Zaměstnanci autodílny ve Wu-chanu čekají na frontě na testování, vláda chce otestovat všech 12 milionů obyvatel města. Zdroj: Profimedia.cz
Prakticky celý minulý rok fungovala v řadě asijských zemích i v Austrálii koronavirová strategie, při které se státy snažily stlačovat denní přírůstky nakažených na nulu. A to za cenu tvrdých restrikcí, zavřených hranic a karantén. Jenže s příchodem mutace delta přestává tato taktika fungovat.
Zatímco se Evropa pomalu probouzí z koronavirového oparu, na východě Asie a v Austrálii se nákaza znovu šíří. Austrálie, Čína, Fidži, Malajsie, Indonésie, Thajsko – státy, které v druhé polovině minulého roku evidovaly jen pár nakažených denně, teď znovu počítají infikované po stovkách.
Strategie těchto států je přitom stále stejná. Úřady se snaží úzkostlivě trasovat, nařizují karantény, testují a snaží se v ideálním případě o denní přírůstky držet v jednotkách případů. Takového cíle lze ale dosáhnout jen za obětování ekonomiky, uzavření hranic a lockdownů. Teď už ale Austrálii, Číně a dalším tato taktika přestává stačit.
Co se změnilo?
Delta. Mutace koronaviru, která zamíchala kartami epidemiologů po celém světě. Vysoce nakažlivá varianta se šíří i přes zdánlivě neprodyšné hranice a infikovaní pacienti teď v Asii přetěžují nemocnice.
V lidech proto doutná obrovská skepse. I přes odpírání normálního života a dodržování opatření vidí, že se situace znovu zhoršuje. A začínají to chápat i vlády. „Státy nemohou být odříznuté od světa navěky,“ komentuje aktuální situace americká CNN.
Koronavirové testování v Pekingu Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirové testování v Pekingu Zdroj: Profimedia.cz
„Strategie, kdy se vlády snaží o nula nakažených, byla v některých částech světa během minulých 18 měsíců úspěšná. Ale nemyslím si, že by kdokoli chtěl, aby tohle byla budoucnost,“ uvedla pro televizi docentka Karen Grépinová z Hongkongské univerzity.
Podle expertů zkrátka existují dva scénáře. Buď se stát snaží dokola snižovat čísla nakažených a cyklicky ekonomiku otevírá a zavírá, anebo se na základě dlouhodobějších opatření a vakcinace snaží ekonomiku držet v chodu, a to i za cenu větších přírůstků nakažených.
Volitelně přepínat mezi strategiemi ale není vždy možné. Například v Austrálii je plně naočkovaných 15 procent populace, a stát si tak nemůže dovolit zničehonic povolit opatření a nechat deltu, aby se volně šířila. Málo se očkuje také na Novém Zélandu či v Hongkongu.
Konkrétní vakcinační čísla z Číny nejsou k dispozici. V zemi ale využívají lokální očkování látkami Sinovac a Sinopharm, které patří podle vědeckých studií k nejméně efektivním používaným vakcínám. Řešením je tak podle expertů efektivnější vakcinace a změna přístupu – lidé se budou muset učit s koronavirem žít.
Situace ve Wu-chanu
Nákaza se v Číně objevila znovu také ve Wu-chanu – na místě, kde celá pandemie na přelomu let 2019 a 2020 začala. Od loňského května přitom úřady neevidovaly jediného nakaženého, jenže minulý týden tam zaznamenaly lokální přenos mutace delta.
A vláda kvapně reagovala. Rozhodla se totiž, že otestuje všech 12 milionů obyvatel města, aby zabránila dalšímu šíření nákazy. Tamní občané tak doufají, že si nepřipomenou loňskou noční můru, kdy Wu-chan, tehdy jako první město na světě, musel pod koronavirový zámek.
