Hnutí ANO povede triumvirát – Andrej Babiš z pozice předsedy, Alena Schillerová jako šéfka poslanců a Karel Havlíček nově coby stínový premiér. Sám Babiš označil své nejbližší kolegy za hlavní tváře hnutí. Jak to změní českou politickou scénu a bude teď ANO jiné? A jak dopadly „svaté trojice“ ve vedení ČSSD či ODS?
Navzdory četným spekulacím vyšlo po středečním jednání uvnitř hnutí ANO najevo, že si Babiš nechá jak poslanecký mandát, tak pozici předsedy. Zároveň ale podotkl, že utlumí část svých aktivit, a označil za hlavní tváře hnutí své dva blízké spolupracovníky – předsedkyni poslaneckého klubu Alenu Schillerovou a místopředsedu hnutí Karla Havlíčka. Ten nově vede také stínovou vládu.
Rošáda uvnitř ANO podle komentátorů může přinést několik výhod – jednak vyšší koaliční potenciál, kdy byl doposud Babiš velkým problémem pro většinu politických stran, jednak odstranění „terče“, kterým expremiér byl kvůli svým četným kauzám a kontroverzním výrokům. Žádná zásadní revoluce ale nejspíše nepřijde.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Babiš slib nedodržel. Pochopil sice, jak Sněmovna funguje, na jednání ale stejně nedorazil
„Z veřejného pohledu to není nějaká velká změna. Schillerová a Havlíček byli už v minulosti provozními tvářemi hnutí. Ale je to vykročení k tomu, co bude v budoucnu,“ řekl CNN Prima NEWS komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. Spekuluje se o scénáři, v němž Babiš půjde dočasně do ústraní, aby uklidnil situaci ve veřejnosti i ve vlastním hnutí, a pak by zkusil štěstí v dalších parlamentních volbách. Není ovšem vyloučené, že lídrem bude nakonec i stínový ministr Havlíček.
„Nejvhodnější by pro něj byl polský model, kdyby se Babiš stáhl z velkých funkcí, ale udržel si klíčový vliv. Zvolil si svou cestu, že se stáhne, ale své funkce si ponechal. Určil si nové frontmany, ale je stále jasným lídrem hnutí ANO. Je to pragmatické, ale také trochu alibistické. Potřebuje hledat svého nástupce. Vybídl ty dva, aby se o to utkali,“ doplnil komentátor Hospodářských novin Ondřej Leinert.
Zároveň však nevěří, že by Babiš z politiky tak snadno odešel. „Neumím si představit, že by Andrej Babiš seděl jen tak v papučích doma a v politice nebyl. Politika je droga, hnutí je jeho dítě,“ řekl Leinert.
Triumvirát ČSSD nezachránil
ANO není jediným politickým subjektem, který přistoupil k vládě tří hlav. Svůj vlastní „triumvirát“ si určili sociální demokraté v roce 2017, když tehdejší předseda strany Bohuslav Sobotka rezignoval na svou funkci. Premiérský post si nicméně nechal. ČSSD se tou dobou potýkala s řadou vnitrostranických půtek a klesajícími volebními preferencemi, za nimiž bylo i sílící Babišovo hnutí.
Do čela sociální demokracie se vedle premiéra Sobotky postavili další dva muži – ministr zahraničí a volební jednička Lubomír Zaorálek a pověřený předseda strany Milan Chovanec. I v tomto případě se hlavními tvářemi ČSSD stali lidé, kteří se Sobotkou úzce a dlouze spolupracovali. Velká změna uvnitř strany ale ve výsledku nepřinesla kýžené ovoce a nezastavila rozklad sociální demokracie.
Kdysi nejmocnější politický subjekt se na podzim roku 2017 dočkal nepříliš lichotivých volebních výsledků – oslovil 7,27 procenta voličů. Chovanec pak v dolní parlamentní komoře hlasoval proti důvěře menšinové vládě s hnutím ANO – jako jediný zákonodárce ČSSD. „Je v zásadním konfliktu s mým svědomím, abych umožnil vznik této vlády, kde sociální demokraté mají hrát nedůstojnou roli fíkového listu,“ prohlásil tehdy pověřený předseda strany. V lednu 2019 pak ze stejného důvodu složil svůj poslanecký mandát.
Epizodou, kterou by s nadsázkou šlo nazvat triumvirátem, si prošla také ODS. A to ve složení premiéra Petra Nečase, prvního místopředsedy strany Martina Kuby a místopředsedkyně a šéfky Sněmovny Miroslavy Němcové. Poslední dvě jmenované osobnosti občanských demokratů ale doprovázely občasné slovní přestřelky, které se táhly od stranickém kongresu v roce 2012. Tehdy totiž Kuba porazil v hlasování zmíněnou Němcovou v boji o post prvního místopředsedy.
Krize na ODS dopadla v červnu roku 2013, kdy Nečasovi zlomila vaz kauza Nagyová. Rezignoval na funkci předsedy vlády a šéfováním občanských demokratů byl pověřen zmíněný Kuba. Němcová měla díky podpoře ODS namířeno do premiérského křesla. Prezident Miloš Zeman ale nakonec jmenoval šéfem kabinetu Jiřího Rusnoka – přestože měla pro svou vládu podporu 101 poslanců.