Neměla ponětí, jak vypadá její dospělá dcera a většinou vnoučata vůbec neviděla. Jenže po 15 letech slepoty přišel pro Američanku Connie Parkeovou šokující zlom. Při vyšetření sítnice zjistila, že jí lékaři původně oznámili zřejmě špatnou a zejména závažnější diagnózu. Nyní po operaci opět vidí a s manželem se chystá na speciální dovolenou.
Před 15 lety se rodačka s Aurory v americkém státě Colorado Connie Parkeová dozvěděla, že trpí odchlípením sítnice nebo zeleným zákalem. Od té doby nosila pásku přes oči. Nevěděla, jak vypadá její dospělá dcera, a své téměř dospělé vnouče viděla naposledy, když mu byly pouhé tři týdny.
Krátkozrakost dosahuje epidemických rozměrů po celém světě, upozorňují odborníci
Podle odborníků přibývá lidí s krátkozrakostí a dalšími očními vadami a nemocemi. Problém vnímají v nedostatečné prevenci, kdy lidé odkládají prohlídky v domnění, že jejich zrak je v pořádku. Nemusí tomu ale tak být a je potřeba si uvědomit, že zrak je nejdůležitější vjem, který máme. Jak vypadá běžný život nevidomého člověka a s čím vším se musí poprat? O tom vypráví ve svém příběhu Marie Zemanová (47 let). I když prakticky nevidí, stále je velmi aktivní a podporuje lidi s podobným hendikepem.
„Postupně jsem přestávala vidět. Ztrácela jsem se, padala ze schodů, omylem jsem zapálila sebe i svůj dům. Za pět a půl měsíce jsem ztratila více než 85 procent zraku,“ cituje 59letou Američanku britský web Mirror. Následně se prý dozvěděla, že vada je neoperovatelná a nakonec oslepne.
Přestěhovala se a začala navštěvovat školu pro nevidomé. Byla rozhodnutá nenechat se slepotou zastavit a pokračovala v procházkách v přírodě, které vždy milovala. Snažila se bruslit, jezdit na kajaku, kempovat nebo chodit na koncerty a sportovní utkání.
„Prostě jsem žila, jak jen to šlo. Nebyla jsem si ale úplně jistá používáním hole, pořád jsem chodila do křoví,“ popisuje. Při vaření prý musela mít někoho vedle sebe. Nemohla vysávat a zametala.
Jako první viděla zornice zdravotní sestry
Jenže po 15 letech šla Connie na vyšetření do očního centra. Lékař jí sdělil šokující zprávu. „Netrpíte odchlípením sítnice, ale velmi hustým šedým zákalem,“ vyslechla si. Během pár dnů šla na operaci pravého oka. „Když mi druhý den sundali náplast, první, co jsem viděla, bylo obočí, řasy a zornice zdravotní sestry. Rozplakala jsem se,“ vzpomíná.
Sestra jí dala mi přečíst oční tabulku s různě velkými číslicemi a písmeny. Výsledek? „Přečetla jsem dvacet z dvaceti,“ uvádí. Doktor byl prý stejně překvapený jako ona, protože jí před operací varoval, že nemusí vidět 100procentně. Následně si nechala úspěšně operovat i druhé oko.
Jenže po chvíli vystřídal radost hněv kvůli 15 let staré a hlavně chybné diagnóze. „Pravděpodobně jsem byla slepá bezdůvodně. Operace šedého zákalu se provádějí už léta. Byli jsme s manželem naštvaní,“ vzpomíná na pocity krátce po druhé operaci.
Místo lupiče chytili Snorlaxe. Dvojice policistů ignorovala loupež a lovila pokémony
Losangeleský soud zamítl odvolání dvojice bývalých policistů, kteří místo reakce na oznámení o loupeži lovili pokémony v populární mobilní hře Pokémon Go. Třebaže se lupič nacházel právě v jejich dosahu, rozhodli se znudění strážci zákona odjet jinam ve snaze získat vzácnou fiktivní potvůrku Snorlaxe. Podle soudního záznamu dokonce v autě řešili nejlepší strategii na chytání pokémonů, zatímco pachatel unikal z místa činu, napsal web Vice.
Sleduje, jak roste tráva
Cítila odpor k lékařům, kteří tehdy nejspíše špatně rozhodli. „Ale nebudu lhát. V den, kdy mi sundali náplast z druhého oka a já viděla, mě všechen hněv přešel,“ vysvětluje. Connie se tak rozloučila s vodícím psem, pořídila si „normálního“ a pracuje jako úřednice ve zdravotnickém zařízení. Jedno vnouče viděla naposledy v jeho třech týdnech, dalších osm spatřila vůbec poprvé.
Ráda také sleduje věci, které většina lidí považuje za samozřejmé. „Koukám, jak pučí květiny a stromům rostou listy. Lidé si také myslí, že je nudné sledovat růst trávy, ale když jste léta neviděli ani stéblo, nemůžete si pomoct,“ popisuje.
Na druhou stranu je pro ni bolestné vidět, jak stárne. „Nejtěžší byl pohled do zrcadla,“ uvedla. Zato svého muže Roberta stále považuje za nejkrásnějšího na světě. „Jsem do něj naprosto zamilovaná. Pojedeme na dovolenou na místo, kde jsme byli, když jsem byla slepá. Strašně se těším,“ prozradila své další plány.