Babiš upřednostnil volby před životy lidí. Usvědčují ho vládní data, tvrdí Pirát Profant

Za současnou epidemiologickou situaci nese odpovědnost Andrej Babiš. Riziko nástupu druhé vlny prý znal, ale zlehčoval ho. „Když mu jeho ministr navrhne opatření a Babiš mu to zruší, tak to ale přece musí umět zdůvodnit,“ říká pirátský poslanec českého Parlamentu Ondřej Profant. Budou Piráti tlačit premiéra k odpovědnosti? Budou chtít potopit jeho vládu? A jaké řešení nastalé koronavirové krize nabízí?

Publikoval jste text „Vláda nás ohrozila vědomě“, kde mimo jiné tvrdíte, že vláda měla informace o riziku nástupu masivní druhé vlny epidemie koronaviru už v srpnu. Andrej Babiš ale podle vás situaci bagatelizoval kvůli krajským a senátním volbám. Nebylo by to ale od něho příliš krátkozraké? Jemu jde přece hlavně o sněmovní volby.
Já nemohu hodnotit, co se honí hlavou panu premiérovi. Nicméně v srpnu ta data měli, jak jsem ukázal, a šlo z nich vypočítat model pro dnešek vlastně podle návodu Světové zdravotnické organizace. Navíc v září všichni viděli, že se hroutí trasování, což nutně znamenalo, že nakažených bude mnohem víc, než kolik uvádíme. Kromě toho prezentace Ústavu zdravotnických informací a statistiky z 10. října ukazuje, že kdyby současná opatření byla zavedena už 1. října, tedy den před krajskými volbami, měli bychom dnes asi o polovinu přenosů méně, než máme. Takže tam jsou ty volby jako důvod dost explicitně popsané. To ale mimo jiné znamená, že ve státním aparátu jsou lidé, kteří to umějí spočítat. Jen se jich asi nikdo neptal nebo nekladl správné otázky, nevím. Co ale víme jistě, nikdo tomu nevěnoval dostatek pozornosti, a to je to největší selhání. Chápu, že se člověk ze dne na den nestane epidemiologem. Musí se ale zeptat odborníků, co se děje a kam to povede. A to se tady nedělo.

My si myslíme, že v tuto chvíli je vyslovení nedůvěry vládě jen plané mediální gesto

Čili tu současnou situaci dáváte za vinu Andreji Babišovi?
Jeho styl řízení k tomu jednoznačně vedl. Koneckonců, když mu jeho ministr navrhne opatření a Babiš mu to zruší, tak to ale přece musí umět zdůvodnit. Chápu, že se to panu premiérovi může nelíbit, že si svolá epidemiology a hodiny s nimi probírá, jak by ta opatření šla udělat jinak. Tak bych třeba postupoval já. Snažil bych se hledat opatření, která tolik nenaruší život lidí. Taková opatření jsou třeba v Dánsku. Ale tohle Andrej Babiš neudělal. On prostě rezolutně jen tak z fleku prohlásil: „Ne, tohle nebude.“

Budete tedy jako Piráti tlačit premiéra k odpovědnosti? Připojíte se třeba k ODS, která chce iniciovat hlasování o nedůvěře vládě?
My si myslíme, že v tuto chvíli je vyslovení nedůvěry vládě jen plané mediální gesto. Nebudeme samozřejmě hlasovat pro důvěru vládě, nikdy jsme pro ni nehlasovali, ale nemyslíme si, že zrovna teď je to to nejdůležitější. Teď je důležité vyřešit tu krizi, zabránit přeplnění zdravotnického systému a připravit se na další kroky.

Je ale současná vláda podle vás schopna toto všechno vyřešit?
Nám všem nezbývá než doufat. Pro výměnu vlády by se také muselo změnit rozložení sil v Poslanecké sněmovně. Pokud by vystoupila sociální demokracie a komunisté, že takhle to dál nejde a začali o tom jednat, tak my jsme samozřejmě připraveni převzít odpovědnost. Jestliže ale u vládní většiny není ochota přiznat chyby a požadovat změny, pak je to jen vyčerpávání sil všech v momentě, kdy máme řešit mnohem závažnější problémy.

Není ale chvíle spíše sociální demokraty nebo komunisty oslovit a zeptat se, jestli mají stále chuť se na té situaci podílet?
Zatím jsem si nevšiml změny v jejich chování. Pokud k tomu hlasování o nedůvěře dojde, tak se to ukáže. Ale jak jsem řekl, jsou podle mě důležitější věci na pořadu dne.

Ve svém textu jste také upozornil, že podíl nově zjištěných případů koronaviru na počtu otestovaných přesáhl třicet procent a že už při překročení pětiprocentní hranice je třeba bít na poplach. Není to ale proto, že na testy dnes v daleko větší míře chodí lidé s příznaky nemoci COVID-19, čímž je ta statistika zkreslená?
Ano, samozřejmě, že tam chodí především lidé s příznaky. Ale to je důsledek toho, že netrasujeme. Pokud bychom trasovali správně, zachytávali bychom velké množství lidí, protože nakažený člověk se potká s hodně lidmi. Takže při správném trasování by měla vycházet naprostá většina testů negativních. Čili těch třicet procent pozitivních na celkovém počtu testů nám říká, že špatně trasujeme, respektive netrasujeme vůbec.

To znamená, že argument, abychom netrasovali lidi bez příznaků, není podle vás relevantní?
Přesně tak. Nemůžeme mít přece v populaci lidi, u kterých existuje podezření, že jsou nakaženi, a potenciálně ten virus šíří dál. Uznávám, že třeba lidi, kteří žijí sami a pracují přes home office, není nutné testovat. Ale to neplatí u rodin, kde jeden člen byl virem exponován a my řekneme, že ho neotestujeme. To se pak nákaza šíří dál a zvláště u rodin s dětmi se to dostane do škol a odtamtud zase do jiných rodin.

Vy ale navrhujete, že jedno z řešení by bylo obnovit trasování a testování. Není na to v současné situaci už pozdě?
Pro tuto vlnu epidemie už pozdě je. Ale my jsme teď prakticky v lockdownu, což znamená, že se lidi mnohem méně potkávají. A to je dobrá příležitost pro to smést ze stolu staré případy, které už jsou „vyřešené“, a začít trasovat všechny nové případy. Protože až tohle skončí – vláda chce 2. listopadu otevřít školy –⁠ tak tady pořád bude hrozně moc nemocných. Ti pak začnou chodit do škol, obnoví se další kontakty a tím pádem nám hrozí další růst. A důležité je, že ta exponenciála bude mít mnohem vyšší základ, než měla v srpnu či září. Do Vánoc bychom tedy mohli klidně mít nějakou třetí vlnu.

Může podle vás tedy pomoci plošné testování, jak o tom hovořil ministr zdravotnictví Roman Prymula? On říkal, že má v plánu obstarat rychlotesty.
To nejsem schopen hodnotit, protože neznám kvalitu těch testů, jak rychle je obstará a podobně. Pokud ale skutečně včas zajistí plošné testování, které bude spolehlivé, tak to samozřejmě velmi pomůže. Při epidemii je klíčové oddělit nakažené, aby nešířili infekci dál.

Ondřej Profant (32)

Poslanec za Českou pirátskou stranu zvolený za Prahu. Je předsedou Podvýboru pro e-Goverment a místopředsedou Podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví. Je jedním ze zakládajících členů Pirátů a v roce 2009 působil krátce jako jejich místopředseda. Absolvoval všeobecné gymnázium a poté studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kterou nedokončil. V letech 2014 až 2017 byl také zastupitelem na pražském magistrátu.

Tagy: