CNN: Chirurgický řez to nebude. Jak a čím mohou USA udeřit na Írán?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- USA zvažují útok na Írán.
- Loni zasáhly jaderná zařízení.
- Hrozí riziko civilních obětí.
- Jaké zbraně by mohly být použity?
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje útokem na Írán. Analytici ale varují, že jakýkoli vojenský zásah by nesl vysoké riziko civilních obětí, mohl by se obrátit proti USA a posílit tvrdý režim v Teheránu. Washington by proto musel volit mimořádně přesné cíle i zbraně a zároveň počítat s tím, že by šlo spíše o politické a mediální „divadlo“ než o rozhodující vojenský úder, píše web CNN.
Trumpova administrativa loni označila bombardování íránských jaderných zařízení za jeden ze svých největších vojenských úspěchů. Bombardéry B-2 amerického letectva tehdy svrhly 14 největších bomb na světě a zasáhly dvě íránská jaderná zařízení, aniž by utrpěly ztráty na životech či letadlech. Mise se přitom účastnily desítky stíhaček, tankerů a podpůrných letadel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Poprava nebude, oznámil Írán. Zastaví to rozjetého Trumpa? Už může být pozdě
Nyní americký prezident Donald Trump vyhrožuje dalším útokem na Írán, tentokrát na znamení solidarity se stovkami tisíců obyčejných Íránců, kteří vyšli do ulic, aby protestovali proti tvrdému režimu v Teheránu. Analytici však tvrdí, že jakýkoli nový útok USA na Islámskou republiku pravděpodobně nebude kopírovat loňské jednorázové údery, které zasáhly tři jaderné cíle, píše CNN.
Útok na podporu protestujících by se musel zaměřit na řadu velitelských center a dalších cílů souvisejících s íránskými revolučními gardami (IRGC), přidruženými silami Basídž a íránskou policií, které jsou hlavními organizacemi provádějícími krvavé potlačování protestů. Analytici však tvrdí, že tato velitelská centra se nacházejí v obydlených oblastech, což znamená, že existuje značné riziko, že americké útoky zabijí právě ty civilisty, které se Trump snaží podpořit.
Čtěte také
A zabíjení civilistů by se mohlo obrátit proti USA, zmařit to, čeho se USA snaží dosáhnout, a sešikovat Íránce k podpoře stávajícího režimu. „Ať (USA) udělají cokoli, musí to být velmi přesné, bez obětí mimo IRGC,“ podotkl analytik Carl Schuster, bývalý kapitán amerického námořnictva, který působí na Havaji. Jakýkoli útok, který by ublížil civilistům, i když neúmyslně, podle něj riskuje odcizení disidentů, kteří jsou sjednoceni pouze ve své nenávisti k režimu. „Ztráty z nás dělají cizí mocnost, která se snaží potlačit a ovládnout Írán, nikoli osvobozující vliv,“ řekl Schuster.
Na co by se USA mohly zaměřit?
Peter Layton, hostující vědecký pracovník Griffith Asia Institute v Austrálii, se připojil k varování ohledně možných civilních obětí, ale uvedl, že Washington má k dispozici řadu různých cílů. „Za prvé, nejvyšší vedení Íránu by mohlo být zranitelné, pravděpodobně nepřímo, protože Írán se poučil z izraelských útoků, které loni zabily vysoké představitele íránské armády a jaderné vědce,“ uvedl Layton. Schuster s ním souhlasil. „Íránští vůdci si uvědomili nutnost rozptýlit a skrýt to, co je pro ně důležité. Ukázali jsme, že můžeme zasáhnout vše, co najdeme,“ řekl Schuster.
Podle Laytona by však útoky na domy a kanceláře vůdců režimu vyslaly jasný signál. „Vojenská hodnota je malá, ale je to opravdu divadlo, které něco dělá pro protestující,“ řekl Layton. Washington by také mohl zasáhnout íránské vůdce v jejich peněženkách, míní analytici. „Vedení a IRGC mají po celé zemi řadu komerčních podniků a výdělečných podniků. Zaútočte na konkrétní zařízení, která jsou finančně důležitá pro ně jako jednotlivce a jejich rodiny,“ radí Layton.
Čtěte také
Takových je podle něj mnoho, přičemž citoval odhady australské vlády, že jedna až dvě třetiny íránského hrubého domácího produktu jsou kontrolovány IRGC. „Slabá místa lze najít na seznamu podniků IRGC,“ dodal Layton. Schuster poznamenal, že mezi IRGC a nejvyšším vedením Íránu existuje určitý prostor. „Cílem je, aby se vedení a řadoví členové IRGC více starali o své vlastní přežití než o přežití režimu,“ řekl a dodal: „IRGC sama o sobě nikdy nebyla sebevražedná.“
Jaké zbraně by mohly USA použít?
Zatímco bombardéry B-2 byly nejostřejší zbraní při loňském letním útoku USA na jaderná zařízení, různorodé cíle, které jsou nyní ve hře, by mohly být vhodnější pro jiné americké prostředky, uvedli analytici. „Regionální velitelství a základny IRGC mohou být zasaženy řízenými střelami Tomahawk,“ řekl Schuster. Vysoce přesné střely Tomahawk totiž mohou být odpáleny z ponorek a lodí amerického námořnictva daleko od íránských břehů, což minimalizuje riziko amerických ztrát.
Další možností jsou řízené střely Joint Air-to-Surface Standoff Missile (JASSM). JASSM nesou 450 kilogramů těžkou penetrační hlavici a mají dolet až tisíc kilometrů. Lze je také odpalovat daleko od íránského pobřeží z řady letadel amerického letectva, včetně stíhaček F-15, F-16 a F-35 a bombardérů B-1, B-2 a B-52, stejně jako z bojových letounů F/A-18 amerického námořnictva.
Čtěte také
Podle analytiků by mohly být použity také drony. „Je nepravděpodobné, že by letadla s posádkou shazovala krátkodosahovou munici nebo volně padající bomby, protože by to bylo považováno za příliš riskantní,“ podotkl Layton.
Vojenské „divadlo“
Ať už se Trumpova administrativa rozhodne tentokrát zaútočit na Írán jakýmkoli způsobem, dá se podle Laytona očekávat, že to bude „dramatické“. „Administrativu přitahuje divadlo. To znamená dramatické události, které přitahují média a vzbuzují pozornost,“ řekl Layton.
Poznamenal, že by zřejmě šlo o rychlou akci, stejně jako tomu bylo v případě loňského jednorázového útoku na jaderná zařízení. „Administrativa má ráda krátkodobé útoky, které představují nejmenší riziko pro zapojené americké síly,“ sdělil Layton s tím, že jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohl být útok na ropná zařízení v Perském zálivu.
„Je to nejjednodušší a nejbezpečnější cíl. Střednědobě až dlouhodobě by to poškodilo Írán ekonomicky. Bylo by to dramatické, s velkými oblaky kouře a pro zahraniční média by to bylo snadné pokrýt,“ popsal Layton.
vaclav.cerny@iprima.cz
