Angina se šíří
Nedostatek penicilinu a obecně antibiotik v českých lékárnách rezonuje společností již několik měsíců. Kdy bude důležité léčivo opět snadno dostupné, je stále otázkou, na niž nikdo – ani ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) – nezná přesnou odpověď. Proti kterým nemocem antibiotika skutečně zabírají? A čeho by se jejich uživatelé měli vyvarovat? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled toho nejdůležitějšího.
V minulém týdnu do Česka dorazilo více než 50 tisíc balení penicilinu, jejich distribuce je však pomalejší, než by si lékárníci přáli. Předseda Asociace velkodistributorů léčiv Jan Rohrbacher sliboval, že by v pondělí měla každá lékárna obdržet zhruba 20 kusů balení – nestalo se tak. Řada lékáren, které začátkem týdne reportéři CNN Prima NEWS navštívili, neobdržela ani jedno balení.
Jak v pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS uvedla primářka kliniky infekčních nemocí z Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová, zásoby vystačí na pár měsíců. Od prvních výpadků antibiotik se totiž zvedla poptávka a Češi mají navíc tendenci se předzásobovat. To si ostatně myslí i primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.
Zásadní chyby uživatelů
„Bavíme se o velké dodávce, nicméně do vyprahlého a vyschlého terénu, ve kterém jen zasyčí. Česká nátura je navíc taková, že když něčeho není dostatek, lidé se předzásobují,“ upozornil Chrdle ve vysílání CNN Prima NEWS.
Čeho by se měli nemocní lidé vyvarovat?
- Nevyžadovat po lékaři antibiotika, když nejsou pacientovi doporučeny.
- Neschovávat si nedobraná antibiotika na „horší časy“.
- Nebrat antibiotika bez předchozí konzultace s lékařem.
- Řídit se pokyny lékaře při užívání antibiotik.
Nadužívání antibiotik totiž vede k jejich rezistenci. Tedy, čím častěji budou lidé antibiotika užívat, tím méně budou účinná. To potvrzuje Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
„Nechme na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná. Nenuťme je, aby je předepisovali pro jistotu. Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,“ zdůraznila.
V České republice je antibiotika možné získat pouze na předpis od lékaře, z toho důvodu s nimi probíhají školení ohledně vhodné medikace.
„Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo, jak mělo. Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,“ pokračovala Žemličková.
Proti kterým nemocem antibiotika zabírají?
Antibiotika jsou léky, díky nimž se zásadně změnila léčba infekčních nemocí. Mezi jejich běžné příčiny patří bakterie nebo viry. Zjednodušeně řečeno: antibiotika má smysl předepsat v případě infekce bakteriálního původu, což rozhodně není chřipka nebo běžná nemoc z nachlazení, kterou si zkrátka musíme jen „vyležet“.
ČTĚTE TAKÉ: Válkovy výroky o lécích jsou skandální. Nesmysly, lež a klientelismus, říká Farhan
Jaký je rozdíl mezi bakteriemi a viry
„Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je docela náročné zacílit na ně léky. Musíme spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či ‚antivirotiky‘. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce,“ vysvětluje Jan Strojil, lékař a klinický farmakolog z Fakultní nemocnice Olomouc.
Bakterie jsou podle něj naprosto jiná kategorie. Řadí se mezi živé jednobuněčné organismy, umí se samy rozmnožovat a jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro člověka prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce. „S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ pokračoval Strojil.
Antibiotika lze „povolat do boje“ s následujícími bakteriálními infekcemi:
- Angína
- Spála
- Tuberkolóza
- Meningitida
- Černý kašel
- Tetanus
- Brišní tyfus
- Lymská borelióza
- Salmonelóza
- Cholera
- Mor
- Kapavka
- Syfilis
Pro boj s těmito infekcemi jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit nebo zabránit jejich dalšímu šíření. Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování. „Nicméně ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich,“ dodal Strojil.
„S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu. A na viry antibiotika nezabírají. Někdy je třeba obrnit se trpělivostí, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než tři týdny,“ sdělila Žemličková.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Seniory trápí nedostatek lékařů i on-line systémy. Je to začarovaný kruh, říká odbornice
Kromě zmiňovaného zánětu průdušek a kašle antibiotika dále nezabírají na virové infekce typu: chřipka, rýma, bronchitida, laryngitida, virová hepatitida, AIDS, spalničky, covid, ebola, klíšťová encefalitida, mononuklóza či neštovice.
„Pro tyto nemoci je zatím nutná zejména imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika. Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale snižují její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel a podobně, například paracetamol a ibuprofen,“ dodal Strojil.
