Rozdíly mezi inflacemi, o kterých se dohadují experti i politici. Jak s nimi bojovat?

Zvyšování úrokových sazeb a střídmá rozpočtová politika jsou jediné nástroje, kterými lze porazit nejvyšší vlnu zdražování za 30 let. Tento většinový a praxí několikrát ověřený protiinflační postup však poslední dobou zpochybňují někteří ekonomové i politici. V čem se tedy liší inflace poptávková od nákladové? A jak můžeme tu či onu přemoci?

Zpřísňování měnové politiky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb České národní banky se několikrát stalo terčem kritiky jak některých politiků, tak ekonomů. „Trvá už rok a inflaci nejen že nepotlačila, ale dokonce ji podle některých teorií naopak potencovala. Protože úrok je náklad, a je-li inflace nákladová, tak samozřejmě když firma musí platit vyšší úroky za úvěry, dá to do nákladů a rostou ceny této firmy,“ řekl před necelými dvěma týdny prezident republiky Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Podle Zemana je to jasný důkaz, že politika zdražování peněz, kterou ČNB razí, nefunguje. „Byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je 16procentní inflace,“ dodal Zeman. Prezidentova argumentace vypadá na první pohled logicky, opomíjí však několik dalších věcí, které je možné se dočíst prakticky v každé vysokoškolské učebnici základního kurzu ekonomie.

Příliš silná poptávka

„Pravdou je, že vyšší úrokové sazby zdražují peníze, a tedy financování firemních investic. Jenže investice jsou součástí agregátní poptávky, takže růst sazeb primárně tlumí poptávku. Prezidentova teze by platila jen v případě, že by všechny firmy v ekonomice nebraly z hlediska plánovaného objemu investic úroky vůbec v potaz. Tak to ale není,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Podle ní je také poměrně zavádějící debata o tom, zda je současná inflace poptávková, nebo nabídková, respektive nákladová. „Inflace je vždy výsledkem příliš vysoké poptávky v ekonomice vzhledem k nabídce. Jinak řečeno převisem poptávky nad nabídkou, chcete-li. Z tohoto pohledu je tedy jedno, zda je bezprostřední příčina inflace na nabídkové, nebo poptávkové straně,“ dodala Hedija.

Vždy a všude peněžní jev

V čem se tedy obě inflace liší? Učebnice hovoří o poptávkové inflaci jako o takové, jež je způsobena rychlejším růstem poptávky v porovnání s nabídkou. „Poptávka roste rychleji než nabídka tehdy, když je ekonomika zásobena příliš velkým množstvím peněz. Odtud také pochází slavný výrok Miltona Friedmana, že inflace je vždy a všude peněžní jev,“ citovala Hedija amerického ekonoma, který v roce 1976 získal Nobelovu cenu mimo jiné za přínos v oblasti zkoumání inflace.

Naproti tomu nabídková či nákladová inflace je bezprostředním důsledkem skokového zvýšení cen výrobních vstupů. Firmy pak nemají jinou možnost, než toto zdražení ve větší či menší míře promítnout do cen, za které svoje produkty a služby prodávají. Někdy se též hovoří o nabídkovém šoku.

„Ano, nabídkový šok právě zažíváme. Jenže abychom se z inflace vymanili, nemůžeme čekat, až a jestli vůbec někdy nabídkový šok odezní. Kdybychom měli jistotu, že se ceny vstupů vrátí na původní úroveň, a navíc v relativně krátké době, pak by asi nemělo smysl kvůli tomu radikálně zvyšovat úrokové sazby. Jenže tento šok už trvá dlouho, nevíme, jak dlouho ještě potrvá a už vůbec nemáme jistotu, že odezní zcela,“ vysvětlila ekonomka s tím, že čím déle popsaný šok trvá, tím zhoubněji působí na inflační očekávání firem, ale i domácností.

Nebezpečí inflačních očekávání

„Jestliže začneme všichni počítat s tím, že inflace není dvě, ale třeba deset, patnáct procent, budeme ji chtít kompenzovat adekvátním nárůstem mezd, firmy nárůstem cen. To opět bude živit nadměrně vysokou poptávku, a tak stále dokola. Inflace bychom se v takovém případě zbavili pouze za cenu mnohem dramatičtějšího zvýšení úrokových sazeb a omezení výdajů států,“ dodala Hedija.

Ekonomka v názoru na příčiny inflace a možnosti jejího léčení souzní také například s bývalým členem bankovní rady České národní banky Vojtěchem Bendou. „Inflace je vždy způsobena převisem poptávky nad nabídkou. Jinak než tlumením poptávky se s tím bojovat nedá. Žádný jiný nástroj jsem neviděl, neslyšel jsem o něm. Je ovšem také důležité, aby svou roli sehrála i vláda svou rozpočtovou politikou,“ řekl Benda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Bývalý radní ČNB rovněž striktně odmítá názor, podle něhož politika centrální banky inflaci ještě přiživuje. A pustil se do ekonoma Jana Švejnara, který jej zastává. „Já si myslím, že pan profesor Švejnar je v tomto úplně mimo. Fascinuje mě, že tak vzdělaný ekonom může říkat takový nesmysl, který přivedl kdysi prosperující tureckou ekonomiku k hrozivě pádivé inflaci. Je to totálně v rozporu s ekonomickou praxí, zkušeností centrálních bank z minulých let. Kdybych ten argument otočil, znamenalo by to tedy, že inflaci ztlumím, pokud úrokové sazby stáhnu do záporu?“ dodal Benda.

Když Američané bojovali s inflací

Přitom pro poučení se z chyb nemusíme chodit příliš daleko do historie. Podobnému nabídkovému (nákladovému) šoku západní ekonomiky čelily v 70. letech minulého století, a to hned dvakrát v rozmezí šesti let. Tehdy rovněž na určitou dobu převládlo přesvědčení, že je možné inflaci svým způsobem ignorovat. Jenže teprve až razantní omezení poptávky vedlo k úspěchu. Například americká centrální banka na přelomu 70. a 80. let postupně zvyšovala své základní sazby až ke 20 procentům. A ještě v prosinci 1990 byly nad sedmi procenty, tedy výše než aktuální úroveň základní sazby České národní banky.

„Jeden z hlavních problémů vidím v tom, že na vysokou inflaci jsme si zadělávali již několik let před covidem. Viděli jsme tlak na růst mezd a platů, rozpočtová politika vůbec nemyslela na horší časy, a tak se v dobrých časech ještě více utrácelo. Inflace se nad horní mez tolerančního pásma ČNB, tedy nad tři procenta, dostala už v listopadu 2019. Covid ji dočasně srazil zpět, ale štědré finanční injekce ze strany vlády, které navíc pokračovaly příliš dlouho, jen vytvořily podhoubí pro opětovné vzedmutí inflace po odeznění pandemie,“ upozornila Hedija.

Na příliš uvolněnou rozpočtovou politiku před rokem upozorňoval také bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS kritizoval tehdejší ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) za to, že nerovnováze veřejných financí jen přihlíží. „Já si upřímně řečeno nejsem jistý, jestli paní doktorka Schillerová problému rozumí. Možná se jí to snáz dělá i proto, že nevidí, do jaké situace se blížíme. Ona jako neekonom není schopná ty proporce úplně vnímat,“ řekl tehdy Hampl.

Tagy:

Hlavní zprávy

O podporu koalice Spolu nestojím, řekl Hilšer. Rozhodnutí Fialova týmu ho ale překvapilo
360°

O podporu koalice Spolu nestojím, řekl Hilšer. Rozhodnutí Fialova týmu ho ale překvapilo

Koalice Spolu vlastního kandidáta na Hrad nenominuje, podpoří místo toho trojici nezávislých adeptů. Není mezi nimi Marek Hilšer, senátor, který kandidoval už před pěti lety. Toho rozhodnutí vládní koalice podpořit ne jednoho, ale hned trojici kandidátů překvapilo. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Sám však o pomoc jakékoliv politické strany podle svých slov nestojí. Podobně se vyjádřila i Nerudová, kterou však premiér Petr Fiala (ODS) jako vhodnou kandidátku zmínil.

Říše rozvratu a absurdit. Rusko netuší, kde má hranice, podivuje se komentátor
Ukrajina

Říše rozvratu a absurdit. Rusko netuší, kde má hranice, podivuje se komentátor

Poslední dny a týdny války jsou ve znamení úspěchů ukrajinské armády, Rusko naopak dobytá území postupně ztrácí a je nuceno se stahovat blíž a blíž ke svým hranicím. Vnitropoliticky mu navíc dělá spoustu starostí mobilizace a omezené projevy občanské nespokojenosti napříč celým Ruskem. Zachránit ho měla anexe čtyř ukrajinských území, podle komentátora Jefima Fištejna to ale dopadlo typicky rusky: absurdně.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
00:20

K Ukrajině míří ruská „jaderná“ superponorka, varuje Západ. Moskvu upozornil na následky

00:01

Ukrajinci ohlásili nalezení další ruské mučírny

23:22

Podle Šojgua vstoupilo do ruských ozbrojených sil už 200 tisíc mobilizovaných

23:14

Prezident Ukrajiny Zelenskyj pozval Ústavní radu Francie, aby se připojila k jednání o zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině

Bayern si zatrénoval. Plzeň schytala v Mnichově stejný nášup jako před devíti lety

Žádný zázrak se nekonal, třetí zápas Viktorie Plzeň v Lize mistrů skončil tak, jak bylo potají predikováno – výpraskem. Fotbalisté ze západu Čech prohráli na hřišti slavného Bayernu Mnichov 0:5. Největší podíl na debaklu má dvougólový Leroy Sané, po jedné brance přidali Eric Maxim Choupo-Moting, Sadio Mané a Serge Gnabry. Červenomodří si tak z Bavorska odvážejí stejný výsledek jako před devíti lety.

KOMENTÁŘ: Vláda nepřekročila svůj stín a vzdala boj o Hrad. Podtrhne českou malost Babiš?

Postavíme do prezidentské volby, na jednu z nejvýznamnějších politických funkcí v zemi, vlastní silnou osobnost. Tak se ještě začátkem léta holedbali čelní politici koalice Spolu. Úterý ukázalo, že je všechno jinak. Premiér a šéf občanských demokratů Petr Fiala vyslal v nudném projevu několik nic neříkajících signálů, že Spolu sice nikoho přímo nepodporuje, nepřímo už ale ano, a to je tak zhruba vše. Jestli se stejně zachová i hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, půjde o obrovské zklamání a potvrzení malosti současné české politiky.

Problém s inflací zdaleka není za námi, obává se Rusnok. Kdy zdražování zpomalí?

Českou republiku nadále trápí vysoká inflace. Tempo růstu cen sice už zpomalilo, podle České národní banky (ČNB) se ale inflace i po většinu příštího roku bude držet na dvouciferných hodnotách nebo těsně pod nimi. Někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok i v souvislosti s touto prognózou ve vysílání CNN Prima NEWS varoval, že evropský problém se zdražováním ještě zdaleka nebyl zažehnán.

Půjde Babiš do boje o Hrad? Expremiér kvůli vydání novin znovu změnil termín oznámení

Bývalý premiér Andrej Babiš znovu změnil datum oznámení, zda bude kandidovat na prezidenta, případně koho hnutí ANO do souboje o Pražský hrad vyšle. Dříve šéf hnutí tvrdil, že rozhodnutí padne v září letošního roku. Poté v den vzniku samostatného československého státu 28. října. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS nyní řekl, že to nakonec udělá 26. října. Podle svých slov si uvědomil, že by se jeho kandidatura objevila v denním tisku až s velkým zpožděním. Svátek totiž připadá na pátek a o víkendu většina deníků nevychází.

Živě
ON-LINE: Od vyhlášení mobilizace vstoupilo do ruské armády na 200 tisíc lidí, řekl Šojgu

V ruských médiích se stále častěji mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině. Fatální eskalací ukrajinsko-ruského konfliktu opakovaně hrozí i šéf Kremlu Vladimir Putin. Na jižní frontě mezitím Rusové za jediný den přišli o téměř 100 vojáků, desítky tanků i další techniku. Podle amerického podnikatele Elona Muska by se Kyjev měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. USA poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci včetně raketometů HIMARS. Sergej Šojgu uvedl, že od částečné mobilizace vstoupilo do armády na 200 tisíc lidí.

Sledujte Co na to premiér: Fiala zodpoví dotazy k cenám energií i prezidentské volbě

CNN Prima NEWS odvysílá 5. října již druhý speciál „Co na to premiér“ s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Na pravidelné rozhovory s premiérem se mohou diváci těšit každou první středu v měsíci. Moderátoři se budou Fialy ptát na aktuální politickou situaci a problémy, které lidi v mimořádně náročném období tíží. Půlhodinový pořad odvysílá živě CNN Prima NEWS ve středu od 21 hodin.

Dugin podal trestní oznámení na Černochovou. Ruskému nacionalistovi pomáhá český expolitik

Ruský ultranacionalistický ideolog Alexandr Dugin podal v Česku trestní oznámení na ministryni obrany Janu Černochovou z ODS. Učinil tak prostřednictvím advokáta a bývalého senátora i poslance za ČSSD Jiřího Vyvadila. Dugin ministryni viní z údajné podpory a propagace terorismu kvůli výrokům o smrti jeho dcery Darji Duginové. Ta zemřela během srpnového atentátu. Černochová v reakci uvedla, že ji trestní oznámení nechává klidnou. Vyvadila označila za vlastizrádce.

Domácí zpravodajství

V Hradci Králové vzniká pětikoalice bez ANO. Primátorkou má být Pavlína Springerová

Ve stotisícovém Hradci Králové vzniká koalice pěti subjektů. Primátorkou má být jednička kandidátky Hradeckého demokratického klubu (HDK) a TOP 09 a prorektorka Univerzity Hradec Králové Pavlína Springerová (HDK). Pětikoalici tvoří ODS, koalice HDK a TOP 09, Piráti, hnutí Rozvíjíme Hradec a uskupení Změna pro Hradec a Zelení. Rada města bude mít 11 členů, řekli v úterý novinářům po jednání zástupci pětikoalice. Vítězné hnutí ANO tak míří do opozice s SPD. Pětikoalice by měla v zastupitelstvu 21 ze 37 křesel.

Horáček: Prezidentské volby jsou jako soutěž talentů. Emoce vítězí nad střízlivým posouzením

Jsem rád, že vláda zmínila občanské kandidáty, kteří nemají politické pozadí, hodnotil úterní oznámení koalice Spolu někdejší prezidentský kandidát Michal Horáček. ODS, TOP 09 a KDU-ČSL totiž oznámily, že do voleb nevyšlou žádného stranického kandidáta. Nepřímo ale podpoří senátora Pavla Fischera, ekonomku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla. Největší šance má podle Horáčka ten, kdo zapůsobí na veřejnost svou osobností podobně, jako tomu je v talentové soutěži.