Místa na středních školách
Nedostatek kapacit středních škol pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit využitím maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vznikat nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle školských asociací by však takový krok mohl vést ke snížení kvality výuky a naplnění tříd mohou navíc bránit prostorové možnosti školních budov.
V některých regionech jsou letos problémy s kapacitou míst na oblíbených oborech. Situaci by podle premiéra a ministra pomohlo řešit plné využívání maximální kapacity tříd. Podle legislativy může být ve třídě střední školy nejvýše 30 žáků a zřizovatel může povolit výjimku navýšení o další čtyři za předpokladu, že to není na újmu kvalitě vzdělávání a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Některé kraje, jako například Liberecký, podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily.
ČTĚTE TAKÉ: Nekula je ministerský „vřídek“, jehož léčba způsobí problémy, řekl Plesl. Vaz mu zlomí dotace
Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelky pražského Gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové ale školy nemusí kapacitu tříd navýšit, přestože je k tomu zřizovatel, tedy v případě středních škol kraj, vyzve. Pokud by se nyní některý z ředitelů rozhodl nabrat do jedné třídy 34 žáků, mohl by přijímat žáky, kteří v prvním kole přijímacích zkoušek neuspěli a odvolali se proti rozhodnutí o nepřijetí. Předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček doplnil, že by bylo možné i konání dalších kol přijímacích zkoušek.
Vyučování 34 studentů ve třídě by podle Schejbalové ohrožovalo kvalitu výuky. V takovém počtu podle ní nelze s dětmi pracovat individuálně či zadávat skupinové práce. Problémem pro přijetí vyššího počtu dětí mohou podle Zajíčka být i prostorové možnosti budov. Do některých tříd nelze umístit víc lavic, nesnáze by mohly vznikat i s množstvím potřebné techniky například pro výuku informatiky a jazyků.
Komplikací by mohlo být také to, pokud by se některý ze starších žáků musel přesunout do plně naplněné nižší třídy. „Takové dítě, které na škole studuje dva nebo tři roky a pak musí ze zdravotních důvodů studium přerušit, by do nižší třídy nebylo možné zařadit a žák by musel ze školy odejít. Takových případů by pravděpodobně nebylo moc, ale mohou nastat,“ míní Zajíček.
Digitalizace jako klíč
V dalších letech má podle účastníků jednání krajů se zástupci vlády pomoct elektronizace přijímacího řízení, propojení informačních systémů a diskuse mezi státní správou a samosprávou o tom, jak přistupovat k rozvíjení oborové nabídky.
Bek slíbil rychlou práci na digitalizaci. I v případě, že by se do příštího roku podařila, změna v příštím roce by podle něj „nebyla úplnou revolucí“, konala by se totiž dvě kola přijímacího řízení, ale odpadla by lístečková forma zápisů. „Radikálně by se zkrátila doba nejistoty, zkrátila by se na hodiny, dny,“ uvedl ministr.
Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) uvedl, že kraje chtějí spolupracovat na tom, jak dosáhnout co největší spravedlnosti tak, aby procento dětí v jednotlivých krajích, které dosáhnou na gymnaziální obory, bylo srovnatelné. Chce najít koncepční řešení, které bude platit pro všechny kraje. „Digitalizaci přihlášek považujeme za klíčovou věc, byli bychom velmi rádi, aby proběhla co nejdříve,“ uvedl s tím, že lístková metoda přihlašování a druhá kola přijímacích řízení situaci velmi komplikují.
Detailní data o naplněnosti jednotlivých škol po letošních přijímacích řízeních budou podle Fialy k dispozici za několik týdnů. Potvrdilo se podle něj ale, že situace se velmi liší podle velikosti sídel. Někde je situace závažná, některých regionů se téměř netýká. Nedigitalizovaná forma řízení přitom prodlužuje podle premiéra nejistotu žáků a rodičů. Komunikaci také ztížilo, že některé školy vypsaly druhá kola před uzavřením prvních.
Možnou podobu úprav přijímacího řízení nyní řeší pracovníci ministerstva školství a Cermatu, řekl ve čtvrtek ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. „Nyní to vypadá, že řešením je prioritizace přihlášek. To znamená, že žák určí na přihlášce dvě školy – školu první a školu druhou. Když se dostane na školu, kterou zvolil na prvním místě, tak už nebude mít právo následné volby, že už nechce jít na první, ale radši na druhou školu,“ řekl.
Zvažovaná změna by s sebou podle něj nesla zrušení stávajících zápisových lístků a systému odvolávání vůči nepřijetí na školu. Doplnil, že podmínkou pro úpravu přijímacího řízení je změna školského zákona, kde je podoba přijímání včetně nynějších lhůt uvedená.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spádová turistika se některým vládním zástupcům nelíbí
