reklama

Zombie zaměstnanost v Evropě. Trh práce jede na steroidech vládní pomoci

Když kvůli koronavirové krizi začaly o práci přicházet týden co týden miliony Američanů, v evropských hlavách zavládlo zděšení. Zatímco USA se v míře nezaměstnanosti blíží rekordním úrovním z 30. let minulého století, Evropa se tváří, že se jí tento problém netýká. Nezaměstnanost se totiž na starém kontinentu zvýšila jen mírně. Zatím.

reklama

Kdyby všichni ti, kdo mohou pracovat díky různým vládním programům, byli nezaměstnaní, měli bychom dnes nezaměstnanost daleko přes deset procent. Taková je podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla realita českého trhu práce. Jinými slovy skutečnost, že česká míra nezaměstnanosti dosahuje aktuálně jen 3,64 procenta, je přímým důsledkem fungování vládního programu Antivirus a možnosti čerpat ošetřovné v důsledku uzavření škol. „Bavíme se reálně o nějakém milionu osob ze všech těch 5,4 milionu zaměstnaných, kteří dostávají nějakou podporu,“ řekl Hampl v úterním vydání pořadu 360° stanice CNN Prima NEWS.

Podobný vývoj lze pozorovat v mnoha dalších evropských zemích. Podle odhadu analytiků časopisu The Economist je v rámci Evropské unie nyní chráněno nejrůznějšími podpůrnými vládními programy více než 40 milionů pracovníků. Naprostá většina přijatých opatření, jež mají zabránit nárůstu nezaměstnanosti, je založena na nějakém typu takzvaného kurzarbeitu po německém vzoru. V jeho rámci vlády vyplácejí zaměstnavatelům 60 až 85 procent mzdy, kterou podniky svým lidem vyplácely před nástupem koronavirové pandemie.

V Itálii až dvakrát více nezaměstnaných

Ve Velké Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku pokrývají vládní podpůrné programy asi třetinu ze všech zaměstnaných. To je dokonce více než v České republice, kde tento podíl dosahuje necelých dvaceti procent. A stejně jako u nás i v uvedených zemích tím dochází k pouhému oddalování nárůstu nezaměstnanosti, ke kterému s největší pravděpodobností dojde. Vlády ovšem věří, že státní podpora zaměstnanosti může nárůst počtu lidí bez práce přinejmenším zpomalit.

K tématu

Bude to ovšem zcela zásadně záviset na tom, jak rychle se jednotlivá hospodářství zotaví. Může se totiž stát, že i přes zrušení veškerých protiepidemických opatření se poptávka po zboží a službách nevrátí na předkrizovou úroveň a firmy budou nuceny propouštět tak či tak.

The Economist odhaduje, že skutečná nezaměstnanost v Německu se už dnes pohybuje blízko osmiprocentní hranice, ačkoli aktuální oficiální čísla hovoří o 6,2 procenta. V Itálii může být situace na trhu práce až dvakrát horší, než co říkají statistiky. Podobné odhady jsou také pro Velkou Británii nebo Francii. Ve Španělsku se skutečná nezaměstnanost podle Economistu nachází nad dvaceti procenty, ačkoli oficiálně je bez práce jen necelých patnáct procent pracovní síly. V celé Evropské unii je pak prý až devět milionů „zombie zaměstnanců“, tedy těch, u kterých se dá předpokládat, že už by byli bez práce, pokud by vlády jednotlivých zemí nepumpovaly „steroidy“ v podobě podpůrných programů.

Tikající bomba

A aktuální vývoj na pracovním trhu naznačuje, že takto utracené vládní peníze nemusí stačit. V České republice většina podniků už obnovila svou výrobu, ovšem řada z nich stále využívá jen část své výrobní kapacity. „Někteří producenti tak začali propouštět. Program Antivirus navíc koncem srpna skončí a zatím nejsou informace o jeho možném prodloužení. Míra nezaměstnanosti tak může ve druhé polovině letošního roku skokově vzrůst,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

K tématu

Antivirus totiž nestanovuje, že by zaměstnavatelé museli udržet zaměstnanost i nějakou dobu po ukončení čerpání peněz z tohoto programu. „Nemožnost dát výpověď se však vázala pouze na období ke dni podání vyúčtování náhrad mezd a nezavazovala zaměstnavatele k zachování pracovního místa i v budoucnu,“ řekl CNN Prima NEWS Martin Murad právník advokátní kanceláře Rowan Legal, který se zabývá pracovním právem.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) proto přišla s myšlenkou, že by se takzvaný kurzarbeit zakotvil do tuzemské pracovněprávní legislativy už napořád. Tím by vláda získala nástroj, pomocí kterého by mohla pružně reagovat na aktuální vývoj na trhu práce, až do Česka zavítá nějaká příští ekonomická krize. Ostatně podobnou cestou se che vydat také Francie, jak nedávno uvedla agentura Bloomberg s odkazem na slova prezidenta Emmanuela Macrona.

Pomůže nekonečný kurzarbeit?

Jenže ani dlouhodobý kurzarbeit nemusí být samospasitelný. „Značnou překážkou aplikace tohoto institutu v praxi je skutečnost, že o každé žádosti by dle aktuálního znění předmětného ustanovení měla rozhodovat vláda. Pružnost daného institutu je proto značně omezena. V důsledku toho je spíše otázkou, zda plánovaný návrh ze strany MPSV bude zavádět nový více flexibilní institut (jak to vyznívá z veřejně dostupných informací) nebo povede ke zdokonalení a zpružnění aktuální úpravy zákona o zaměstnanosti,“ doplnil Murad.

K tématu

Potenciální problémy prý může natrvalo zavedený kurzarbeit způsobovat při kolektivním vyjednávání mezi zaměstnavateli a odborovými svazy. „A to v případech, kdy zákoník práce některá zaměstnancem negativně vnímaná jednání zaměstnavatele podmiňuje dosažením dohody s odborovou organizací. To se týká například situace, kdy se obě strany budou dohadovat o úpravě náhrady mzdy v případě částečné nezaměstnanosti,“ dodal Martin Murad. Podle něho ale bude v praxi spíše převládat ochota odborů a zaměstnavatelů dosáhnout shody.

Než se ale dlouhodobý kurzarbeit podaří do českého práva dostat, bude to nejspíše několik měsíců trvat. Do té doby už se začnou naplno projevovat příznaky krize v podobě nárůstu nezaměstnanosti, který bude umocněn příchodem čerstvých absolventů škol na trh práce. Vláda se ji sice může opakovaně pokoušet srazit níže, ovšem pouze za cenu navýšení veřejného dluhu, který pak budeme muset stejně všichni financovat.

Oficiální a skutečná odhadovaná nezaměstnanost ve vybraných evropských zemích

Země Oficiální nezaměstnanost (v %) Skutečná nezaměstnanost (včetně „zombie zaměstnanců", v %)
Německo 6,2 7,7
Velká Británie 3,9 11,4
Itálie 6,3 13,2
Francie 8,7 14,9
Španělsko 14,8 20,5
Česká republika 3,6 až 10,0

Zdroj: The Economist, Eurostat, MPSV

Tagy: nezaměstnanost Česká republika trh práce Evropská unie Antivirus míra nezaměstnanoti

Další hlavní zprávy

Politika

Někdo tady lže. O rošádě věděl Zaorálek měsíc, tvrdí Hamáček. Šéf kultury to popírá

Někdo tady lže. O rošádě věděl Zaorálek měsíc, tvrdí Hamáček. Šéf kultury to popírá

Výměna ministrů zahraničí a kultury byla naplánovaná měsíc dopředu a Lubomír Zaorálek na ni kývl, řekl CNN Prima NEWS vicepremiér a staronový šéf ČSSD Jan Hamáček. Zaorálek si podle Hamáčka rozmyslel na poslední chvíli, že resort kultury hned tak neopustí. Ministr Zaorálek to však odmítá. Redakci řekl, že nabídku jít do Černínského paláce dostal až po sjezdu ČSSD, který proběhl minulý týden.

Vraždy

Pokračování případu zavražděné Niny: Policisté znají motiv, viník ale nebude potrestán

Pokračování případu zavražděné Niny: Policisté znají motiv, viník ale nebude potrestán

Pražští kriminalisté po pěti měsících vyšetřování odložili případ loňské vraždy 24leté Niny v pražské oboře Hvězda. Podle policistů měl mladou dívku zavraždit mladík, kterého v osudný den zachytily bezpečnostní kamery společně s poškozenou. Muž ve stejný den spáchal sebevraždu skokem pod metro. Deníku Právo to potvrdila mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová.

Soud zrušil opatření o testování ve firmách. Bylo nezákonné, platí už ale jiné
Piráti zvou Petříčka do strany. Postavil se Hradu a zaslouží si uznání, tvrdí někteří
Dánsko dalo AstraZenece červenou. Nechce zatím používat ani vakcínu Johnson & Johnson
reklama
reklama
Obrovská párty v Londýně: Britové si ve velkém užívali otevřených hospod a zahrádek

Velká Británie

Domácí zpravodajství

Počet lidí na ulici nebudeme omezovat, tvrdí policisté. Pandemický zákon k tomu nestačí
Koncerty pro 1000 lidí zachrání životy. Techtle Mechtle nehrozí, věří pořadatel
Další články
reklama
reklama