Kajakář Josef Dostál sotva stál na nohách a ztěžka dýchal. Za slunečními brýlemi se dalo vyčíst zklamání z neúspěšné mise o olympijské zlato, která skončila v Tokiu pátým místem. A dohromady s vyčerpáním z kilometrového závodu pod spalujícím sluncem měl co dělat, aby ze sebe dostal při hodnocení slovo.
Měl útočit na medaili, možná tu úplně nejcennější, která mu zatím ve výčtu olympijských úspěchů scházela. Ale finálový kilometr v Tokiu mu nevyšel podle představ. „Dojel jsem do cíle a bylo mi blbě. Bolelo mě žít v tu chvíli,“ popisoval Dostál.
„Bylo to nesmírně těžký. Neměl jsem na to,“ vysoukal ze sebe. „Dal jsem do toho všechno a došlo mi,“ dodal na rovinu 28letý kanoista, zatímco se unaveně opíral o plůtek před sebou.
Touha pádlovat o zlato se dala vycítit už na startu. Dostál první takzvaně ulil. „Což mě až tak nevyhodilo z pohody. Musím říct, že druhý (start) jsem trefil pěkně,“ řekl. Po prvních sto metrech měl dojem, že závod rozjel dobře. „Přešel jsem do příjemného záběru a říkal si, že se s nima budu držet vpředu, že takhle bych ten kilák mohl zvládnout. No. To jsem si myslel a tak to nebylo,“ doplnil.
Dalších 10 metrů bych možná ani nedojel
Soupeři mu nečekaně začali postupně ujíždět. „Tam, kde mi normálně neujíždějí,“ komentoval Dostál stav v polovině závodu a ztrátu okolo 20 metrů. „Tak jsem si říkal: ‚Dobrý, chci jet na zlato, půjdu na vlnu, protože vpředu to s nima neudržím.‘ Na to jsem neměl,“ prohlásil. Na chvilku přerušil rozhovor, aby chytil dech, a pokračoval. Rozhodl se pak zaútočit v poslední čtvrtině závodu. Okolo mety 250 metrů do cíle zvýšil obrátky. „Začal jsem do toho hrabat jako šílenec. Říkal jsem si, že teď musím jít, teď tam zlato visí ve vzduchu,“ řekl, že pořád věřil v úspěch.
Sto metrů před cílem mu ale bylo jasné, že soupeře nechytí. Nakonec byl rád, že projel cílem. „Nepřemýšlel jsem nad tím, že bych mohl být druhý nebo třetí. Ne že bych to nechtěl, ale chtěl jsem vyhrát. Došlo mi takovým způsobem, že jsem mohl možná deset patnáct metrů dál, ale taky by..., taky by..., taky by bylo dost možný, že bych to ani nedojel,“ uvedl Dostál.
Už se neválím na mole jako srač...
Když vylezl z lodi, lehl si na molo a dlouho těžce vydechoval. Ještě po 40 minutách vypadal totálně vyždímaný. „Teď je mi..., teď je mi dost hrozně, no. Ale už se neválím na mole jak srač..., jsem opřený o zábradlí a aspoň stojím na nohou,“ pronesl závodník pražské Dukly.
Před závodem si přál všechno, jenom ne silný vítr do zad. „Že by to mohlo o medaile určitě jít, o vítězství, když si všechno sedne,“ řekl. Ale právě vítr do zad na kanále Sea Forest Waterway dul. „Ale vlny nebyly, takže jsem měl aspoň výhodu, že se nepotopím,“ řekl.
Vítr se podepsal na rychlém závodě. „Je to taky vidět na výsledcích,“ poukázal na to, že vítězný Bálint Kopasz z Maďarska vylepšil o více než sekundu světové maximum. Druhý skončil jeho krajan Adam Varga a bronz vybojoval Fernando Pimenta z Portugalska. Před Dostálem ještě dojel Jacob Schopf z Německa. „Na mě a Němce zůstal černej pešek,“ řekl Dostál. Právě Schopf pak českému kajakáři pomáhal vzpamatovat se ze závodu, který Dostála úplně vyždímal.
5. místo na OH mě hodně mrzí, zklamanej ale nejsem ze sebe, protože jsem v závodě nechal mozná i víc, než jsem mohl. V...
Posted by Josef Dostál on Monday, August 2, 2021
Na regeneraci má Dostál jen necelý den. Hned ve středu dopoledne totiž usedne do deblkajaku a s parťákem Radkem Šloufem pojedou na kilometrové trati kvalifikaci.
