Bojovníci organizace ETA Zdroj: Youtube/Truthloader
Nacionalistická ozbrojená organizace ETA, která se desítky let snaží i za pomoci násilí o nezávislost Baskicka na Španělsku a Francii, požádala pozůstalé obětí o odpuštění. Překvapivé prohlášení přišlo krátce před očekávaným rozpuštěním skupiny. Při útocích ETA přišlo o život okolo 800 lidí.
„Způsobili jsme mnoho bolesti a škod, které už nejdou vrátit… Chceme ukázat respekt k mrtvým, zraněným a všem obětem akcí ETA… Upřímně se omlouváme,“ stojí v prohlášení organizace, které otiskly dvoje baskické noviny. Organizace ve svém vyjádření také žádá o odpuštění za smrt lidí, kteří se přímo neúčastnili konfliktu mezi ETA a centrální vládou.
Jedná se tak o další z řady kroků vedoucích k úplnému konci kdysi obávané organizace, kterou USA i EU považují za teroristickou. Už v roce 2010 oznámila ETA konec s útoky a o necelý rok později pak vyhlásila úplný klid zbraní. Loni organizace prozradila polohu svých skladů zbraní.
Hlavní cíle byli politici a policisté
ETA, což je zkratka pro Euskadi Ta Askatasuna (Baskicko a jeho svoboda), vznikla na území Baskicka v 60. letech jako ozbrojený odboj vůči generálu Francovi, který Basky utlačoval politicky i kulturně. Po Francově smrti v roce 1975 převzala ETA vládu nad dvoumilionovým Baskickem a započala ozbrojený boj za nezávislost na Španělsku a Francii, do jejíž malé části území Baskicko také zasahuje.
Během více než 40 let trvajícího konfliktu zemřelo rukou členů ETA na 800 lidí. Boj probíhal na způsob partyzánské války, efektivně řízená organizace cílila především na politické cíle. Příkladem může být pumový atentát na španělského premiéra Luise Carrera Blanca v roce 1973. Členové ETA si často brali na mušku i lokální politiky a příslušníky bezpečnostních sborů. Ne vždy tomu tak ale bylo. Například při bombovém útoku na letiště ve městě Reus před 22 lety utrpělo zranění 33 lidí, většinou turistů.
