi o procentní bod nižší,“ dodává Hedija. Zjednodušeně řečeno, dvě procenta na papíře znamenají jedno procento ve skutečnosti. Když k tomu přičteme pásmo, v němž centrální banky pohyb inflace tolerují (to je zpravidla stanoveno na 1 až 3 procenta ročně), je tím vždy zaručeno, že ceny nebudou klesat.
„Dalším argumentem pro mírný růst cenové hladiny je fakt, že v prostředí nepatrného zdražování domácnosti nemají důvod odkládat svoje nákupy. Jestliže tedy počítáme s tím, že ceny stále rostou, chováme se ve spotřebě stabilně a předvídatelně. S trochou nadsázky lze říci, že dvouprocentní inflace je jakousi prevencí před zabřednutím ekonomiky do recese způsobené poklesem poptávky,“ vysvětluje dále ekonomka. Právě spotřeba domácností tvoří 50 až 70 procent celkové poptávky v ekonomice, podíly se v různých zemích liší.
Znamená to tedy, že když inflace překročí vymezený koridor (dostane se nad 3 procenta ročně), začnou domácnosti nakupovat více a fakticky to ekonomice prospívá? Nikoli, pak už zpravidla dochází k poklesu kupní síly mezd, protože jejich růst je pomalejší než růst cen. A zrychlit růst mezd pomůže jen krátkodobě. „V takovém případě se může rozpoutat mzdově-inflační spirála, kdy růst cen vede k rychlejšímu růstu mezd a rychlejší růst mezd následně vyvolá ještě rychlejší růst cen. A tak stále dokola, až se dostaneme klidně na dvou-, tří-, pěticiferné míry inflace. Takových příkladů zná historie mnoho,“ dodává Veronika Hedija.
Tím se dostáváme k příčinám inflace. Někdejší slavný americký ekonom Milton Friedman vstoupil mimo jiné do dějin tvrzením, že inflace je čistě peněžní jev. Co tím myslel? „Jakmile se do ekonomiky dostává příliš vysoké množství peněz, začne se to projevovat zrychlujícím růstem cen. Pokud chceme cenovou stabilitu, peníze by v hospodářství měly přibývat stejným tempem, jakým se zvyšuje objem vyrobeného zboží,“ říká Hedija.
Podle ní je tedy současná nezvykle vysoká míra inflace peněžním jevem. Přestože občas slyšíme, že na vině je růst nákladů. „Jistěže kvůli covidu došlo k nabídkovému šoku, kdy se zmenšilo množství vyrobeného zboží a služeb. Jenže kdyby nepřišla reakce vlád a centrálních bank, jejichž cílem bylo za každou cenu držet vysoko poptávku, k takové inflaci by nedošlo. Vzpomeňme, jak vlády rozdávaly peníze prostřednictvím nejrůznějších podpůrných programů. V USA dokonce domácnosti dostávaly peníze od státu na ruku. Tím se jich do oběhu dostalo příliš mnoho, na trzích vznikal převis poptávky nad nabídkou a přirozeným ventilem této nerovnováhy je růst cen,“ vysvětluje Hedija.
Inflace navíc přišla nečekaně, a tak se začal projevovat další její neduh. Totiž přerozdělování příjmů a bohatství. Na inflaci, se kterou nikdo nepočítá, vydělávají dlužníci na úkor věřitelů, zaměstnavatelé na úkor svých zaměstnanců a stát na úkor svých občanů. „Představte si zboží, které loni stálo tisíc korun. Když k němu připočtete daň z přidané hodnoty 21 procent, stát získal 210 korun do rozpočtu. Jestliže toto zboží zdraží za rok o deset procent, tedy na 1 100 korun, najednou DPH činí 231 korun. Stát tedy jen díky inflaci získal 21 korun navíc,“ poukazuje ekonomka.
Jak na nečekaném růstu cen vydělávají lidé, kteří mají dluhy? A za jakých okolností inflace způsobí zmatek v cenách? O tom zase někdy příště.
Rýpání, osobní útoky i trefné poznámky. Nedělní Partie s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní a současnou šéfkou poslanců ANO Alenou Schillerovou byla opět plná hlášek a ostrých výroků. Přečtěte si ty nejzajímavější a nejzábavnější.
Válka podle Ukrajiny přešla do dlouhodobé fáze. Podle Ukrajinců ruská armáda také soustředí své síly u Severodoněcku. Počet obětí v Kyjevské oblasti se od začátku invaze blíží 1 300, informovaly tamní úřady. Ukrajinský parlament schválil zákon, který označuje Rusko za teroristický stát.
Ministerstvo školství poslalo kontrolu do Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Vadí mu jeho smlouva na tisk materiálů týkajících se přijímacích zkoušek na střední školy a maturit, informuje iDNES.cz.
Sledujeme on-line
V pondělí se do České republiky opět vrátí bouřky. Ty se mohou objevit i ve zbytku týdne. Ve čtvrtek také počítejme se silným větrem. Počasí bude většinou oblačné. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Partii na CNN Prima NEWS zopakoval, že ve svém regionu už nechce přijímat další romské uprchlíky z Ukrajiny. Podle něj nejde o žádný rasismus, ale důvodem jsou specifické potřeby, které tito běženci mají. Kraj na to ale nemá zejména personální kapacitu.
Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.
Jeden muž zemřel a další utrpěl vážná zranění při nedělním požáru rodinného domu v Kopřivnici na Novojičínsku. Příčinu požáru ještě policisté neznají, s největší pravděpodobností se ale na jeho zavinění nepodílel nikdo cizí. Při dohašování požáru se pak odpoledne zranil i jeden hasič, řekla policejní mluvčí Eva Michalíková.
Ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje argument, že kdyby Česká republika už dávno vyměnila korunu za euro, nemusela by nyní trpět pod jhem třicetileté inflace. A zastánci této myšlenky odkazují na údaje Eurostatu, podle nichž je míra růstu cen v eurozóně asi poloviční než u nás. Problém je v tom, že propagátoři eura v lepším případě podléhají přílišnému zjednodušení, v horším dokonce záměrně manipulují fakty.
Dvacetiletý mladík přežil srážku s osobním vlakem, když usnul v noci na neděli po cestě z taneční zábavy na kolejích ve Štítné nad Vláří na Zlínsku. Mladík utrpěl těžké zranění, srážku s vlakem ale přežil, sdělila v pondělí v tiskové zprávě policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Dcera bývalého amerického prezidenta Ivanka Trumpová se při pobytu v Krakově a Varšavě setkala s ukrajinskými rodinami v polském exilu, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ivanka na Twitteru napsala, že je vděčná za poslední dny a za to, že se mohla stát svědkem lásky, síly a odhodlání ukrajinských rodin.
Dezinformace jsou hojně šířené a v době války na Ukrajině či pandemie koronaviru to platí ještě více. Mocně se objevují například u nás a také na Slovensku. Situace u našich východních sousedů je natolik závažná, že si jí všimli i američtí kongresmani. Ti nyní apelují na internetovou společnost Meta, provozovatele sociální sítě Facebook či Instagram, aby s dezinformacemi na svých platformách na Slovensku něco dělala.
Opičí neštovice se dál šíří západními zeměmi. Nákazu již potvrdily Velká Británie, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Švédsko, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Francie, USA, Kanada či Austrálie. Jak moc je třeba se tohoto virového onemocnění obávat?
Policisté z Litoměřicka pátrají po neznámém pachateli, který se vydává za bankéře. Ze svých obětí dokázal vylákat i desítky tisíc korun. Podobným podvodníkům v poslední době naletěli nejen senioři, ale také mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Ukrajinské úřady zveřejnily záběry z ruského raketového útoku na kulturní dům ve městě Lozovaja v Charkovské oblasti. Masivní výbuch, který zaznamenaly bezpečnostní kamery, si vyžádal sedm zraněných včetně jednoho dítěte.
Do České republiky od začátku ruské agrese na Ukrajině přišlo již více než 300 tisíc utečenců a řada z nich již dostala příležitost si v Česku nalézt zajímavou práci. Například ukrajinské vědkyně se zapojily do řady výzkumných projektů především v oboru vodohospodářství či v energetice. O podpoře 14 milionů korun na zapojení ukrajinských vědců, kterou nabídla Technologická agentura ČR, se pro CNN Prima NEWS rozhovořil její předseda Petr Konvalinka.
Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
V babyboxu v Českých Budějovicích v neděli někdo odložil novorozeného chlapečka. Dítě bylo zabalené v ručníku a je zdravé. Dostalo jméno Jaromír Jirsa, sdělil zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. Letos bylo do těchto speciálních schránek v Česku odloženo zatím sedm dětí a celkově od vzniku jejich sítě 238, z toho 130 dívek a 108 chlapců.
O češtině jako noční můře letošních maturit, jsme vám už v týdnu říkali. Ukázalo se, že za nižší úspěšností maturantů při zkouškách z mateřského jazyka stojí nejen pocovidový návrat do škol, ale i náročné testy. Mnoho studentů mělo například problém i s tím pochopit zadání některých otázek.
Opouští českou společnost zájem pomáhat ukrajinským uprchlíkům? Podle exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS chce 23 % Čechů, aby se utečenci začali na Ukrajinu vracet. Podle sociologa Jana Buriance mají Češi stále chuť lidem ohroženým boji na Ukrajině pomáhat. Zároveň si však jsou vědomi skutečnosti, že Česko není nafukovací.