Květiny mě jen rozesmutní. Příběhy lidí, kteří kvůli covidu ztratili čich a chuť

Christina Alexanderová jako mnoho dalších prodělala koronavirus. Když v polovině března vařila večeři, uvědomila si, že ztratila chuť a čich. Stejně jako u odhadovaných 34 až 68 procent infikovaných měla i ona zkreslené smyslové vnímání. Proč dochází ke ztrátě chuti a čichu, se vědci stále snaží zjistit. Jejich závěry zveřejnil portál Inverse spolu se svědectvím dalších mladých lidí.

Alexanderová se jako ošetřovatelka starala o pacienty s těžkým průběhem covidu. Zatímco její případ měl relativně klidné příznaky, už delší dobu žije s následky. Podle lékařů je velmi pravděpodobné, že se jí čich už nikdy nevrátí. „Zasáhlo mě, že to asi bude navždy, což je opravdu frustrující,“ uvedla 26letá zdravotní sestřička.

Za úterý přibylo v Česku do večera 6814 nových případů. V pondělí zemřelo 89 nakažených

V Česku přibylo do úterní 18. hodiny 6 814 nových případů nákazy koronavirem. Jedná se o dosud nejvyšší průběžné číslo od vypuknutí pandemie. Za úterý tak zatím přibylo více nakažených než za celou neděli. Ze statistik ministerstva zdravotnictví také vyplývá, že prudce přibylo hospitalizovaných pacientů, a to o 343. Na pondělí pak připadá 89 zemřelých s onemocněním COVID-19.

Ačkoli se denně objevují nová data, výzkum ukazuje, že příznaky, jaké měla mladá ošetřovatelka, jsou běžné. Některé studie naznačují, že 50 až 96 % nakažených vykazuje měřitelnou dysfunkci nebo ztrátu čichu a 40 až 50 % lidí pociťuje změnu ve vnímání chuti.

Výzkumníci z neziskové organizace Klinika Mayo nedávno uvedli, že prevalence anosmie (ztráta čichu) a dysgeuzie (porucha chuti) u lidí pozitivních na COVID-19 byla 28,6krát vyšší než u lidí, kteří měli testy negativní. Zároveň byly anosmie a dysgeuzie jedny z prvních příznaků nemoci. Prevalence udává poměr počtu všech existujících případů onemocnění k počtu obyvatel.

Většině lidí se čich a chuť vrátí během jednoho nebo dvou měsíců. To se ale netýká Alexanderové. „Je opravdu smutné sehnat kytici květin a necítit ji,“ řekla. Je to více než sedm měsíců, co se infekce zbavila. I když chuťová schopnost se jí částečně vrátila, kromě extrémně silné kávy a benzínu stále necítí žádné aroma.

Na základě alarmujícího počtu podobných případů se vědci snažili přidat ztrátu čichu a chuti do seznamu příznaků nemoci COVID-19. Na konci dubna se to podařilo a od té doby se nachází v přehledu symptomů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí a Světové zdravotnické organizace. „COVID-19 je nová nemoc a často trvá nějakou dobu, než se nová zjištění přijmou,“ řekla Rachel Batterhamová, endokrinoložka z londýnské univerzitní nemocnice.

Horečku lidé ignorují, ztrátu chuti a čichu ale ne

Batterhamová je spoluautorkou nedávné studie, která zjistila, že čtyři z pěti lidí s nedávnou ztrátou čichu nebo chutě měli protilátky na COVID-19. Důležité ale je, že 40 % z těchto lidí nemělo kašel nebo horečku.

John Hayes, ředitel Centra senzorického hodnocení na Pensylvánské státní univerzitě, tvrdí, že anosmie je nejlepším ukazatelem koronaviru. Zatímco nízkou horečku a kašel mohou lidé snadno ignorovat nebo je připisovat něčemu jinému, náhlá ztráta čichu, zejména bez přetížení, je pozoruhodná i těžko vysvětlitelná.

Tyto signály jsou často prvními a jedinými indikátory onemocnění, zejména u jinak asymptomatických lidí. Na základě rostoucího množství důkazů by náhlé ztráty čichu a chuti měly být vnímány jako životně důležité pro urychlení testování a izolačních opatření, která by mohla omezit šíření koronaviru.

Richard Doty, ředitel Centra vůně a chuti na Perelmanově fakultě medicíny Pensylvánské univerzity, dokonce tvrdí, že čichové testování na COVID-19 může být spolehlivější formou než testování PCR. K potvrzení teorie je ale zapotřebí dalšího výzkumu.

Zoufalost donutila lidi experimentovat

Lidé, kteří si všimnou změny ve schopnosti cítit každodenní pachy z domácnosti, jako je česnek, cibule, káva a parfémy, by se měli izolovat a nechat se testovat, nabádá Batterhamová.

Podobný zážitek jako Alexanderová popsala také 28letá Sarah Marquartová. Když jí kamarádka poslala k narozeninám čokoládový dort, s radostí se do něj pustila. Necítila ale ani vůni, ani chuť. Smyslové příznaky u ní trvaly měsíc. Její partner Ross Gleason, který se také nakazil koronavirem, ztratil chuť a čich na dva měsíce. „Byli jsme tak zoufalí. Otevřeli jsme nádobu s drceným česnekem a jen jsme zhluboka čichali, abychom zjistili, zda dokážeme cítit byť jen náznak vůně,“ uvedla Marquartová.

Young, který nechtěl zveřejnit své příjmení, uvedl, že nedokázal rozpoznat chuť žádného jídla po dobu dvou týdnů. „Házel jsem do toho, co jsem jedl, hodně chilli papriček, jen abych cítil bolest v ústech,“ řekl. „Neměl jsem sebevražedné myšlenky ani nic podobného, ​​ale říkal jsem si, zda by takový život mělo cenu žít. Bylo velmi děsivé pomyslet, že by to mohlo být natrvalo. Nevím, co bych dělal,“ doplnil Young.

Je vidět, že zkušenosti každého člověka jsou jiné, ale ztráta těchto smyslů často ohrožuje i zdraví a pohodu. Lidé s čichovou dysfunkcí hlásí potíže s vařením, slábnoucí chuť k jídlu a požitek z jídla, problémy s udržováním osobní hygieny a sociálních vztahů, strach z nebezpečných událostí nebo příznaky deprese a osamělosti.

Podle studie z roku 2015 je ztráta čichu spojena s třikrát vyšším výskytem úmrtnosti u starší populace. „Ztráta čichu a chuti výrazně ovlivňuje kvalitu života člověka, protože vůně a chuť jsou opravdu důležité pro dobré stravování,“ vysvětlila Batterhamová. „Existuje také bezpečnostní riziko, takoví lidé nejsou schopni cítit začínající požár nebo unikající plyn,“ dodala lékařka.

Steroidy, pachové testy, chirurgický zákrok

Před koronavirem byly anosmie a ageuzie spojovány především s respiračními viry, traumatem hlavy, neurodegenerativními chorobami a stárnutím. Nyní jsou kvůli covidu takové poruchy znepokojivě časté, zejména u jinak mladých zdravých lidí. Zdá se, že ženy je zažívají více než muži, i když si vědci nejsou jisti proč.

Plošné školy v přírodě? Líbivá, ale nereálná myšlenka, vzkazuje Plaga Prymulovi

Plošné posílání dětí na školy v přírodě a tím jejich oddělení od rodičů je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) nereálná myšlenka. Ministra zdravotnictví Romana Prymulu vyzývá, aby mu předložil promyšlený návrh, kde bude jasné, kolik by to stálo a jak by se školy v přírodě personálně i hygienicky zajistily. S návrhem minulý týden přišly zástupci odborů a Prymula s ním souhlasí.

Výzkumníci zatím nezjistili, co přesně ztrátu čichu a chuti způsobuje. Zatím není poznatků dostatek a nejsou nijak ucelené. Někteří vědci ale tvrdí, že smyslové příznaky jsou s největší pravděpodobností způsobeny akutním poškozením čichového bulbu nebo epitelu, vrstvy neuronů a podpůrných buněk, které lemují polovinu nosní dutiny a vedou náš čich. Jiní tvrdí, že viníkem je zánět sliznic.

K léčbě ztráty chuti a čichu se využívají steroidy, genová terapie, terapie kmenovými buňkami a dokonce i chirurgický zákrok. Nic z toho ale nezaručuje znovunavrácení. Nejúspěšnější byl trénink pachů, při kterém pacienti dvakrát denně čichali ke čtyřem různým vůním. To má mozku pomoci si „vzpomenout“, o kterou vůni se jedná.

Alexanderová takto trénuje už celé měsíce, ale dosud neměla štěstí. „Moji lékaři mi poslali čichový test. Měla jsem tři body z 80. A včera jsem proběhla psím exkrementem, vrátila se domů a necítila jsem to,“ popsala.

Přetrvávající ztráta čichu jako u Alexanderové se nakonec jeví jako relativně vzácná. Pokud si všimnete náhlého výpadku chuti nebo čichu, pravděpodobně jste se nakazili koronavirem nebo jiným respiračním virem. Není však dáno, že tyto smysly navždy ztratíte.

Tagy: