Zapne, či nezapne Vladimir Putin plynovod Nord Stream 1 po plánované odstávce? To je, oč tu běží. A velmi dobře si to uvědomují také lídři Evropské unie i jednotlivých členských zemí. Evropská komise v součinnosti s ministry průmyslu či energetiky států sedmadvacítky připravuje plán, jak si bez ruského plynu poradit i během nadcházející topné sezóny. Opírat se bude o čtyři pilíře.
Evropská unie je jako na trní z toho, zda se po plánované odstávce Nord Streamu 1 kvůli jeho údržbě plyn opět rozproudí. Moudřejší budeme 22. července, kdy by mělo k obnovení dodávek dojít. Experti se však jednoznačně neshodují v tom, zda se tak skutečně stane.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
„Jsem opatrný optimista, že Rusko po odstávce Nord Streamu 1 plyn opět pustí. Kreml může ocenit vstřícný krok, který vůči němu udělalo Německo,” řekl CNN Prima NEWS Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energii (ANDE). Oním vstřícným krokem má na mysli zajištění dodávky potřebné turbíny, která nyní putuje z Kanady. „Zastavení dodávek je podle mého názoru velmi reálné, byť se nám takový krok jeví jako iracionální. Jenže Rusko už udělalo řadu kroků, které nedávají smysl, proto bych nespoléhal, že se teď zachová jinak,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Čtyři stupně k nezávislosti
Být opatrným optimistou, avšak připravit se i na černý scénář, je strategií lídrů zemí evropské sedmadvacítky. Ti totiž v součinnosti s unijními orgány připravují plán, jak by se Evropské unie mohla se zastavením ruského zemního plynu vypořádat. Analytici časopisu The Economist odkazují na čtyři pilíře, jimiž by Unie mohla situaci ustát: naplnit zásobníky plynu před zahájením topné sezóny, diverzifikovat energetické zdroje, motivovat ke snížení poptávky po energiích skrze úspory, a de facto zavést přídělový systém.
Nejdůležitějším pilířem jsou plné zásobníky před zimou. V loňském roce mnoho evropských dodavatelů plynu jej odmítalo nakupovat, protože se jim komodita zdála příliš drahá a cena zmanipulovaná Ruskem. Výsledkem byly nedostatečné rezervy a Evropu zachránil jen teplý průběh zimy. I proto na unijní úrovni prošlo nařízení, podle kterého se letos plynové zásobníky musí naplnit aspoň z 80 procent. Kdo zásobníky nemá, musí si rezervovat alespoň 15 procent své roční spotřeby v jiných zemích.
Podle Economistu jsou již unijní zásobníky zaplněny téměř ze 60 procent a nachází se v nich kolem 60 miliard kubíků plynu. To představuje asi jen 15 procent roční spotřeby sedmadvacítky, což by vystačilo na necelé dva měsíce.
Náhrada v podobě LNG
Diverzifikace zdrojů v krátkodobém hledisku znamená zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie. Sedmadvacítka jej jenom v prvním čtvrtletí dovezla v objemu kolem 41 miliard metrů krychlových, což představuje meziroční nárůst asi o 70 procent. Do EU v současné době míří kolem 30 procent celosvětového exportu LNG, tedy o polovinu více než před rokem.
Otázkou samozřejmě je, zda dodávky LNG do Evropské unie mohou být pro nadcházející topnou sezónu dostatečné na to, aby ruský plyn nahradily. Největším dodavatelem LNG do Evropy jsou Spojené státy. Jejich kapacita je však pro nejbližší měsíce omezena, a i kdyby EU odebrala veškerý LNG, který USA vyvážejí, pokryla by výpadek ruského plynu jen asi z 80 procent.
Spojené státy ale mají problém, protože jeden z jejích sedmi největších terminálů pro výrobu LNG , Freeport, zachvátil začátkem června požár a k obnovení jeho provozu má dojít až v říjnu. USA jsou schopny svou kapacitu razantně zvýšit až během příštího roku, i tak by ale Evropě nedokázaly zcela vykrýt výpadek dodávek plynu z Ruska. Ve střednědobém horizontu EU plánuje navyšovat kapacitu produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Snížení spotřeby? Už k němu dochází
Třetím pilířem EU pro přežití bez ruského plynu je omezení jeho spotřeby, ale i spotřeby energie obecně. K němu už dochází díky dramatickému cenovému skoku. Lidé a firmy hledají cesty, jak ušetřit, jelikož je drtí vysoké účty. A ti, kdo mají ceny stále zafixované, přestane být do smíchu dříve či později.
Podle analytičky Leslie Palti-Guzmanové ze společnosti Leviaton, jež se soustředí na oblast energetiky, se spotřeba plynu evropských průmyslových firem snížila asi o 20 miliard kubíků. To představuje asi pět procent ze spotřeby celé sedmadvacítky. A další snížení spotřeby nejspíše přijde s tím, jak plyn bude pokračovat ve zdražování.
Energie na příděl jako záchranná brzda
Analytici časopisu The Economist zmiňují, že Evropská komise připravuje rámec pro krizový management v oblasti energetiky. Jednotlivé státy však své krizové plány již mají nebo je postupně cizelují. Pokud k přídělovému systému dojde, jako první budou na ráně průmyslové podniky, které ale nejsou součástí kritické infrastruktury. Naopak jako posledních by se omezování dodávek mělo dotknout nemocnic nebo domácností.
Dolaďují se také pravidla pro unijní solidaritu v rámci energetiky. „Na takové případy pamatuje evropská legislativa, v níž je zakotven princip solidarity. Podle pravidel by musely země, které jsou na tom se zásobami plynu lépe, svým strádajícím sousedům poskytnout svůj plyn, aby byli schopní zásobovat takzvané zranitelné odběratele,“ vysvětlil Jiří Gavor.
Pro Evropskou unii by to znamenalo fakticky první opravdový test energetické solidarity. Podle Gavora by se mu nevyrovnal ani ten z roku 2009, kdy do některých zemí Evropské unie rovněž přestal plyn z Ruska proudit, a ostatní unijní státy je zásobovaly „ze svého“. „Tenkrát ale plyn do Evropské unie proudil jinými trasami a do cílových zemí jako Slovensko, Maďarsko nebo Bulharsko putoval prostřednictvím našich plynovodů, u kterých jsme, obrazně řečeno, zapnuli zpětný chod. Současná situace je kvalitativně rozdílná, protože tady se jedná skutečně o omezení dodávek pro celou Evropskou unii,“ dodal Jiří Gavor.
