Energetická negramotnost
Důchodci ve velkých bytech, lidé v nezateplených domech a samoživitelky. To jsou skupiny nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Tedy ti, co možná brzy nebudou mít na zaplacení účtů za energie. Teď se k nim mohou přidat i další, kteří po krachu Bohemia Energy musí platit několikanásobně vyšší zálohy u dodavatelů poslední instance. Stát přiznává, že neví, kolik přesně takových lidí je.
Ministerstvo průmyslu tvrdí, že energetickou chudobou je v Česku ohroženo čtyři sta tisíc domácností. „Jsou to samozřejmě odhady, jsou různé metodiky, jak se k tomu dopracovat, v tuto chvíli to neznamená, že to tak přesně je. Jsou to jediné studie, které v České republice máme,“ informoval ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO).
Studie se přitom prováděly před pandemií. Přesnější data o tom, kolika lidí se kritická situace týká, ale nemá ani ministerstvo práce, které má postiženým vyplácet podporu. „Běžně se v analýzách mluví o deseti procentech domácností, ale pokud nevíme, jak se budou vyvíjet ceny, tak to nemůžeme potvrdit,“ popsala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Maláčová představila plán pomoci pro klienty Bohemia Energy. Kdo dosáhne na dávky?
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) slíbila klientům skupiny Bohemia Energy pomoc, která v říjnu ukončila dodávky plynu a elektřiny pro zhruba 900 tisíc klientů. Na tiskové konferenci v úterý Maláčová tyto klienty vyzvala, aby co nejdřív přešli na běžného dodavatele. Poté představila, komu a za jakých okolností bude resort práce dávky vyplácet.
Kdo konkrétně tedy může být ve skutečnosti ohrožen energetickou chudobou? „Takovou nejtvrdší, že nemáte na vytápění nebo vás to pošle do zadlužení, tak to se bude týkat jednotek procent, tedy několika desítek tisíc domácností,“ odhaduje sociolog Daniel Prokop.
Ohroženi ale nemusí být jen nejchudší. „Může být někdo, kdo ještě před pár měsíci neměl problémy s platbami energií a nyní čelí mnohonásobnému nákladu,“ varoval ekonom Luděk Niedermayer (TOP 09).
Aktuální data o tom, kolik lidé za energie platí, přitom nemá nikdo. „V řadě věcí tápeme, protože nemáme přesná čísla. A ve chvíli, kdy nemáte přesný obrázek o situaci, tak vláda, třeba i nevědomky, dělá chybná rozhodnutí. Jako ekonom považuji za velký problém, že nemáme přehled o rozložení úspor domácností, to je klíčový ukazatel ekonomické odolnosti a my to nevíme, máme jen odhady,“ kritizovala ekonomka Ilona Švihlíková.
Stát chce nejprve lidem pomáhat nulovou DPH na energie a odpuštěním poplatku na obnovitelné zdroje. To ale není pomoc adresná, stát tím pomůže všem, nejen těm, kteří to skutečně potřebují. Státní kasu to vyjde asi na tři miliardy korun měsíčně. „Ty tři miliardy by mohly zachránit i nějakých čtyři sta tisíc domácností potřebných. Tím že to nedokážeme zacílit, tak můžeme utratit hodně peněz neefektivně,“ vypočítal Prokop.
