Izraelská odveta pokračuje
Špičkové tanky Merkava? Máme. Vysoce efektivní letouny F-35? Také. Osvědčené obrněné vozy a bojové vrtulníky? I ty jsou součástí izraelského arzenálu, který patří k nejničivějším na světě. A přesto židovský stát čeká mimořádně obtížný boj. Hamásu hraje do karet nejen prostředí, ve kterém se vede válka, ale také partyzánský způsob boje a v neposlední řadě má desítky rukojmích. Izrael tak při pozemní ofenzivě čeká náročné čištění jednoho domu za druhým nebo v nejhorších scénářích úplná likvidace infrastruktury v Pásmu Gazy.
Už uplynulé dekády ukázaly, že jestli Izrael na něčem rozhodně nešetří, je to bezesporu armáda. Moderní, vybavená, dobře vycvičená a silně motivovaná. Bezpečnostní složky židovského státu excelují jak v útočných, tak obranných kapacitách, což nejednou demonstrovaly v konfliktech s okolními arabskými státy. Není ostatně divu – dá se říct, že židovský stát je od počátku své existence obklíčen „nepřáteli“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Repatriační lety nelétají prázdné. Češi do Tel Avivu dopravují Izraelce, kteří chtějí narukovat
Ve srovnání se svými protivníky z teroristického hnutí Hamás je nepoměr sil zřejmý. Izraelci mají početní převahu na zemi, ve vzduchu i na moři. Technologicky jsou na míle dál než palestinští bojovníci. V kontextu konvenčních armád tak Izraeli nechybí téměř nic. Přesto jej ale čeká mimořádně těžký boj, na jehož konci zřejmě čekají nemalé ztráty na životech, ať už se bavíme o té, či oné straně barikády.
Čím vším tedy Izrael disponuje? Především je to pestrý vozový park. Páteří ozbrojených sil je hlavní bojový tank Merkava IV (též známý jako Barak), který je vzhledem ke své výbavě a vlastnostem srovnatelný s německými Leopardy 2.
Díky silnému pancéřování patří izraelský 65tunový kolos k nejlépe chráněným tankům, které jsou na světovém trhu k mání, o to víc v kombinaci s reaktivním pancířem, kterými se chvlubí nejnovější varianty. Konstruktéři kladli velký důraz na ochranu čtyřčlenné osádky, jež může v případě ohrožení uniknout zadními vrátky. V řadách izraelské armády slouží od roku 2004.
Ničivou sílu Merkavy podtrhuje 120mm hlavní kanon s laserem naváděnými náboji, 7,62 koaxiální kulomet a také 60mm minomet ve věži tanku. Systém automatického sledování cíle pomáhá zaměřit nepřítele i za pohybu, informace o bojišti zajišťuje mimo jiné termokamera a další moduly. V samotných pancéřových pouzdrech jsou nainstalovány i menší kamery, které společně snímají okolí v rozsahu 360°.
Nemalá část tanků se dočkala také systému aktivní ochrany Trophy, která má za úkol ničit příchozí střely tím, že proti nim pošle vlastní munici. Bojový stroj navíc exceluje ve své mobilitě, což se hodí při bleskových výpadech. Ještě loni byla zahájena sériová výroba nové generace tanků Merkava Mk 5, jejíž zařazení do izraelského arzenálu se očekává ještě letos.
Absolutní dominance ve vzduchu
Pozadu nezůstává ani letectvo. Izraelské vzdušné síly sázejí především na americké víceúčelové letouny F-35 Lightning II, o které má zájem i česká armáda. Izraelské armáda dále používá starší generaci F-16 a „domácí“ letouny Kfir, a to od roku 1975. Kfir se hodí jak do role stíhaček, tak bombardérů. Vedle 30mm kanonů může nosit nenaváděné rakety či střely Sidewinder či Python pro boje vzduchu.
Pro rychlé útočné operace většinou Izraelci zužitkují americké vrtulníky AH-1 Cobra či AH-64D Apache. K pozemním výpadům a bleskovým přesunům se osvědčily jak domácí obrněná vozidla Wolf či transportér Namer (s podvozkem tanku Merkava), tak notoricky známé Humvee nebo americké transportéry M113 Zelda. Mnohé z nich mají na sobě přimontované protitankové systémy Spike, které si poradí i s mnohem těžšími a obrněnějšími cíli. Ty ostatně používá i izraelská pěchota podobně jako americký systém Javelin.
Také dělostřelecké oddíly se ve velkém opírají o americké stroje. Kromě samohybných houfnic M109 Doher sázejí Izraelci na raketomety M270 MLRS, které se osvědčily mimo jiné na ukrajinské bitevní frontě. Co se týče ručních palných zbraní, jde především o americké útočné pušky M4A1 či izraelské Galil a Tavor, případně notoricky známé samopaly Uzi a jejich varianty. Samozřejmostí jsou rovněž řízené protitankové a protiletadlové střely.
V řeči čísel disponuje izraelská armáda zhruba 170 tisíci vojáky, dalších 465 tisíc mužů a žen je v záloze. Na zemi vládne díky více než 2 200 tankům, obrněncům a bojovým vozidlům pěchoty. Nezastupitelnou roli má pak dělostřelectvo s více než 500 kusy artilerie.
Ve vzduchu vévodí převážně letouny F-15, F-16 a F-35, dohromady jde o téměř 340 bojeschopných letadel a 142 helikoptér. Izraelské vody pro změnu hlídá celkem pět ponorek a 49 lodí. Bude ale taková síla stačit k tomu, aby porazila hnutí Hamás v Pásmu Gazy? Samozřejmé to není.
Nebezpečný boj o každou ruinu
Izraelce ani zdaleka nečeká jednoduchý boj, ačkoliv dominuje nad vojenskými kapacitami Hamásu. V hustě zastavěných oblastech jdou totiž benefity supermoderní vojenské techniky výrazně dolů. „Moc jim tyto zbraně nepomůžou. V tomto typu konfliktu letadla F-35 neznamenají výhodu oproti F-16. Boj v urbanizované oblasti je jeden z nejtěžších, jaký si umíte představit,“ řekl CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
V tuto chvíli probíhá první fáze, v níž jde především o zničení nepřátelské infrastruktury. Izrael v posledních několika dnech vytipoval stovky dělostřeleckých a leteckých cílů. Každá stojící výšková budova znamená potenciální nebezpečí pro blížící se tanky, obrněná vozidla, vrtulníky i samotnou pěchotu.
Obsadit předměstí nebude pro izraelskou armádu problém, horší bude čím dál hustější městská zástavba. Jediné řešení by bylo celé město srovnat se zemí, což by ale nevyhnutelně znamenalo i obří počet civilních obětí – pokud ale chce Izrael udržet mezinárodní podporu, musí jednat velice opatrně. „Hamás navíc může použít civilisty jako živé štíty, čímž Izraelcům vše brutálně komplikuje,“ pokračoval Mikulecký.
Palestinští radikálové se naopak budou v sutinách vlastních domovů cítit jako na vlastním hřišti. Tanky nemají ve městech velký prostor pro manévrování a mohou se snadno dostat do léčky, ať už ve formě slepých uliček či, číhajících protitankových úderek, které po vypálení střely mohou rychle zmizet v ruinách. Velkým problémem by mohly být také dobře umístěné protitankové miny, s nimiž si zmíněný systém Trophy už zkrátka neporadí, upozorňuje například bývalý americký generál Richard Barrons.
Není od věci rovněž připomenout, že Hamás se navíc naučil efektivně používat bezpilotní drony pro bombardování nepřátelských cílů včetně izraelských tanků. Stejně tak se předpokládá, že se pod celým Pásmem Gazy nejspíše nachází masivní síť tunelů. V momentě, kdy by se Izraeli podařilo obsadit klíčová města, musel by se nejspíše poprat i s nečekanými partyzánskými výpady.
Tajná zbraň? Jaderné hlavice
Pokud by se židovský stát dostal do mimořádného nebezpečí, které by ohrožovalo existenci samotné země, mají Izraelci eso v rukávu – jaderné zbraně. Třebaže Tel Aviv jejich držení nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil, podle bezpečnostních analytiků o tom není pochyb. „Mají je. Na 100 procent. Jen to žádný Izraelec nikdy nepotvrdil,“ nechal se slyšet válečný expert Michael Clarke na webu Sky News.
V obzvlášť vyhrocených scénářích je podle ně Izrael připraven použít nukleární hlavice, to však není případ současného konfliktu, který odstartoval v sobotu. „Nemají v plánu nasadit jaderné zbraně v Pásmu Gazy. Je to příliš blízko,“ konstatoval Clarke.
Víte, jak funguje izraelský protiraketový systém Iron Dome, který chrání židovský stát? Podívejte se na rozbor od reportéra CNN Prima NEWS Jakuba Říhy:
