KAUZA LIDOVÝ DŮM
Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí ve sporu dědiců Zdeňka Altnera a ČSSD. Rozhodl o tom v úterý Ústavní soud v Brně. Vyhověl tak stížnosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterou v roce 2016 podal Altner.
Ten byl jedním z právníků, kteří na přelomu tisíciletí pomohli pro ČSSD získat Lidový dům, sloužící dodnes jako sídlo strany. Jeho dědicům by v případě rozhodnutí soudu v jejich prospěch měla ČSSD vyplatit 338 milionů korun. Strana plánuje znovu zažádat o odklad, nicméně předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že jsou schopni částku dědicům v případě prohry zaplatit. „Do té výše máme připravený úvěrový rámec. Jsme schopní načerpat prostředky a prostředky uhradit.“ Zároveň Hamáček tvrdí, že chodu sociální demokracie by se případná půjčka nedotkla. „Samozřejmě, znamenalo by to ještě další úsporná opatření, nicméně vzhledem k tomu, jaký má ČSSD majetek, jsme schopni tu situaci zvládnout.“
Za zastupování ve věci Lidového domu měli sociální demokraté Altnerovi vyplatit 50 milionů korun plus 10 % vybraného nájmu. ČSSD v roce 2000 Altnerovi slíbených 50 milionů vyplatila, avšak na žádné další částky neměl podle nich Altner nárok. Ten na stranu ještě tentýž rok podal žalobu a domáhal se doplatku odměny ve výši 18 milionů. Nakonec se v březnu 2016 spor dostal k odvolacímu soudu, který žalobě vyhověl a uložil ČSSD vyplatit Altnerovi 338 mil. korun. Nárůst částky je následkem nebývale vysokého úroku, který činil 0,3 procenta denně, tedy víc než sto procent za rok. Strana podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že by neprodleným výkonem (exekucí) hrozila ČSSD vážná újma, a proto vyhověl její žádosti o odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. To znamenalo, že ČSSD nemusela mít strach z exekuce a zároveň to plně legalizovalo odmítnutí dobrovolně Altnerovi zaplatit. Altner proti tomuto rozhodnutí podal stížnost k Ústavnímu soudu, ve které mimo jiné tvrdil, že v řízení o návrhu ČSSD na odklad vykonatelnosti bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce, neboť věc rozhodoval senát, který si kauzu sám „přidělil“, a že Nejvyšší soud usnesení o odkladu vykonatelnosti neodůvodnil, resp. že se nevypořádal s jejich argumentací. Následně na podzim roku 2016 Altner zemřel, čímž se spor prodloužil, jelikož až do března 2019 se jednalo o tom, kdo z dědiců bude v řízení pokračovat místo něj. V úterý Ústavní soud dospěl k závěru, že stížnost je odůvodněná a že svým usnesením Nejvyšší soud porušil základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces. Věc se nyní vrací k Nejvyššímu soudu, který může buď znovu vyhovět žádosti sociálních demokratů o odložení vykonatelnosti (ovšem s přihlédnutím k výtkám Ústavního soudu) nebo vynést definitivní verdikt.
V průběhu let se obě strany pokusily spor ukončit. Nepovedlo se a podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který se na podzim 2018 setkal s dědici po Altnerovi, vidí obě strany jako jedinou možnost řešení sporu vyčkat na rozsudek Nejvyššího soudu.
Štěpán Svoboda
