V posledních týdnech přibývá incidentů, kdy se ruské drony zapojené do války na Ukrajině – ať už záměrně nebo omylem – objevují ve vzdušném prostoru států NATO. Takové případy hlásí Polsko, Lotyšsko nebo Rumunsko. NATO proto jedná o tom, že by jeho síly ruské střely a drony v takovém případě automaticky sestřelovaly. Informoval o tom web Deutsche Welle.
Stalo se to v neděli 8. září, brzy ráno. Rumunský vzdušný prostor narušil ruský dron. Místní občané byli varováni textovou zprávou, do vzduchu vzlétly rumunské stíhačky F-16. Ruský dron strávil v cizím vzdušném prostoru asi 30 minut, pak se vrátil nad Ukrajinu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina nabídla Česku finanční i personální pomoc pro boj se záplavami. Posvětil ji Zelenskyj
Podobných případů v posledních týdnech přibývá. Ruské střely a drony na svém území nahlásily Polsko, Lotyšsko a již zmíněné Rumunsko. Podle expertů oslovených webem Deutsche Welle Rusko testuje, kam až může zajít. Severoatlantické alianci v tomto ohledu už dochází trpělivost.
„Je to stále horší a NATO nyní skutečně musí přijít s nějakou odpovědí,“ řekl Jamie Shea, bývalý náměstek generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy.
Podle něj nyní NATO jedná o tom, jak efektivně dosáhnout závazku, že bude bránit každý centimetr alianční půdy (i vzdušného prostoru). Průtahy v jednáních ale vedou k tomu, že členské státy chtějí vzít zodpovědnost do vlastních rukou.
Polsko chce střílet na ruské drony
Polský ministr zahraničí Radek Sikorski pro Financial Times řekl, že státy sousedící s Ukrajinou mají povinnost sestřelit ruské drony a rakety ještě před tím, než vstoupí do jejich vzdušného prostoru.
Tím ale Sikorski nadnesl pro Západ dost kontroverzní myšlenku. Státy NATO v čele s USA se snaží válku neeskalovat, jenže nápad Sikorského by vyžadoval sestřelování ruských dronů a střel ještě nad ukrajinským nebo běloruským územím.
Podle Kristine Berzinové, expertky na bezpečnostní politiku z amerického think tanku German Marshall Fund, „eskalační myšlenky“ omezují schopnost zemí NATO pomoci Ukrajině i samy sobě. Pro Deutsche Welle upozornila, že i když Rusko neustále hrozí „červenými liniemi“, k žádné eskalaci nedochází.
Berzinová se domnívá, že by členské státy NATO měly jednat o rozšíření protivzdušné obrany, která by pokrývala kupříkladu i západoukrajinské město Lvov, na které Rusko čas od času také útočí.
Jamie Shea, bývalý náměstek generálního tajemníka NATO, ale varoval, že v alianci tak trochu čekají na vážnější incident. Razantní reakci lze prý čekat až po něm.
„Skutečná otázka zní: Musí kromě oněch dvou Poláků zabitých při incidentu v roce 2022 někdo zemřít a jak špatná musí být situace, aby se takový problém musel řešit?“ řekl Shea. O incidentu z listopadu 2022 jsme v minulosti psali.
Podle něj by musela ruská raketa zasáhnout například supermarket ve státech NATO, aby se politika aliance změnila. Navíc je nepravděpodobné, že by se NATO odhodlalo k tak důležitému kroku ještě před americkými prezidentskými volbami nebo před vyřešením složité politické situace ve Francii a Německu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyřeším válku na Ukrajině už před inaugurací, řekl Trump. Chcete se vzdát, tepala ho Harrisová
