Do druhého roku s koronavirem prý můžeme vstoupit s větším optimismem. Podle člena bankovní rady české národní banky Aleše Michla před sebou máme rok zúčtování s covidem. „Virus a jeho mutace tady zůstanou, ale můžeme se s nimi naučit žít a podnikat,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Proč by nezavíral průmysl? A kdy se začnou zvedat úrokové sazby?
Česko má za sebou rok s koronavirem. Jak ho podle vás budeme zpětným pohledem hodnotit?
Podle mě je to ztracený rok. Co víc k tomu říci? Obzvláště nyní, když je to prakticky téměř na den rok od doby, co byly oznámeny první případy onemocnění covidem v Česku.
Bude pro nás tento rok lepší? Ono se zdá, že hůř už být nemůže, ale…
Ano, bude lepší. Bude to rok zúčtování s covidem. Virus a jeho mutace tady zůstanou, ale můžeme se s nimi naučit žít a podnikat. Pomůže očkování plus budou nová antivirotika – léky, co si vezmete a co sníží riziko, že budete muset do nemocnice. O to jde, nakalibrovat ekonomiku na to, aby nemocnice stíhaly a zároveň hospodářství znovu rostlo. Aby se vrátil optimismus mezi lidi, podnikatele, manažery firem. Asie ukazuje, že to jde.
![Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky.]()
Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky.
Zdroj: Profimedia.cz
![Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky.]()
Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky.
Zdroj: Profimedia.cz
V těchto dnech se hodně debatuje, jestli se má podobně jako služby omezovat také průmysl. Zavřel byste na několik týdnů průmyslové podniky?
Nezavřel. V prvním lockdownu loni v březnu dobrovolně řada velkých firem, včetně automobilek, přerušila výrobu. Neznali jsme virus. Manažeři firem nevěděli, jak moc přijdou o zakázky. Ale teď zakázky mají. Světový obchod je již nad úrovní, kde byl před covidem. Vývoz zboží českých firem je meziročně za prosinec o 18 procent vyšší, nové průmyslové zakázky meziročně o 11,2 procenta vyšší. Dobře to řekl v neděli u vás v televizi prezident Zeman, že jako ekonomové jsme v tom trošku zaujatí. Těžko z dobrého ekonoma dostanete radu, aby se zavřely velké podniky, když teď export jede.
Vy se už skoro rok snažíte odhadovat vývoj ekonomiky prakticky on-line na základě vývoje spotřeby elektřiny. Jak podle toho lze věrohodně předpovědět, kam směruje ekonomika jako celek, když elektřina se asi primárně váže k průmyslu, kde ale vzniká necelá třetina hrubého domácího produktu?
Vzpomínám si, jak jsme ten model na sledování ekonomiky přes spotřebu elektřiny před rokem v rozhovoru s vámi představovali. Již tehdy jsme měli spočítané, že spotřeba elektřiny překvapivě dobře koreluje nejen s průmyslem, ale i s HDP. Pro fajnšmekry uvádím, že korelační koeficient elektřiny versus HDP nám vyšel 0,73 (poměrně silná korelace neboli vzájemná závislost, pozn. red.). Díky tomuto modelu jsme dříve, než to ukázala běžná makrodata, poznali, že dno ekonomiky bylo v dubnu 2020. Dále jsme správně předpověděli již v květnu, že ve třetím čtvrtletí 2020 přijde nejrychlejší mezikvartální růst v historii. A zatím je stále reálná i další předpověď ze začátku ledna – že ve druhém čtvrtletí přijde rekordní meziroční růst HDP, pokud tedy nezavřeme továrny. A víte, proč je to také důležité? Ten růst ekonomiky by přinesl optimismus mezi lidi. Restauracím a malým živnostníkům, kteří teď drsně trpí, by se snáze otevíralo. Rychleji pak s covidem zúčtujeme.
Z České národní banky zaznělo, že úrokové sazby se budou možná zvedat ve druhé polovině letošního roku. Pořád to platí, nebo uvažujete o dřívějším návratu sazeb k normálu?
Dokud covid nebude pod kontrolou, čekejte stabilitu úrokových sazeb.
