Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

ANALÝZA: Německý průmysl skomírá a do krize stahuje i Česko. Hrozí masové propouštění?


Německý průmysl se už několik měsíců potýká s úpadkem a míří do velké krize. Prestižní značky jako Bayer, Miele, Henkel či Vodafone oznamují propouštění nebo odsuny výroby směrem na levnější východ. Samotnou kapitolou je automobilový průmysl v čele s Volkswagenem, kde nyní odboráři protestují proti uzavírání továren a propouštění. Na německém vývoji je mimořádně závislá i česká ekonomika.

Německo bylo v dřívějších dobách známé jako průmyslová supervelmoc. Řada tamních podniků byla brána jako výkladní skříň zpracovatelského průmyslu, který táhl německou ekonomiku vzhůru. Od roku 2017 je ale tento druh průmyslu na ústupu a firmy zejména v letošním roce hlásí velké problémy.

ČTĚTE DÁLE: Skopeček – Vlastnické bydlení má budoucnost. Nedělejte ze Zelených komunisty, opáčila Davis

Průmysl se v Německu totiž zadrhnul. Z tamního trhu navíc zaznívá hned několik varovných zpráv. Podle průzkumu společnosti Coface se téměř 80 procent firem letos setkalo s opožděnými úhradami od svých klientů. To je největší číslo od roku 2019. A kde se s obtížemi setkávají nejvíce? Zejména ve stavebním a automobilovém průmyslu. Polovina firem pociťuje meziroční zhoršení své podnikatelské situace.

Dalším varováním je i počet firemních bankrotů. V prvním pololetí jich meziročně přibyla téměř čtvrtina. Bankrot vyhlásilo přes 10 tisíc firem, napsal tamní statistický úřad. Německá průmyslová a obchodní komora to označila za alarmující. Obecně se očekává, že letos bude vyhlášeno přes 20 tisíc insolvencí. Nikoho nemůže překvapit, že horší předpoklady vycházejí právě z čísel zpracovatelského průmyslu.

Do něj můžeme zařadit hutnictví, strojírenství, chemičky, textily nebo potravinářské podniky. Ve zpracovatelském průmyslu je také podnikatelská nálada na nejnižší úrovni od června 2020. Dokládá to přední ekonomický institut Ifo.

Firmy propouštějí po tisících

Nejde ale jen o horší náladu podniků nebo potíže s placením faktur. Německé firmy už dopředu ohlašují propouštění zaměstnanců po tisících. To je příklad agrochemické společnosti BASF, která patří ve svém oboru k největším na světě. Firma tlumí výrobu v rodném městě Ludwigshafenu a už před rokem propustila 2 600 lidí. Společnost ale nekončí, naopak. Hodlá investovat a budovat nové závody. Akorát to nebude v Německu, ale v Číně. Společnost to zdůvodňuje tím, že ušetří náklady na drahé energie, vyhne se německé byrokracii a bude lépe bez překážek inovovat.

Farmaceutická společnost Bayer AG v prvních šesti měsících propustila okolo 3 200 pracovníků. Z části firma řezala ve vrcholných pozicích, což může značit ozdravný proces. Šéf podniku Bill Anderson totiž chce snížit firemní byrokracii a urychlit rozhodovací procesy. Pro důvod nemusíme chodit daleko. Ve druhém čtvrtletí letošního roku klesl hrubý provozní zisk meziročně o 16,5 procenta na 2,1 miliardy eur.

Problémy ale můžeme vidět i v těžkém průmyslu. Řada Čechů si pamatuje letošní tahanice okolo provozu ocelárny Liberty Steel, která nakonec padla. O firmu neměl nikdo zájem a zachovala se pouze druhovýroba – rourovna a válcovna. Napjatá je situace i v německé firmě Thyssenkrupp, na kterou taktéž dopadá krize v ocelářském sektoru. V posledních letech muselo z provozu odejít tisíce pracovníků. Společnost se zatím snaží další problémy oddálit restrukturalizací.

Propouštění ale čeká i společnosti jako Mondelez, Reno, Evonik, Henkel, Vaillant nebo Gerry Weber. Zrušení některých míst a přesun výroby oznámila i firma Miele, která bude vyrábět pračky v levnějším Polsku.

Německé automobilky pod tlakem čínských vozů

Ozdobou německého průmyslu ale byly vždy automobilky. Zákazníci se na ně vždy mohli spolehnout a vozy typu Audi, Volkswagen či Mercedes-Benz byly synonymem pro precizní a kvalitní vozy. V současné době ale manažeři těchto automobilek řeší existenční problémy. Zejména Volkswagen se potýká s hrozbou masivního propouštění až 30 tisíc lidí a rušením závodů. Koncern se totiž před lety vydal cestou elektromobilů a její vývoj k tomu napnul všechny síly. Prodeje vozů Volkswagenu ale značně pokulhávají a není o ně tak velký zájem. Čínské levné elektromobily totiž oslovují nižší střední třídu.

Provozní marže u Volkswagenu kvůli konkurenci neustále klesá. V loňském roce vykazovala čtyři procenta, což bylo považováno za velmi špatný výsledek. Letos je to ale 2,3 procenta. Šéf automobilky Oliver Blume potvrdil, že se jedná o nejhorší návratnost tržeb z celé skupiny. Uzavírání provozů a propouštění se firmy nevyhne. A to i přesto, že loni vykázal Volkswagen tržby 3,5 miliardy eur. Na svou budoucí transformaci a modernizaci však plánuje získat 180 miliard eur.

Špatné výsledky má za sebou také Audi a její dceřiná společnost Cariad. Tato automobilka dostatečně neuspěla se softwarem pro asistenční systémy a autonomní řízení. Růžová budoucnost není ani u vozů BMW a Mercedes-Benz. Obě automobilky počátkem září snížily své roční prognózy.

Automobilky jako Volkswagen, BMW nebo Mercedes-Benz jsou velmi závislé na čínské ekonomice. Více než třetina objemů prodejů míří právě na tento asijský trh. Čínský trh je ale saturovaný tamními levnými vozy. Do toho jsou německé společnosti pod palbou obchodních sporů mezi Evropskou unií a Čínou. Výroba je totiž velmi citlivá na přísné emisní limity pro rok 2025 a její překročení může vést k miliardovým pokutám.

Počet prodaných elektromobilů v Německu

Značka 1. pololetí 2023 1. pololetí 2024 Meziroční rozdíl v %
Volkswagen 34 414 29 213 - 15
Tesla 36 384 21 249 - 42
BMW 12 845 18 312 + 42
Mercedes-Benz 16 913 15 494 - 8
Audi 14 415 11 570 - 20

Varovná je ale situace u subdodavatelů automobilek. Kvůli přechodu na elektromobily totiž ztrácejí některé společnosti zakázky. Týká se to například velkého dodavatele ZF Friedrichshafen. Do roku 2028 plánuje propustit asi 14 tisíc lidí. Technologická společnost Bosch pak zruší okolo tří tisíc pozic. Oba podniky se specializují na výrobu převodovek, které se využívají u konvenčních pohonů. Zájem o výrobu vozů se spalovacími motory ale automobilky tlumí.

Má nás německý vývoj znepokojovat?

Česká ekonomika je na německou velmi navázaná. Zpravidla se jakýkoliv výkyv projevuje v tuzemsku s mírným zpožděním. Upozorňuje na to i Česká národní banka. „Slabý výkon německého průmyslu a zhoršující se výhledy hospodářského růstu této největší evropské ekonomiky jsou pro Česko důležitým signálem. Nejen proto, že se jedná o nejvýznamnější destinaci českého vývozu, ale i kvůli dalším specifikům ve vzájemných ekonomických vztazích,“ uvádí zpráva o závislosti českého vývozu na Německu z konce roku 2023.

V českém vývozu totiž můžeme najít meziprodukty, mezi které patří kovové výrobky či součástky strojů. Centrální banka navíc upozorňuje, že produkty určené k finální spotřebě plynou do Německa pouze z 15 procent, což je jeden z nejnižších podílů v EU.

Čechům tak může pomáhat zejména fakt, že poslední roky je velmi vysoká zaměstnanost a v nejbližší době se žádné velké rušení podniků po vzoru Německa nekoná. Ačkoliv je Česká republika nejprůmyslovější zemí Evropské unie, tak i lidé z rušících provozů v případě Liberty Steel znovu najdou uplatnění. Společnosti se totiž na tuzemském trhu o pracovníky stále perou.

Dokládá to i hlavní analytik Hospodářské komory Roman Renda. „Neočekáváme, že by kvůli vývoji v Německu mělo dojít k nějakému výraznému nárůstu nezaměstnanosti. V dlouhotrvajícím nedostatku pracovní síly, který lze na českém trhu práce pozorovat, jsou firmy v propouštění zaměstnanců opatrné, jelikož při oživení ekonomiky, které v příštím roce očekáváme, může být problém zaměstnance s odpovídající kvalifikací znovu získat. Situace v jednotlivých firmách se ale samozřejmě může lišit v závislosti na řadě faktorů, jako je například to, jak diverzifikované odběratele má firma a jak rychle dokáže pro svou produkci najít odběratele nové a podobně,“ řekl pro CNN Prima NEWS Renda.

Pracovníci v českých firmách proto mohou být zatím v klidu. Dílčí propouštění se ale v následujících letech dá očekávat zejména kvůli postupné robotizaci a automatizaci. Ohrožení proto budou zejména dělníci a skladníci. Přesouvání provozů ale také není úplné tabu. Před rokem například varoval předák odborů ve Škodě Auto Jaroslav Povšík, že by se výroba elektromobilů Enyaq mohla přesunout z Mladé Boleslavi do německého Cvikova. K tomu ale dosud nedošlo.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Globální trhy táhne sedm amerických firem. Kovanda v Byznysu varoval před akciovou bublinou

Renda souhlasí s tím, že Německo je přes obchodní vztahy s Českou republikou úzce napojené. „Znatelně slabší růst německé ekonomiky, než se očekávalo začátkem tohoto roku, je jedním z důvodů, proč i česká ekonomika poroste pomaleji, než předpovídaly dřívější predikce,“ dodal.