Vítězství revoluce v Íránu, nebo taktika státu? Zrušení mravnostní policie doprovází otázky
Íránci v ulicích protestují od září, kdy v policejní vazbě zemřela Mahsá Amíníová, zatčená kvůli špatně nasazenému hidžábu. Zdroj: Getty Images
Írán zažívá již téměř tři měsíce vlnu protirežimních protestů, kterou vyvolala smrt Kurdky Mahsy Amínové. Ta zemřela na následky brutálního zásahu mravnostní policie, a to kvůli jejímu nedostatečnému zahalení vlasů. Rozšířily se zprávy, že Írán má v úmyslu mravnostní policii zrušit. Nyní panuje otázka, zda daný útvar skutečně ukončí činnost, nebo zda jde jen o zastírací taktiku íránského režimu zacílenou na uklidnění demonstrantů. Lidskoprávní organizace zároveň vyjádřily znepokojení nad zacházením úřadů s protestujícími a také kvůli vysokému počtu státní mocí popravených osob.
Íránskou společnost v září letošního roku pobouřila zpráva o smrti kurdské dívky Mahsy Amínové. Dvaadvacetileté žena údajně zaplatila životem za nedostatečné zahalování svých vlasů. Amínová zemřela na následky zranění, které jí měla způsobit íránská mravnostní policie. Podle jejích příslušníků však mladá dívka zemřela na infarkt. Rodina a lékaři toto tvrzení zpochybnili – příčinou smrti byl podle nich brutální zásah policistů.
Členové mravnostní policie v Íránu se v minulosti identifikovali jednotným oděvem – muži nosili zelenou uniformu a ženy černý čádor, který zakrývá hlavu a celé tělo. Jejich cílem je dohlížet na dodržování náboženských pravidel na veřejnosti, a to včetně způsobu odívání. Podobná instituce fungovala v minulosti například i v Saudské Arábii, kde však byla v roce 2016 zrušena.
Čtěte také
Smrt Amínové vyvolala v zemi demonstrace proti státním represím. Muži a ženy vyšli do ulic, kde volají po revizi ústavy a zrušení povinnosti zahalování. Novým heslem protestů v Íránu se stal slogan „Žena, život, svoboda“. Demonstrantům nicméně hrozí zatčení nebo i smrt. Listopadová zpráva vysokého komisaře OSN upozorňuje, že během protestů íránské úřady zatkly 14 tisíc lidí. Podle nevládní lidskoprávní organizace Iran Human Rights již během nepokojů zemřelo 450 osob.
Vítězství, nebo taktika?
Po měsících protestů a napětí se o víkendu ve světových médiích rozšířily zprávy o zrušení mravnostní policie. Íránský generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí prohlásil, že Írán má v plánu přezkoumat zákon o povinném zahalování. Na dotaz, zda bude zrušena mravnostní policie, Montazerí odpověděl, že tato policie nemá nic společného s iránským justičním systémem. „Soudní systém bude samozřejmě pokračovat ve sledování sociálního chování napříč společnosti,“ doplnil. To vyvolalo obavy, že obávaná bezpečnostní složka může nadále existovat pod jiným označením. Pro demonstranty je totiž klíčové právě zrušení zákona o povinném zahalování žen, jenž vstoupil v platnost v roce 1979. O něm ale řeč nebyla.
Ministerstvo vnitra, pod které mravnostní policie spadá, na dané vyjádření nereagovalo. Aktivisté si proto myslí, že zpráva o zrušení mravnostní policie má za cíl pouze uklidnit situaci v zemi. Íránský režim totiž už v minulosti sliboval, že tamní ženy za nenošení šátků věznit nebude. „Ti, kteří nedodržují islámský kodex oblékání, již nebudou odvedeni do záchytných středisek, ani proti nim nebudou vedena soudní řízení,“ řekl v roce 2017 pro deník Sharq generál Hossein Rahimi, šéf teheránské policie. Jaká byla skutečnost? V roce 2018 pak bylo kvůli účasti na akcích „Bílé středy“, v rámci kterých demonstrantky v celém Íránu protestně odkládaly své šátky, zatčeno celkem 29 žen.
„Režim nemůže zabít více než 450 demonstrantů během dvou měsíců, včetně 62 dětí, tlačit na jejich rodiny, aby mlčely, zatknout 18 tisíc lidí, odsoudit mnoho z nich k trestu smrti a pak říci, že mravnostní policie byla zrušena,“ napsala na Twitteru íránská novinářka a aktivistka Masih Alinejad.
5- A regime can’t kill more than 450 protesters in 2 months including 62 children, pressure their families to keep quiet, arrest 18,000 people, sentenced many of them to death penalty and then say the morality police has been suspended. Don’t buy the Islamic regime’s lies. pic.twitter.com/D8YJNV5Xjx
— Masih Alinejad (@AlinejadMasih) December 5, 2022
Popravy v Íránu
Nevládní organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu v pondělí pro agenturu AP uvedla, že v letošním roce bylo v Íránu popraveno nejméně 504 osob. Organizace vyjádřila také obavy z počtu popravených žen, které jsou často odsouzeny k trestu smrti za zabití svých manželů nebo příbuzných v souvislosti s domácím násilím. Počet popravených žen je podle Iran Human Rights nejvyšší za posledních pět let.
Vedle toho zprávy lidskoprávní organizace Amnesty International deklarují, že Írán patří mezi státy, které po Číně popravují největší počet vězňů na světě. Jenom v roce 2021 bylo v zemi registrováno 314 poprav.
Čtěte také
Studovala Mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze, kde v současné době dokončuje magisterský titul a zároveň studuje obor Mezinárodní vztahy a evropská studia. Kromě angličtiny a češtiny ovládá také dokonale arabský jazyk. Nejvíce se zajímá o dění ve světě, zejména na Blízkém východě. Ve volném čase se věnuje výuce českého jazyka pro cizince a překladu.
