Ukrajince paradoxně sjednotil až Putin. Zelenskyj má teď obrovskou podporu, říká expert
Výběr redakce
Volodymyr Zelenskyj v neděli navštívil Charkovskou oblast, aby poděkoval vojákům, kteří ji brání. Podle ukrajinisty Petra Kaliny může ukrajinský prezident stále počítat s velmi vysokou podporou svého lidu. Ukrajince se snažilo sjednotit dříve mnoho prezidentů, stmelit je se ale paradoxně podařilo až ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Díky němu stojí nyní drtivá většina Ukrajinců za svým státem.
Během války na Ukrajině nebývale stoupla podpora prezidenta Volodymyra Zelenského. Ta nyní dosahuje podle Petra Kaliny 90 procent. „Důvěra je obrovská, takovou neměl žádný prezident nejen na Ukrajině, ale v celé Evropě,“ uvedl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
„Ukrajina trpěla tím, že byla rozpolcena – část chtěla směřovat k západu, zatímco jiná část vzhlížela k Moskvě. Spousta předchozích ukrajinských prezidentů se snažila najít sjednocující prvek, je absurdní, že ho našel až ruský prezident Vladimir Putin. Ten způsobil, že drtivá většina Ukrajinců nyní stojí za svým státem,“ sdělil Kalina.
Ukrajinci na kompromis nepřistoupí
V současnosti se intenzivně řeší otázka, zda by Ukrajinci byli ochotní obětovat část svého území výměnou za mír. Kalina se ale domnívá, že taková možnost poslední dobou nepřipadá v úvahu. „Konflikt si vyžádal mnoho životů a podle Ukrajinců by vůči obětem bylo nespravedlivé, aby přistoupili k jakémukoliv kompromisu,“ uvedl. Dodal, že Ukrajinci chtějí bojovat dál, i když jsou si vědomi, že to bude na úkor dalších obětí.
Válka na Ukrajině
Válka změnila i to, jak Ukrajinu vnímají ostatní národy ve světě. Ruskem okupovaná země si získává stále větší respekt. „Svět o ní ví mnohem více než předtím. Západ je ochoten číst ukrajinské knihy, poslouchat hudbu, zajímat se o ukrajinskou kulturu. V tomto ohledu válka udělala mnoho dobrého,“ řekl Kalina s tím, že by samozřejmě bylo lepší, kdyby se to stalo za normálních podmínek.
Ukrajinu čeká po válce náročná práce při obnově území, konflikt by jí však v konečném důsledku mohl pomoci dostat se mezi nejvyspělejší evropské země. Podle ukrajinisty však samozřejmě záleží na tom, kdy a jak válka skončí. „Pokud se podíváme na dějiny, tak například Marshallův plán znamenal rychlou obnovu zničených území a Německo se i díky tomu dostalo na evropské výsluní. Můžeme jen doufat, že se něco podobného stane i Ukrajině,“ podotkl Kalina.
Klesající solidarita je pochopitelná
Těsně po vypuknutí války většina Čechů projevila Ukrajincům velkou solidaritu. To se nyní ale začíná měnit, objevují se i hlasy proti podpoře. Podle Kaliny je pochopitelné, že se postoj Čechů mění. „Válka trvá dlouho a bylo by divné, kdyby podpora Čechů zůstávala na stejné úrovni. Češi mají obavu, že dojde ke snížení jejich životní úrovně, bojí se například o místa ve školách,“ vysvětlil Kalina. Dodal však, že podpora přesto stále zůstává na vysoké úrovni.
Podle exkluzivního průzkumu pro CNN Prima NEWS agentury STEM/MARK by bylo 11 % Čechů ochotných snížit svou životní úroveň ve prospěch uprchlíků, 29 % je o tom téměř přesvědčeno a naopak 24 % je úplně proti. „Čísla vypadají dobře, pokud je srovnáme s postojem Čechů vůči předchozí uprchlické vlně, tedy k lidem z Blízkého východu a muslimského světa, jsou to krásná čísla a vypovídají o tom, že Češi jsou ochotni pomáhat a netrpí xenofobií,“ řekl Kalina. Podle něj Češi rozlišují, odkud uprchlíci jsou, a jestli se u nás chtějí integrovat.
Čtěte také
vaclav.cerny@iprima.cz
