List The New York Times upozornil, že plovoucí molo, které u Gazy vystavělo americké námořnictvo, selhává v procesu doručování humanitární pomoci. Projekt vyšel podle odhadů v přepočtu na pět až sedm miliard korun, v ostrém provozu ale bylo molo dosud jen asi deset dní.
Mezinárodní společenství od začátku války mezi Izraelem a Hamásem řeší, jak do Pásma Gazy dostávat humanitární pomoc. Nejefektivnější je podle OSN posílat dodávky po zemi v kamionech. Jenže probíhající boje a blokády zásobovací trasy ochromují.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: To jsem ještě neviděl, říká expert o záchraně rukojmích v Gaze. CNN odhaluje detaily tajné akce
Už loni se tak začalo řešit, zda nebude lepší dodávat pomoc zčásti po vodě. Nakonec stavba plovoucího mola započala letos v březnu pod vedením USA.
Původní myšlenka byla taková, že se humanitární pomoc shromáždí na Kypru. Odtamtud komerční lodě doplují s pomocí blíže ke břehu, kde se jí ujmou menší americké vojenské lodě. Plavidla pak dopraví pomoc k plovoucímu molu, které se nachází v horní třetině Pásma Gazy, v sektoru, který ovládá izraelská armáda.
Z pláže se pak pomoc dopraví na překladiště OSN a odtamtud pod záštitou Světového potravinového programu na místa, kde jsou zásilky nejvíce potřeba.
Slibný začátek, rozpačitý konec
Stavba plovoucího mola probíhala na otevřeném moři a byla blesková – už na konci května se molo zprovoznilo. První kamiony k němu vyjely 17. května, informovala BBC. Tím ale fanfáry utichly. Od začátku totiž projekt provázely nepříjemnosti.
„Během měsíce, kdy bylo molo připojeno k pobřeží, bylo v provozu jen asi deset dní. Zbytek času bylo buď opravováno poté, co ho rozbouřené moře rozbilo nebo odděleno, aby se zabránilo dalšímu poškození, či se jeho provoz pozastavil z bezpečnostních důvodů,“ uvedl list The New York Times.
Přibližná pozice plovoucího mola:
Stephen Semler, spoluzakladatel Institutu pro reformu bezpečnostní politiky, se proto do projektu opřel, podle něj nechal americký prezident Joe Biden molo postavit, aby si zajistil humanitární krytí a mohl předstírat, že Gaze pomáhá. Podle Semlera se do Pásma Gazy dostával před stavbou mola mnohem větší objem humanitární pomoci.
„Navzdory zpožděním způsobeným počasím a dalším problémům se objevil jeden světlý bod: Molo zatím nebylo zasaženo žádným útokem,“ napsaly The New York Times.
Americké velení se ale brání, podle něj molo plní účel a zajistilo přepravu 3 500 tun humanitární pomoci. V příštích dnech se má humanitární pomoc z mola obnovit. Přesto se projekt zřejmě zařízne dříve, než se čekalo.
Původní plán počítal s tím, že molo bude fungovat minimálně do září. Rozbouřené moře ale údajně Washingtonu překazilo plány a projekt se zřejmě umrtví už příští měsíc.
Molo jako válečný hráč?
Někteří Palestinci rovněž obviňují Bílý dům, že humanitární molo bylo pouze zástěrkou pro vojenské operace. Na začátku června totiž izraelské komando provedlo záchranu rukojmích v táboře Nuseirát a izraelské občany pak dostalo do bezpečí vrtulníkem. Na záběru z akce je za helikoptérou vidět molo.
Minulý týden generálmajor Patrick Ryder, tiskový mluvčí Pentagonu, odsoudil „nepřesná tvrzení na sociálních sítích“ uvádějící, že molo bylo součástí záchranné akce. Připustil ale, že „během operace došlo v blízkosti mola k určité aktivitě vrtulníků“.
VIDEO: To jsem ještě neviděl, říká expert o záchraně rukojmích v Gaze. CNN odhaluje detaily tajné akce
