Windfall tax jako největší vládní spor. Koalici čeká ještě boj, ODS i Piráti trvají na svém
Výběr redakce
Dusno v koalici? SPD musí mít ostřejší lokty, burcuje Maříková. Kritizovala konkrétní kroky ANO
Za útok sekerou dostal jen podmínku. Po letech si senior na sousedku počíhal a umlátil ji tyčí
Zástupci vládní pětikoalice se v úterý dopoledne znovu sejdou, aby vyřešili zmatky ohledně windfall tax. Piráti totiž požadují, aby platila už na letošní rok. Zástupci ODS ale trvají na roku 2023, jak to ve středu po jednání vlády oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). CNN Prima NEWS to řeklo několik zástupců zainteresovaných stran. Neshodnou se ale ani další členové koalice. Jde tak zatím o největší vládní spor.
„Piráti očekávají, že budou dohody dodrženy,“ napsala v pátek na pirátský web místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. Podle ní se totiž na úterním jednání zástupci pětikoalice shodli na tom, že windfall tax bude v Česku platit už za rok 2022. Richterová na schůzce zastupovala šéfa Pirátů Ivana Bartoše.
Její slova o koaliční shodě následně potvrdili i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob, který na schůzce zastupoval předsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou. „Pro“ měl dříve hlasovat i ministr financí a zástupce ODS Zbyněk Stanjura.
Čtěte také
Ten ale následně ve středu po jednání vlády oznámil, že se ministerský kabinet kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023. „Mně přijde ta komunikační linka, že vláda nejdřív rozhodne a pak informuje, vysvětluje a obhajuje, lepší, než pouštět do prostoru několik variant a teď spekulovat, ke které se vláda přikloní,“ hájil zmatečné informování. Později mluvil o chybě v komunikaci.
Taková neshoda ve vládní koalici vzbudila pozornost. Richterová v pátek uvedla, že Piráti chtějí o dani z neočekávaných zisků dál jednat. Její strana trvá na tom, aby daň platila už za rok 2022. „Tento krok nerozporuje ani Legislativní rada vlády či ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Zároveň k němu přistupují i některé evropské země,“ tlačila ve svém pátečním komentáři na Stanjuru poslankyně Richterová. Podle ní tento krok žádají i ekonomové. „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů, a tam se mají peníze vrátit,“ hájila svůj názor na Twitteru.
Že za svůj názor budou Piráti bojovat, potvrdil CNN Prima NEWS i šéf jejich poslanců Jakub Michálek. „Budeme to řešit příští týden, máme domluvené jednání i s ministrem financí. Jde až o 80 miliard korun, které byly domácnostem a firmám vytažené z peněženek a účtů a my, Piráti, chceme lidem tyto peníze vrátit. Je to patrně nejdůležitější rozhodnuti tento rok, a pokud ho neuděláme, tak zbytečně zadlužíme všechny občany, když by stačilo vybrat solidární příspěvek od těch, kdo na válce nejvíce vydělávají,“ napsal redakci.
„Chceme co největší efektivitu opatření, tedy snížit sazbu daně, ale zahrnout do ní i rok 2022 a omezit výjimky pro banky,“ přidala se k němu i pirátská poslankyně Klára Kocmanová. Dodala, že o finální podobě rozhodne celá Sněmovna a Senát, protože windfall tax půjde pozměňovacím návrhem.
ODS: Návrh Pirátů není šťastný
S Piráty ale nesouhlasí především členové ODS. „Windfall tax od samého počátku, kdy s ní Piráti prvně přišli, osobně nepovažuji za dobrý a šťastný nápad. Když už nicméně má být zavedena a je na tom shoda uvnitř špiček koalice, určitě jsem pro to, aby platila až od roku 2023, jak navrhuje ministerstvo financí,“ řekl CNN Prima NEWS místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Čtěte také
„Představa daňové retroaktivity, kterou nyní tlačí Piráti, je proti všem principům předvídatelného a elementárně férového daňového prostředí. Bylo by nebezpečné a chybné, nejen z ústavně-právního, ale i hospodářského hlediska, retroaktivitu připustit,“ zdůraznil.
Za Stanjurou stojí i místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Jsem přesvědčený, že bývá dobrým zvykem, že daňové změny v průběhu zdaňovacího období se mohou dělat ve prospěch daňového poplatníka, ale nikoliv v jeho neprospěch. Měnit pravidla hry na konci zdaňovacího období rozhodně nepovažuji za správné a vedlo by to celkově k destabilizaci a nedůvěryhodnosti daňového prostředí,“ vysvětlil redakci.
Podobně mluvil i člen výboru za ODS Libor Turek. „I když v případě windfall tax jde o speciální a specifický případ, podle ekonomické teorie by správně každá daňová změna měla byt anticipována, expektována ekonomickými subjekty. I v této době je z hlediska stability systému nutné dodržovat systémový přístup,“ řekl s tím, že je také pro zavedení daně až od roku 2023.
Velký boj přijde v úterý
V pětikoalici se tak zřejmě schyluje ještě k velkému boji. Podle předsedy poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného se zástupci koalice znovu sejdou v úterý. „V pátek jsem inicioval na úterní dopoledne jednání K5 předsedů poslaneckých klubů, rozpočtové K5 a ministra financí,“ informoval redakci s tím, že on i lidovci „považují za zásadní, aby před jednáním Poslanecké sněmovny panovala jasná koaliční shoda na parametrech windfall tax“.
Řádná schůze Sněmovny pak pokračuje v úterý odpoledne od 14 hodin. „Mohu potvrdit, že jako druhý bod v úterý zařazujeme jako koalice daňový balíček ve druhém čtení, kam bude načten pozměňovací návrh k windfall tax,“ pokračoval šéf poslanců KDU-ČSL, který zároveň dodal, že před dopoledním jednáním nechce podobu pozměňovacího návrhu nijak komentovat.
I když šéf lidovců Marian Jurečka stejně jako Richterová ještě před Stanjurou potvrdil, že daň bude už od letošního roku, je možné, že i lidovci nakonec ve středu na vládě podpořili rozhodnutí ministra financí Stanjury. „Osobně se přikláním k tomu, že by daň měla začít platit pro rok 2023. Žijeme v právním státě a každý by měl podnikat v předvídatelném prostředí, navíc by nám mohly hrozit i možné žaloby. Pokud však získám během příštího týdne další informace a záruky, jsem svůj názor schopen přehodnotit,“ komentoval daň pro CNN Prima NEWS člen rozpočtového výboru Jiří Navrátil (KDU-ČSL).
Jasné není ani stanovisko ostatních vládních stran. „Určitě budeme jednat. Víc se k tomu nebudu vyjadřovat,“ řekl redakci šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Čtěte také
„Ať je v detailech názor kolegů z koalice jakýkoliv, platí jednoznačně, že v dané věci ještě budeme pečlivě naslouchat ústavním právníkům a jejich argumentaci. Ekonomicky má logiku zavést windfall tax co nejrychleji, aby byly zdaněny skutečně především ty zisky, které získali producenti bez své zásluhy jako benefit vnější situace, což se ve značné míře dělo letos. Avšak pokud by letošní zavedení daně mělo být provázené nějakou zásadní nejistotou, která by trvala až do rozhodnutí soudu, bylo by to pro celkové podnikatelské prostředí špatné,“ napsala CNN Prima NEWS místopředsedkyně Sněmovny z hnutí STAN Věra Kovářová. Ona sama se prý s rozhodnutím „nebude unáhlovat, a ještě počká na slova relevantních odborníků“.
Zcela zřejmý přitom není ani postoj předsedy vlády Petra Fialy (ODS). „Premiér nepokládá za odpovědné dále rozviřovat tuto debatu ohledně tak komplikované a citlivé záležitosti. Bude připraven komentovat až finální výsledek,“ řekl redakci mluvčí vlády Václav Smolka.
Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.
Opozice: Vláda je neschopná
O chaosu kolem daně chce mluvit ve Sněmovně i opoziční ANO. Pokud by o ní poslanci v úterý nejednali, hnutí plánovalo svolat mimořádnou schůzi. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová navíc kritizuje ministra Stanjuru za to, že chce windfall tax připojit k daňovému balíčku a neprojednávat ji jako samostatný zákon.
„Na ničem takovém dohodnuti nejsme a považuji to za podraz. Ministr Stanjura zavádí novou a značně kontroverzní daň a je naprosto nepřijatelné, že nechce umožnit opozici, aby mohla předkládat pozměňovací návrhy,“ kritizovala ve středu svého nástupce Schillerová.
„Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) a Jan Jakob (TOP 09) jsou spoluviníci, kteří střadatele obrali o 31 miliard. Ukazuje to, jak je vláda polepena z pěti nesourodých subjektů, svědčí to o neschopnosti,“ kritizoval ještě zmatky v koalici v pořadu 360° televize CNN prima NEWS Martin Kolovratník (ANO).
Čtěte také
Dáša přišla do online zpravodajství CNN Prima NEWS jako stážistka. Po krátké době se stala plnohodnotnou redaktorkou, kdy vystupuje také v televizním vysílání. (dasa.samanova@iprima.cz)
