Hospodářská situace v Afghánistánu se neustále zhoršuje. Zhruba polovina obyvatel země nemá co jíst, devíti milionům lidí hrozí hladomor. Tálibánské vládě, která není schopna situaci efektivně řešit, příliš nenahrává ani počasí. Teploty v Afghánistánu již začaly klesat pod bod mrazu, což krizi v budoucnu pravděpodobně ještě prohloubí.
„Humanitární krize v Afghánistánu každým dnem eskaluje. Hlad v zemi dosáhl skutečně nebývalé úrovně. Téměř 23 milionů lidí, tedy přes 55 procent populace, čelí extrémnímu hladu a téměř devíti milionům z nich hrozí hladomor,“ řekl pro Hlas Ameriky mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Babar Baloch.
Do země navíc dorazilo zimní počasí. Teploty v Afghánistánu již začaly klesat pod bod mrazu. Zhruba tři miliony Afghánců přitom v důsledku dlouhotrvající války nemají kde bydlet. Chybí jim potraviny, oblečení i zdravotnické potřeby, uvedla televize Fox News. Úroveň podvýživy obyvatel v celé zemi před zimou prudce vzrostla.
„Potkal jsem jednu svobodnou matku, která má tři malé děti a dva rodiče, o které se musí starat. Její manžel zemřel v bojích. Celá rodina hladoví. Takže její dvě děti ve věku dvanácti a deseti let musí pracovat,“ řekl Baloch.
Popravy a kruté tresty
V Afghánistánu vládne od poloviny srpna po dobytí Kábulu opět radikální islamistické hnutí Tálibán. Mír však v zemi ani po dvacet let trvajících bojích nenastal. Tálibán nyní v zemi nastolil podobně krutou vládu jako mezi lety 1996 až 2001.
V zemi je opět nastolena radikální verze islámského práva šaría. Popravy a kruté tresty pro bývalé spolupracovníky západních vojsk i zastánce demokratických reforem jsou v Afghánistánu vcelku běžnou rutinou. V oblasti armády pro Tálibán zůstává středobodem cvičení sebevražedných atentátníků.
Tálibán je navíc v otevřeném konfliktu s teroristickou organizací Islámský stát (IS), konkrétně s jeho odnoží IS-Chorásán. Obavy z rozmachu IS v Afghánistánu sdílejí jak obyvatelé této země, tak sousední státy i západní představitelé. Spojené státy už varovaly, že by IS v Afghánistánu mohl během šesti měsíců až jednoho roku dosáhnout bodu, kdy bude schopen podnikat útoky i v zahraničí.
Hrozba „nové hry“
IS v současnosti v Afghánistánu neovládá žádné území. V dřívějších letech se mu podařilo vybudovat základny v provinciích Nangarhár a Kunar, než ho vytlačily útoky Tálibánu a jednotek afghánské armády podporovaných americkými nálety. IS má jen několik tisíc bojovníků, tedy mnohem méně ve srovnání s Tálibánem, který disponuje 70 tisíci příslušníky vybavenými americkými pěchotními zbraněmi a další moderní technikou.
Existují však obavy, že by IS mohl postupně verbovat bojovníky z dalších zemí střední Asie či Pákistánu, a také rozčarované příslušníky Tálibánu, pokud se tato skupina v budoucnu rozpadne na soupeřící frakce, jak předpovídají někteří odborníci.
Mnozí Afghánci označují rostoucí počet útoků IS za začátek „nové hry“.
