Šéfka mladých lidovců: Ženy v politice čelí nářezu hejtů. Můj intelekt hodnotili podle šperků
Koalice Spolu tu nemusí vydržet 200 let, ale v současné situaci je to nejlepší možné řešení, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéfka Mladých lidovců, Italka z Hané, Františka Sandroni. V rozhovoru natočeném před prázdninami také hodnotí, jak těžké to mají ženy v politice, jelikož musí podle ní čelit doslova „nářezu hejtů“. Za podstatné považuje, že lidovci dokážou vytvářet atraktivní život na vesnicích, aby z nich lidé neodcházeli do velkých měst.
Potkaly jsme se koncem června na akci ve Sněmovně s tématem: Ženy a politika. Proč z vašeho pohledu ženy do politiky příliš nechtějí, kde jsou ty největší bariéry?
Převážně je to rodina. Ale možná i nějaký všeobecný hejt, který se na ženy valí. Samotnou mě překvapilo, že když byla zveřejněna má fotografie jako předsedkyně mladých lidovců, což nepovažuji za úplně exponovanou funkci, tak se tam objevil nářez hejtů, kde se hodnotil intelekt podle šperků nebo něco takového. Pro někoho to může být silná rána.
ČTĚTE TAKÉ: Uspořádáme fotbalové Euro a napravíme chyby Pirátů. Nejde o populismus, ujistil Fiala
Je podle vás málo žen v politice?
Asi ano, je nás půlka populace, tak by asi nějaká žena navíc neuškodila.
Pojďme vysvětlit, jak to máte s italskými kořeny?
Můj tatínek je Ital, takže příjmení Sandroni mám po něm. Františka je jako Francesca – běžné italské jméno. Rodiče tušili, že budeme žít v Česku, tak mi dali českou variantu Františka.
Sama se titulujete jako Italka z Hané. Narodila jste se v České republice?
Ano. Narodila jsem se v České republice, pak jsme s rodiči chvíli žili v Itálii, já jsem se vrátila do Itálie studovat a pak jsem se zas vrátila do Česka.
Kdybyste si měla vybrat – Itálie, nebo Česko?
To je složité, ale vzhledem k tomu, že jsme v Česku, tak nakonec Česko. V Itálii jsem studovala právo a poté ve studiu pokračovala v Česku. Momentálně se zabývám ochranou osobních údajů v Olomouci a zároveň můj táta už léta vede jazykovku na italštinu, a tak jsem se k němu připojila a šíříme toskánskou kulturu na Hané. Jsem přesvědčená, že pro to, aby se člověk naučil jazyk, musí znát i kulturu. Aby pochopil kulturu, tak musí znát i kus historie.
Spolu nemusí trvat 200 let, ale teď je to ta nejlepší cesta.
Proč jste chtěla být předsedkyně mladých lidovců? Co vás k nim táhlo?
K mladým lidovcům jsem se dostala poměrně náhodou. Během covidu jsem byla zvědavá, jak funguje politika, obzvlášť za pandemie, a tak jsem si otevřela stránky Poslanecké sněmovny a narazila na jméno Marian Jurečka. Zavolala jsem mu, dostala jsem se na tiskové oddělení KDU-ČSL, začala jsem poznávat stranu a spoustu mladých lidovců. Zjistila jsem, že je to velmi pěkné společenství lidí. Vstoupila jsem do mladých lidovců, potom jsem nějakou dobu působila v olomoucké organizaci. A teď v březnu jsem kandidovala na předsedkyni mladých lidovců.
Chystáte se vstoupit i do KDU-ČSL?
Už jsem, byť to u nás není podmínkou.
Kandidovala jste v krajských volbách, proč nekandidujete v těchto parlamentních?
Byla jsem oslovena, ale jsem dlouhodobě přesvědčená, že do velké politiky bych chtěla vstoupit ve chvíli, až bych mohla nabídnout nějakou expertizu, a tu se sama teprve učím, protože jsem čerstvě po škole.
Z pozice předsedy mladých lidovců je cesta do vrcholné politiky poměrně jasná. Řada bývalých mladých lidovců uspěla a má vliv na celostátní politiku – ministr Petr Hladík, náměstci Eduard Hulicius nebo František Talíř. Je to pro vás logická cesta?
Asi ano, ale je to nevyzpytatelné. Není to něco, po čem bych v tuto chvíli prahla, že bych si řekla, že tam za čtyři roky chci sedět. Uvidíme, co život přinese.
Co jsou vaše cíle jako předsedkyně mladých lidovců?
Šla jsem do toho se dvěma velkými cíli: Ten první je uspět ve volbách, protože si myslím, že naše mládežnická organizace je takový inkubátor pro velkou stranu. Jak moc bude úspěšná naše strana, tím více ovlivníme směřování našeho státu, ale také nás, mladé lidovce. Musíme pomoci straně.
Bere předseda mladých lidovců nějaké peníze?
Ne. Je to dobrovolnické.
Jak hodnotíte současné fungování a vedení strany, jste s ním spokojená?
V rámci toho, co se celosvětově i vnitropoliticky děje, je to správná cesta.
Co se vám tedy konkrétně nejvíc líbí na tom, co strana dělá?
Vždycky mě bavila digitalizace a posouvání státu v tomto směru. Velmi se mi líbí, že i na MPSV (ministerstvo práce a sociálních věcí, pozn. red.), které primárně není digitalizačním resortem, se podařilo digitalizaci posunout správným směrem. V podstatě za zázrak považuji i to, že se nerozšířila slintavka a kulhavka.
Lidovci by se měli snažit, aby byl život na malých obcích atraktivní.
Ocenila jste práci jak ministra práce Mariana Jurečky, tak předsedy a ministra zemědělství Marka Výborného. Nicméně Marian Jurečka má za sebou i několik sporných kroků, a to nejen v souvislosti s digitalizací. Jedna z nich byl večírek po útoku na Filozofické fakultě. Jak jste to vnímala?
Byla jsem překvapená. Asi to bylo špatné vyhodnocení situace.
Vedení Marka Výborného je takovým konsenzem. Není to ani cesta úplně konzervativní, ani takové to liberálnější křídlo, které ve straně máte. Kdyby byla možnost, kterou cestou se vydáte vy?
Jsem asi spokojená teď, jak to je.
Rozumím. Spíš ptám na to, že Marek Výborný je řadou straníků vnímán tak, že neurazí, ale ani nenadchne. Práci dělá dobře, všichni jsou s ním vlastně víceméně spokojení, ale když se s některými kolegy bavím, říkají, že už třeba nemáte být ve Spolu, že ztrácíte lidovecké hodnoty. Souhlasila byste s tím?
Asi ne. Vzhledem k tomu, že naše strana má hodně členů, máme jich cca 20 tisíc. Tak to přirozeně vede k tomu, že je vícero proudů a myslím si, že je správné to nějakým způsobem balancovat, než se přiklánět k takovému či onakému extrému.
Je za vás správně, že lidovci jsou součástí koalice Spolu?
Ano. Považuji to za nejlepší variantu, která je teď možná. Navzdory všem rozkolům je to pořád cesta, která nám umožní republiku vést správným směrem.
Co je ten správný směr?
Prozápadní směr. Ta druhá alternativa, kterou vidím, je, že nás někdo potáhne na Východ nebo si nebude jistý tím, že máme být v NATO nebo v EU. Spolu je pro mě zakotvení. Neříkám, že Spolu musí trvat dalších 200 let, ale v té nynější situaci, když se člověk podívá za hranice, tak si myslím, že je to rozumná cesta.
Čtěte také
Jaká témata by za vás měli lidovci „zvedat“?
Určitě bezpečnost, protože to je v tuto chvíli bohužel aktuální. Byť bychom rádi zvedali i jiná témata, v tuto chvíli to hraje prim. A pro nás mladé nejen dostupné bydlení, ale dostupná infrastruktura obecně. Hovoříme o silnicích, vlakové dopravě, školách, školkách nebo zdravotnictví. Jako lidovci tím, že jsme hodně regionální, tak bychom se měli snažit lidem zpříjemnit život v menších městech a na vesnicích a snažit se o to, aby zde byl život atraktivní.
Podle vás není atraktivní žít na vesnicích a v regionech?
Když jsem se vracela zpátky z Prahy, všichni mi říkali, proč se vracím. Tak i vzhledem k tomuto bych tipovala, že spousta mladých volí spíš cestu směrem do velkého města.
Mohla bych nicméně jednoduše oponovat tím, že lidovci měli dost prostoru, aby se těmto věcem věnovali. Možná jste měli být víc aktivní?
Vždy se dá říct, kde mohl člověk víc zabrat a víc udělat. Pozitivně vnímám třeba dětské skupiny, které se budou moct otevřít v menších obcích. To už je třeba krok k tomu, aby se lidé na vesnici vrátili.
Ještě bych se vrátila ke konzervativním a liberálním tématům u lidovců. Dnes máte v poslaneckém klubu třeba Šimona Hellera, který je znám svými konzervativnějšími postoji, také Ninu Novákovou nebo Marii Jílkovou, která sice končí, ale je to ona, která stojí spíše za těmi liberálnějšími aktivitami. Kdo je vám tím přístupem k té politice sympatičtější?
Na každém z těch, které jste jmenovala, oceňuji něco jiného. Třeba taková specialita, co mě vždycky zarazí u paní Novákové, je skutečnost, že byla zpěvačka. To je pro mě velmi kuriózní věc. Pan Heller, když se pro něco nadchne, tak to dokáže dotlačit, a paní poslankyně Jílková svým nadšením dokáže například aktivitou jako Moderní sněmovna celkem zahýbat děním. Takže asi takhle nedokážu z fleku říci.
Kdybyste seděla ve Sněmovně, podpořila byste změnu v občanském zákoníku, která by vedla ke zpřísnění, jako zákazu fyzických trestů na dětech, proti kterým bojovala paní poslankyně Nováková. Jak byste se k tomu postavila?
Fyzické tresty na dětech za mě úplně v pořádku nejsou.
Čtěte také
Inklinovala byste spíše k liberálnějšímu, progresivnějšímu křídlu lidovců?
Možná je to dáno čistě věkem, že mladší vidí některé věci ne z toho hlediska, že jsou víc liberální nebo víc konzervativní, ale že některé věci jsou více „téma“ a některé už prostě nikoliv.
Manželství pro všechny. Je to téma, které by lidovce mělo trápit, nebo by od něj měli dát ruce pryč, jak to vnímáte?
Jsem přesvědčená, že partnerství je od nového roku nastaveno dobře a myslím, že takhle je to v pořádku. Pro další změny bych chvíli počkala, jakým způsobem se tohle zažije a jak to bude fungovat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kauza Balaštíkové je o lidské tragédii, míní Komárek. Podle Šárovce hnutí ANO nepoškodí
Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
