Jurečka chce zvýšit některé daně
Kdo bere hodně peněz, mohl by platit vyšší daně. O tom se chce s koaličními partnery bavit ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jednalo by se podle něj o akt solidarity s chudšími občany. Česká státní kasa má totiž výrazný deficit a díry by mohly zalepit vyšší daně. Jenže to je něco, čemu se ODS, tedy nejsilnější vládní strana, dlouhodobě brání. A kritizuje to i bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Uzdravení státních financí se nebude konat cestou zvyšování daní,“ ujišťoval premiér Petr Fiala (ODS). Obdobně hovořil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jenže ODS není ve vládě sama. Zvyšování daní zmínil už několikrát předseda lidovců a ministr práce Marian Jurečka.
Válečná daň prošla Senátem. Státní kasa získá desítky miliard na boj s energetickou krizí
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.
„Umíme si představit zvýšení například u některých spotřebních daní,“ podotkl v minulosti. Hovoří se třeba o dani z tabáku, alkoholu nebo hazardu. Nyní debatu předseda lidovců otevírá znovu.
Zvyšování se nesmí týkat rodin
„Jurečka: Musíme se vrátit ke zvyšování daní“ nebo „Chci zvýšit daně lidem s vysokým příjmem, říká vicepremiér Jurečka“. To byly titulky posledních Jurečkových rozhovorů pro média. „Rozhodně se to nesmí týkat lidí, kteří jsou například rodiče, rodin s dětmi, lidí s nižšími příjmy a podobně,“ uvedl ministr. Komu by se platy progresivně zdanily, Jurečka naznačil pro iDnes.
„Vyšší příjmové skupiny, lidi s příjmem, který mám třeba já,“ sdělil. Když Jurečka mluví o lidech, kteří berou podobně jako on, má tím na mysli ty, kteří berou statisíce. Jeho plat je totiž 209 400 korun. Není ale jasné, jestli na něco takového budou ochotní přistoupit další kolegové z pětikoalice. Národní ekonomická rada vlády navrhuje kabinetu Petra Fialy i vrácení zrušené superhrubé mzdy. Se zvýšením daní obecně ale například dál nesouhlasí ministr financí Stanjura.
„Věřím tomu, že občané vědí lépe než stát, co s penězi udělat. Proti tomu jsou levicoví politici, kteří by nejraději vzali úplně vše, a poté by rozdělovali podle jejich názoru, ne podle názoru konkrétních rodin,“ uvedl ministr financí. S kritikou přispěla i exministryně financí Schillerová.
„Ráda bych připomněla, že celá pětikoalice se v programovém prohlášení zavázala, že nebude zvyšovat daně, jak zaměstnancům, podnikatelům tak firmám. Jestli dnes premiér a vicepremiér mluví jinak, tak je to signál, že komunikace pětikoalice opakovaně vázne,“ vzkázala a doplnila, že progresivní zdanění u lidí s vyšší platem již máme.
Zaspali jsme desítky let, nemáme zdroje energie. Extra daň to nevyřeší, shodli se ekonomové
Daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, je pouze dočasnou náplastí, skutečnou podstatu problémů však nevyřeší, shodli se ekonomové v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Pravým důvodem současné ekonomické situace, který je potřeba řešit, je podle nich zanedbání energetického mixu v rámci Evropské unie.
„U lidí se čtyřnásobkem průměrné mzdy je zdanění 22 procent. Ale zvedat lidem daně v krizové době považuje hnutí ANO za naprosto nepřijatelné,“ dodala Schillerová.
Stanjura slibuje úspory
Šéf státní kasy však slibuje, že v květnu představí opatření, díky kterým stát ušetří 70 miliard korun. O co konkrétně půjde, není jasné, ale mluví se i o zkrácení rodičovské. „Je to absolutně nevhodné. Denně dostávám dopisy od maminek, jestli bude alespoň valorizace rodičovského příspěvku. Naopak, my bychom ho zvyšovali. Tato vláda nechce, aby rodiny měly děti?“ kritizovala exministryně.
„Pojďme se bavit o zvedání daní ze závislosti, z hazardu nebo u globálních firem. To jsou cesty, kde můžete najít nižší desítky miliard,“ uzavřela vlastními návrhy možných zdrojů financí do státního rozpočtu.
