Zemřel americký exministr zahraničí Kissinger
Ve věku sto let zemřel ve středu americký politik, diplomat a politolog Henry Kissinger, který byl veteránem diplomacie minulého století. Od konce 60. let působil jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů a v letech 1973 až 1977 diplomacii USA vedl. Svým pragmatickým přístupem k řešení problémů si získal řadu obdivovatelů. Pro jiné se ale naopak stal zosobněním pleticháře, který neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy. Kissinger, který v diplomacii aktivně působil i po oslavě 100. narozenin, byl i nositelem Nobelovy ceny za mír.
Co bylo příčinou úmrtí muže, který podle agentur zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.
ČTĚTE TAKÉ: Strach z upálení či staromládenectví. Vrtochy amerických prezidentů
Kissinger se zasloužil o uvolnění napětí ve vztazích mezi Západem a Moskvou a byl rovněž hlavním architektem sblížení mezi USA a Čínou. Jeho kyvadlová diplomacie navíc položila základ prvních mírových dohod mezi Izraelem a jeho sousedy. Výrazně kontroverznější je Kissingerův podíl na ukončení vietnamské války v roce 1973. Uzavření míru, za nějž dostal Nobelovu cenu, sice vedlo k odchodu amerických vojsk, ve svém důsledku však i k vítězství komunistického severu. Kritici mu také dávají za vinu rozšíření války do Laosu či podíl na porušování lidských práv.
Kissinger, který se jako Heinz Alfred Kissinger narodil do židovské rodiny v bavorském Fürthu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co letos 27. května oslavil 100. narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Právě vztahy s Čínou patřily k oblastem, v nichž se i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v 70. letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle „diplomatického otevření“ Číny za další takové Reuters označuje americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy či uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem.
Získal Nobelovu cenu za mír
Právě za poslední z nich dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou však Reuters označuje za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150 tisíc obětí.
Henry Kissinger
Legendární americký diplomat a politolog
Byl bezpečnostním poradcem tří prezidentů – Dwighta Eisenhowera, Johna Kennedyho a Lyndona Johnsona.
Za prezidenta Nixona byl předsedou Rady pro národní bezpečnost, ministrem zahraničí USA.
Za účast při jednáních k válce ve Vietnamu získal roku 1973 Nobelovu cenu za mír. Vyvolalo to protesty, protože ve stejném konfliktu spolurozhodoval o masivním bombardování.
Pocházel z německé židovské rodiny, která před nacisty utekla do Spojených států.
Jako mladý byl pověstný přízní krásných žen.
Politického pragmatika a diplomatického realistu řada lidí dokonce považovala za válečného zločince, mimo jiné kvůli podpoře antikomunistických diktatur zejména v Latinské Americe. Kvůli snahám některých zemí zatknout ho nebo alespoň vyslechnout v souvislosti s dřívější americkou zahraniční politikou, musel Kissinger rušit některé zahraniční cesty.
Cestu do Bílého domu Kissinger zahájil jako poradce miliardáře a pozdějšího viceprezidenta Nelsona Rockefellera. Do nejvyšších pater americké diplomacie vystoupal v lednu 1969, kdy si ho za svého bezpečnostního poradce zvolil republikánský prezident Richard Nixon. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí.
Po odchodu z vlády si tento prominentní republikán zřídil konzultační firmu v New Yorku. Působil také ve správních radách několika společností a nadále zůstal vlivnou postavou politiky, jednal například jak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, tak i s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Kissinger byl podle médií také rádcem Hillary Clintonové.
Kontroverze kolem Ukrajiny
Rozpaky i pohoršení vzbudily některé jeho výroky po ruském útoku na Ukrajinu.
Například loni v květnu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. „Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat,“ řekl s tím, že Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze.
Rusko mělo v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022 ale 1938,“ řekl v reakci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.
Později Kissinger podpořil vstup Ukrajiny do NATO a také varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Také prohlásil, že by byl ochoten odjet do Moskvy a setkat se s Putinem. Jednání o ukončení války by měla podle něj začít do konce letošního roku, a to za zprostředkování Číny.
Kissinger vystudoval historii a filozofii na Harvardově univerzitě, byl podruhé ženatý, měl dvě děti. Byl autorem několika knih, například Umění diplomacie, Potřebuje Amerika zahraniční politiku? nebo Uspořádání světa. Označoval se za milovníka fotbalu a byl členem organizačního výboru mistrovství světa ve fotbale v roce 1994, prosazoval i kandidaturu na uspořádání šampionátu v USA v roce 2018.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Škrtili a do krve zbili muže bez nohy. Měl zbraň, tvrdí policisté z L.A., video vyvolalo bouři
