Mladé Čechy vakcína netáhne. Odborníci přináší 15 důvodů, proč by se měli očkovat

Mladí se konečně dočkali. V pátek 4. června se v Česku otevřela registrace k očkování proti koronaviru i pro lidi ve věku 16 až 29 let. V této věkové kategorii ale klesá zájem o očkování. Přední čeští odborníci CNN Prima NEWS vyjmenovali 15 důvodů, proč by se i mladí měli nechat vakcinovat.

Mladí lidé většinou měli lehký průběh nemoci COVID-19. Za celou dobu pandemie podle informací ministerstva zdravotnictví v Česku zemřelo 66 lidí mladších 34 let. Podle epidemiologa Romana Prymuly, imunologů Václava Hořejšího a Blanky Říhové i biochemika Zdeňka Hostomského by se ale i tato věková kategorie měla nechat očkovat. Odborníci vysvětlili proč.

• Očkováním člověk chrání sám sebe.
• Mladí mají malou pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci. Když ho ale mají, relativně často jim hrozí dlouhodobé následky – například neurologické, kardiovaskulární nebo ledvinové komplikace.

• I při lehkém průběhu nemoci může dojít k poškození jedince, protože mohou vznikat nepozorované trombózy v různých tkáních.
• Očkováním lidé chrání své blízké především z rizikových skupin, například rodiče nebo prarodiče. Pro ty je onemocnění nebezpečnější.
• U očkovaných lidí je velmi nízká pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem.
• I když už člověk onemocnění prodělal, očkování mu výrazně zvýší a prodlouží imunitu.
• Vakcinace může sloužit jako pojistka pro případné nové varianty, které se do Česka v budoucnu mohou dostat a můžou způsobit komplikace i u mladších.
• Ukazuje se, že u britské, brazilské, jihoafrické i indické mutace vakcína zmírní průběh případné nemoci.
• Lidé nemají co ztratit. Riziko komplikací po očkování je malé.
• Vakcíny mají vysokou účinnost.
• Očkovaní lidé mají velké výhody. Mohou cestovat bez nutnosti neustálého testování. Stejně tak lidé mohou bez testů do restaurací, služeb i do práce či do školy. Také se mohou účastnit kulturních nebo sportovních akcí. Jako doklad o vakcinaci jim bude sloužit covid pas.
• Očkovaní přispějí k vytvoření kolektivní imunity, a tím omezení cirkulace viru ve společnosti.

• Vakcinovaní se přiblíží k návratu do normálního života. Uvažuje se totiž o tom, že by pro ně v budoucnu nemusela platit různá omezení spojená s pandemií koronaviru, například že by nemuseli nosit roušky nebo dodržovat rozestupy. Taková pravidla platí například už v USA.
• Očkovaný člověk bude mít dobrý pocit, že je ohleduplný nejen k sobě, ale ke svým blízkým a celé společnosti.
• Očkovaný člověk bude klidnější než nevakcinovaný (imunologicky naivní). Naočkovat by se měli i lidé, kteří chtějí mít klid na duši a nebát se případné nákazy.

Proč o vakcínu mladí nemají zájem?

Nejčastějším argumentem proti očkování je u mladých to, že jsou k němu tlačení společností, že vakcínám nevěří, bojí se komplikací nebo se domnívají, že vakcínu nepotřebují. Podobně to vidí i epidemiolog Jiří Beran. „Očkovat se mají právě starší lidé, kteří i dnes pořád umírají na covid. Mladí, pokud jsou zdraví, to nepotřebují,“ napsal CNN Prima NEWS Beran.

Biochemik Hostomský uznává, že vakcinace by měla být svobodné rozhodnutí, zvážení výhod a případných rizik. „V souvislosti s koronavirou infekcí je zcela jasné, že u starších ročníků a rizikových kategorií výhody vakcinace zcela převažují nad hypotetickými riziky a je výborné, že velká část této populace už byla proočkována,“ okomentoval Hostomský s tím, že mezi mladými by se měli nechat očkovat především ti, kteří mají chronické onemocnění, jako je například obezita nebo kardiovaskulární problémy.

Vakcínu by si podle něj měli nechat píchnout i lidé, kteří jsou v častém styku s doposud neočkovanými staršími lidmi. „Například pokladní v samoobsluze, nebo mládenci v Rohlíku,“ vyjmenoval biochemik.

Přijde řada i na děti?

Debata se v poslední době vede i nad očkováním dětí. Koncem května Evropská komise schválila nasazení vakcíny od firem Pfizer/BioNTech u dětí ve věku 12 až 15 let. Například epidemiolog Roman Prymula by vakcínu doporučil dětem straším 10 let. „Myslím, že očkování zhruba 10 plus je na místě. Je dobré očkovat i nejmladší populaci, abychom zamezili cirkulaci viru a mutací, které nás mohou ohrožovat všechny,“ řekl CNN Prima NEWS bývalý ministr zdravotnictví.

Podle Hostomského se ale dětem pod 12 let imunitní systém teprve vyvíjí a nastavuje se. „Já bych očkování těchto mladších dětí neuspěchal. Malým dětem skutečně nic moc nehrozí a nejsou ani považovány za účinné přenašeče nákazy,“ myslí si.

Zároveň připomněl, že čtyři vakcíny registrované v Evropskou unií jsou schválené podmíněně. „To znamená, že výrobci musí dodávat další klinická data po dobu dalších dvou let. A během této doby se dozvíme, zda se náhodou neobjeví nějaké nečekané komplikace. Také budeme vědět, jak dlouho je vakcinace účinná. Čili s těmi malými dětmi bych klidně dva roky počkal,“ podotkl biochemik.

Od pátku 4. června se lidé starší 16 let mohou registrovat k očkování na zde na webu ministerstva zdravotnictví.