Embargo na dovoz ruské ropy
Evropská unie se dohodla na postupném ukončování odběru ropy z Ruské federace. Kvůli chybějící surovině na globálním trhu bychom mohli zažít další růst cen pohonných hmot. Nemusí být ale tak zle. Saúdská Arábie je totiž připravena výpadek v dodávkách ruské ropy nahradit, čímž by cenové tlaky mírnila.
Ruská federace vytěží kolem 10 milionů barelů ropy denně. Z toho necelou polovinu vyváží do zahraničí, z čehož do Evropské unie míří asi 2,2 milionu barelů v podobě surové ropy a dalších 1,2 milionu jako ropné produkty. Lídři zemí Evropské unie se dohodli, že do konce roku začne platit embargo na dovoz ruské ropy, což by mělo vést ke snížení jejího importu nejméně o dvě třetiny a v horizontu roku a půl by se sedmadvacítka měla bez ruské ropy obejít zcela.
V takovém případě by ale ruská ropa nechyběla jen v Evropské unii, ale i na světovém trhu. Země sedmadvacítky se tak nutně dříve či později začnou poohlížet po alternativách, kterými černé zlato z Ruské federace nahradí. Jinak řečeno, poptávka zůstane stejná, ale nabídka klesne. Výsledkem je nutně růst ceny ropy na světovém trhu a z něho vyplývající zdražení pohonných hmot, kterého jsme si už v důsledku vypuknutí války na Ukrajině „užili“ až až.
Saúdská Arábie zvýší těžbu ve svém zájmu
Nastíněný scénář se však již částečně začal naplňovat. V první polovině týdne se totiž cena ropy Brent na pár hodin vyšplhala až na 125 dolarů za barel, přičemž ještě před týdnem se obchodovala kolem 110 dolarů. Do situace však promluvila Saúdská Arábie, třetí největší těžař ropy na světě (za USA a Ruskem) a vůbec největší v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v New Yorku. Podzim 1973. Zdroj: Profimedia.cz
Nápis na tankovacím stojanu v Denveru oznamuje, že na jednu osobu je možné natankovat deset galonů (asi 40 litrů) pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
V mnoha západních zemích byly na silnicích a dálnicích zaváděny rychlostní limity, aby došlo ke snížení spotřeby pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
Benzínová pumpa je uzavřena, stojí na cedulci na čerpací stanici v Mnichově na podzim 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Koně místo aut. V Nizozemsku se někteří lidé vyrovnávali s ropnou krizí po svém. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelská premiérka Golda Meirová na tiskové konferenci během Jomkipurské války v říjnu 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v New Yorku. Podzim 1973. Zdroj: Profimedia.cz
Nápis na tankovacím stojanu v Denveru oznamuje, že na jednu osobu je možné natankovat deset galonů (asi 40 litrů) pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
V mnoha západních zemích byly na silnicích a dálnicích zaváděny rychlostní limity, aby došlo ke snížení spotřeby pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
Benzínová pumpa je uzavřena, stojí na cedulci na čerpací stanici v Mnichově na podzim 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Koně místo aut. V Nizozemsku se někteří lidé vyrovnávali s ropnou krizí po svém. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelská premiérka Golda Meirová na tiskové konferenci během Jomkipurské války v říjnu 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
Ta je podle informovaných zdrojů, na něž se odkazuje britský list Financial Times, připravena výpadek ruské ropy na světovém trhu nahradit. „Saúdská Arábie si je vědoma rizik a není v jejím zájmu ztratit kontrolu nad cenami ropy,“ uvedla pro Financial Times osoba z blízkosti vedení země. Saúdská Arábie prý vidí, že světový trh s ropou je velmi napjatý.
Přestože na první pohled taková situace hraje Saúdské Arábii do karet, vždyť kdo z těžařů by se kvůli zdražování ropy zlobil, ve skutečnosti se může obrátit proti ní. „Rostoucí cena ropy se již výrazně promítla do inflace ve všech zemích, které jsou významnými odběrateli ropy. To sráží jejich hospodářské oživení, a pokud by se tyto země dostaly dokonce do recese, poptávka po ropě začne klesat. A to není v zájmu vývozců ropy, tedy ani Saúdské Arábie,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Nahradit ruskou ropu se vyplatí
Zda by případné zvýšení těžby ze strany Saúdské Arábie mohlo přinést výrazné zlevnění ropy a následně pohonných hmot u čerpacích stanic, si ale netroufá odhadnout. „Spíše bych řekla, že to bude znamenat pomalejší zdražování. Uvědomme si, že jsme téměř na prahu letních prázdnin, kdy vrcholí motoristická a turistická sezóna. Lidé budou více cestovat jak po silnici, tak letecky, poptávka po pohonných hmotách poroste. Nahrazení výpadku ruské ropy na globálním trhu může částečně tuto poptávku nasytit,“ dodala.
Pro Saúdskou Arábii je samozřejmě rovněž zajímavé, aby mezeru po ruské ropě zaplnila. Dva miliony barelů denně představuje pro největší zemi Arabského poloostrova dodatečný denní příjem ve výši 230 milionů dolarů, měsíčně už to činí téměř sedm miliard (asi 158 miliard korun). A také celkem slušný zisk. Podle odhadu deníku The Wall Street Journal se Saúdská Arábie dostává při těžbě ropy do plusu už ve chvíli, kdy cena jednoho barelu převýší deset dolarů. Zjednodušeně řečeno Saúdská Arábie každý měsíc na výpadku ruské ropy vydělá kolem 6,3 miliardy dolarů měsíčně (skoro 145 miliard korun). A to už se vyplatí.
