automobilky

Nutnost, aby flotily automobilů měly v budoucnu nižší CO2 emise, je cesta vedoucí k „levnějším malým dostupným ekologickým“ vozům. V europoslaneckém speciálu CNN Prima NEWS ve Štrasburku to řekl Jan Farský (STAN). Jeho kolega z Evropského parlamentu Filip Turek (za Přísahu a Motoristy) takový postoj označil za komunismus. Názory Farského na automobilový průmysl se nepozdávaly ani Alexandru Vondrovi (ODS). „Henryho Forda nevymyslí politik, který celý život žije z eráru,“ rýpl si místopředseda ODS.

Evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku se neobešel bez ostrých názorových sporů. Jeden z nich vedli europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy) a Markéta Gregorová (Piráti), kteří se neshodli na dopadech zelené politiky na automobilový průmysl. Turek se během řeči Gregorové několikrát nevěřícně chytal za hlavu. Spor začal ve chvíli, kdy politici začali řešit otázku unijního zákazu prodeje aut se spalovacím motorem.

Lidé propuštění z automobilek jsou prý ideálními pracovníky pro firmy vyrábějící jízdní kola. Zatímco se automobilový průmysl připravuje na ztrátu pracovních míst v důsledku zvýšené konkurence a konce spalovacích motorů, výrobci jízdních kol povzbuzují propuštěné dělníky, aby se stali součástí rostoucího cyklistického průmyslu.

Na jedné straně digitalizace správních agend a harmonizace evropských řidičských předpisů, na druhé straně další růst cen nových aut a nejistý vývoj na trhu s palivy a energiemi. Zaznamenaníhodné jsou i dopravní novinky v okolních státech a nově otevírané úseky silnici.

Nová auta se stanou pro širokou veřejnost nedostupnými. Obává se o to Carlos Tavares, generální ředitel velké automobilové skupiny Stellantis, která zahrnuje Alfu Romeo, Citroën, Opel, Peugeot, Fiat a Jeep. Varuje, že je to z velké části kvůli „šíleně přísným pravidlům Evropské unie“.

Odchod mnohých automobilových výrobců z ruského trhu pravděpodobně nezůstane bez odezvy. Putinův režim vidí jako reálnou možnost i znárodnění majetku, který v Ruské federaci zanechali. Škody zahraničních výrobců by šly do miliard dolarů, odhadují odborníci.

Dalekosáhlé ekonomické důsledky Putinovy invaze na Ukrajinu zahrnují mimo jiné také avizovaný odchod mnoha světových výrobců automobilů z ruského trhu. Pokud velké zahraniční koncerny Rusko skutečně opustí, nezbude tamním zájemcům odkázaným na domácí produkci zrovna velký výběr.

Automobilové továrny evropských nebo japonských značek v Rusku, respektive ty, ve kterých měly rozhodující podíl, až na výjimky zastavily výrobu. Nyní sílí volání po jejich znárodnění. Automobily tak mohou přijít nejen o svůj majetek a miliardové investice do nich, ale existují i reálné obavy, že Rusko bude chtít tyto továrny použít k válečným účelům, konkrétně k výrobě techniky pro armádu.

Evropské automobilky čelí v současnosti hned několika problémům. Kvůli nedostatku některých komodit na trhu, jako jsou třeba čipy, registrují velké propady v prodeji. Navíc se musí nachystat na složitý přechod z vozidel se spalovacími motory na elektromobily. Investor Radovan Vávra v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS upozornil, že už nyní z trhu mizí levnější auta, a to bez jakékoliv náhrady.

Výrobcům chybí především čipy, bez kterých není možné jednotlivé palubní systémy uvést do funkčního stavu. Hotová auta se tak musí odstavovat do meziskladů, jejichž kapacita je však omezená. Kvůli nemožnosti auta dokončovat dochází stále častěji k dočasnému omezení nebo dokonce zastavení výroby. Nejnověji se tak stalo v případě ruského závodu Škody nebo Mazdy.

Mnichovská automobilka nedávno uveřejnila fotografie nového BMW iX. Nejspíše si ale nevšimla, že v předním nárazníku elektrického SUV se zrcadlí stříbrný Mercedes. Že by skrytá reklama?

Navzdory masivní podpoře prodeje nízkoemisních aut se až na jednu výjimku ani jednomu výrobci nepodařilo za prvních deset měsíců loňského roku splnit požadovaný flotilový limit vypouštěných emisí CO2. Uvádí to agentura JATO Dynamic. Za každý nadlimitní gram u vyrobeného auta budou přitom muset automobilky zaplatit 95 eur do bruselské pokladny.