Zeman byl výborný rétor, pak přišel s vulgaritami. Mám mu to za zlé, říká jazykovědec

Třebaže Oliva nepozoruje ve srovnání s dobou před 10 lety patrnější rozdíly v mluveném projevu politiků, je přesvědčen, že před dvěma dekádami byla jejich rétorická úroveň znatelně vyšší než v současnosti. Mohou za to především dva politici, kteří u řečnického pultíku vynikali – tehdejší prezident Václav Havel a premiér Miloš Zeman.

„Zeman býval výborný rétor. Mluvil spisovně, skvěle spatra, myšlenky byly dobře formulované a měly návaznost,“ nešetřil chválou jazykovědec. Po čase ale podle něj přišel zlom a současný prezident následně šel s kvalitou mluveného projevu dolů, když potřeboval získat „intelektuálně méně náročné voliče“.

„Havla už nemáme vůbec a Zeman poklesl jak po stránce rétorické, tak obsahové. Vulgarity jsou věci dříve vskutku nevídané, spustil to skutečně Miloš Zeman. To mu mám osobně za zlé,“ pokračoval na téma v pořadu Interview. „Situace je horší než kdysi. A neříkám to proto, že jsem zestárl a že za mého mládí byl svět lepší. Je to objektivně tak,“ dodal.

Na jednu stranu nejsou vulgarity v projevech politiků ještě všední záležitostí, na druhou stranu se vulgárnější mluva nevyhýbá ani političkám – Oliva konkrétně zmínil třeba občanské demokratky Janu Černochovou nebo Alexandru Udženiju. „Něco jiného je, pokud se domlouvají soukromě, tam to nemohu komentovat. Problém je, když to přijde na veřejnost,“ uvedl na konto vulgární mluvy.

Oliva věří, že i politici mají určitý vliv na to, co vnímá veřejnost jako spisovný nebo nespisovný jazyk. „Ať chtějí nebo ne, jsou jistým vzorem pro ostatní občany. Je potřeba si uvědomit, že jednotlivá slova jsou jen řetězce zvuků. Zda něco je, nebo není vulgární, je na dohodě mezi mluvčími daného jazyka, a mohou se měnit. Co bylo vulgární před 100 lety, už dnes být nemusí – a naopak,“ rozvedl jazykovědec.

Jako příklad uvedl slovo „sranda“, které je dnes synonymem pro legraci. Ještě před 50 lety bylo ale společensky nepřijatelné. „Všichni ještě vnímali etymologickou motivaci, tedy sloveso, ze které bylo podstatné jméno odvozené,“ přiblížil ve vysílání CNN Prima NEWS. Naopak slovo „prd*l“ bylo do určité míry odborným termínem, který používal třeba český lékař Antonín Jan Jungmann, bratr spisovatele a překladatele Josefa Jungmanna. „Dnes bychom asi řekli spíše konečník,“ konstatoval Oliva.

Nejlepší řečníci? Fiala a Okamura, špatně mluví Bartošek

Celkově Oliva nehodnotí rétorické schopnosti současných politiků příliš kladně. Z hlediska mluveného projevu ale má dva kandidáty, které by označil za schopné rétory.

„Všichni se snaží. Některým to jde lépe, některým hůře. Mezi osoby, které jsou schopny mluvit plně spisovně, patří nesourodá dvojice Petr Fiala a Tomio Okamura. Ten, kdo mluví nejhůře a dává svým projevem najevo, že vzdělání nemá a ani mu na něm nezáleží, je předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek,“ zhodnotil Oliva současné poslance.

Připomněl, že jde nejen o plnou spisovnost a gramatickou správnost. Důležitou součástí mluveného projevu je také charisma, aby daný mluvčí dokázal strhnout posluchače. „Tady by byl nejlepším rétorem – a prosím, to nereflektuje mé politické názory a postoje – Tomio Okamura,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Politickou korektnost označil jazykovědec za snahu dovést lidskou slušnost ad absurdum než za jazykový problém. Že jsou některá slova vytlačována z oficiálních kontextů, neznamená, že se nebudou běžně nadále používat.

„V tomhle politická korektnost nedosahuje svých cílů. Řekl bych, že je nesmyslná nebo naivní v představě, že když nahradíme slova jinými, povede to ke změně chování ve společnosti. Možná to povede ke změně jazykového chování, kdy si všichni nakonec uloží nějakou tu autocenzuru a nebudou říkat slova jako černoch nebo cikán, ale myšlení lidí se tím nezmění,“ vysvětlil v pořadu Interview.