Zeman si vydupává politický prostor. Má kompetenční žaloba šanci na úspěch?
Jmenovaný premiér Petr Fiala (ODS) a prezident Miloš Zeman Zdroj: CNN Prima NEWS
Dva měsíce po sněmovních volbách se v těchto dnech rozjíždí zásadní politická partie, která rozhodne, zda bude mít Česko za týden novou vládu. Prezident Miloš Zeman potvrdil, co se od něj očekávalo, tedy, že se nechystá jmenovat pirátského kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Premiér Petr Fiala (ODS) proto zřejmě přistoupí ke kompetenční žalobě.
„Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni,“ napsal Fiala na Twitter, čímž naznačil podání kompetenční žaloby.
Čtěte také
Pokud by k dohodě mezi premiérem a prezidentem nedošlo, existují v podstatě dvě varianty dalšího vývoje. Buď prozatím prezident jmenuje vládu bez Jana Lipavského, kdy by rezort dočasně řídil někdo jiný z ministrů (podle informací Blesku by k tomu mohlo dojít v pátek 17. prosince). Podle zákulisních informací se to zatím jeví jako ta pravděpodobnější varianta. Za Lipavského by dočasně mohl rezort řídit pirátský předseda Ivan Bartoš.
Toto řešení by podporoval například bývalý ministr spravedlnosti a člen koalice Spolu. „Osobně bych uvítal, kdyby Ústavní soud řekl konečné slovo, zda má opravdu prezident povinnost jmenovat,“ řekl Jiří Pospíšil (TOP 09) pro CNN Prima NEWS. Zároveň by však byl pro dočasné jmenování vlády bez Jana Lipavského, především kvůli covidové krizi.
Druhou a spíše méně pravděpodobnou možností je až mnohaměsíční čekání na novou vládu, pokud by Fiala vsadil na variantu „všechno, nebo nic“. Takový postoj by preferoval například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Kdyby se mu nelíbilo pět členů vlády, znamená to, že pětkrát má premiér ustoupit? Tak kdo je tedy premiér? Nechápu, jak si někdo může myslet, že prezident určuje, kdo bude ve vládě. To přece nejde,“ řekl Vystrčil v rozhovoru pro Aktuálně.
Názory exportů se různí
Pokud by Fiala kompetenční žalobu podal, má podle politologa Jana Kubáčka šanci vyhrát.
Prohlášení Hradu ke jmenování vlády
Ve dnech od 29. listopadu 2021 do 10. prosince 2021 se prezident republiky Miloš Zeman sešel se všemi navrženými kandidáty na ministerské funkce. U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených resortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence. Nicméně, ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne prezident republiky svůj podpis na jmenování těchto osob, pouze na problém nízké odbornosti a preference politických, respektive stranických funkcí, upozornil předsedu vlády.
Jedinou výjimkou je osoba Jana Lipavského, jehož prezident republiky odmítá jmenovat z těchto důvodů:
1. Nízká kvalifikace. Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou.
2. Distancovaný postoj k Visegrádské spolupráci, což je v rozporu s připravovaným programovým prohlášením nové vlády.
3. Distancovaný postoj ke vztahu s Izraelem, což je rovněž v rozporu s programovým prohlášením.
4. Veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.
Prezident republiky konstatuje, že Ústava ČR neukládá prezidentu republiky povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Naopak, ústavodárcův výraz „návrh“ implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem.
Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky
„Fiala má poměrně solidní šance s kompetenční žalobou uspět. V minulosti si podobné analýzy ústavních právníků nechal dělat prezident Václav Havel a přinejmenším argumentoval navenek, že je ta jeho pozice poměrně silná a stabilní. Nehledě na komentář Václava Havla je v lepší pozici a argumentačně vybaven spíše premiér,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Naopak například bývalý ministr zahraničí, právník Cyril Svoboda nedávno v CNN Prima NEWS poznamenal: „Studoval jsem to a konzultoval, nakolik je (kompetenční žaloba, pozn. red.) možná – podle mého názoru moc ne, ale nechci se tu přít s odborníky,“ uvedl Svoboda v pořadu 360°.
Pokud by k ústavní žalobě došlo, mohlo by to podle Kubáčka paralyzovat politickou scénu na řadu týdnů. „Odhaduji, že v nějakém horizontu šesti až osmi týdnů bychom mohli slyšet výsledek Ústavního soudu. Bezesporu je to vydupávání politického prostoru a testování odolnosti a soudržnosti pětikoalice. To je klíčový vzkaz Miloše Zemana,“ doplnil Kubáček. Že by Ústavní soud mohl rozhodovat klidně až dva měsíce, potvrdil CNN Prima NEWS rovněž ústavní právník Marek Antoš.
A předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Deníku N dokonce uvedl, že kompetenční žalobu by soudci projednávali dva až pět měsíců.
Zeman sám proti sobě
V Kubáčkem zmíněném příkladu byl Zeman v opačné situaci než dnes. Když chtěl po volbách v roce 1998 jako tehdejší kandidát na premiéra sestavit vládu, vymínil si prezident Havel, že jej jmenuje předsedou vlády až po konzultacích o jednotlivých členech kabinetu. Vědělo se, že má Havel výhrady vůči Janu Kavanovi, Miroslavu Grégrovi či Václavu Grulichovi. Havel nakonec seznam ministrů přijal bez větších výhrad.
Sám Zeman tehdy hovořil v rozporu se svým dnešním stanoviskem. „Když cituji článek 68 Ústavy, tak z něho jednoznačně vyplývá, že se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí. Představte si, kdyby tady byla koalice a koaliční partneři by se dohodli, že ten a ten bude dělat toho a toho ministra. Jak by se pak šéfové koaliční stran tvářili na to, kdyby jim někdo ministry kádroval?“ ptal se tehdy ve vysílání televize Nova.
„Naprosto chápu právo pana prezidenta mít informace o těchto záměrech, jsem si samozřejmě vědom toho, že všichni kandidáti, o které se jedná, mají negativní lustrační osvědčení a čistý trestní rejstřík. Pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68,“ doplnil před mnoha lety Zeman.
Havel naopak argumentoval, že role prezidenta není jen formální. „Jsem povinen odvolat ministra, kterého si premiér už nepřeje mít ve vládě, ale u jmenování nových ministrů to není tak úplně jisté... Kdybych seděl na Hradě jenom kvůli tomu, abych podepisoval, co přede mne jiní položí na stůl, pak bych tu svou funkci zesměšnil. A až se pan předseda vlády Zeman jednou stane prezidentem, určitě by se na mne zlobil, že jsem dopustil, že takovouto roli musí hrát i on,“ uvedl Havel pro deník Právo.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
