Bajc byl tyran, ale vždycky za námi stál. K medailím mi pomohl, říká Jakub Janda

Začíná mistrovství světa v Oberstdorfu, kde jste před šestnácti lety získal stříbro a bronz. Vybavují se vám vzpomínky na tehdejší šampionát?
Na rovinu říkám, že nejsem nostalgik, i když mi novináři každý rok připomínají Turné čtyř můstků a co dva roky mistrovství světa. Jediné, v čem je to letos jiné, je, že se šampionát opět koná v Oberstdorfu. Nejhorší na tom je, jak ten čas rychle letí a jak rychle stárneme (směje se).

Tak si to pojďme znovu připomenout. Odjížděl jste tenkrát do Oberstdorfu už jako jeden z favoritů, nebo jste si to ještě nepřipouštěl?
Tenkrát jsem byl v průběžném pořadí světového poháru na druhém místě za Janne Ahonenem, ale nebyl na mě v tomto směru žádný tlak. Sice jsem v té sezóně dělal dobré výsledky, ale nikdo mi moc nevěřil, že bych tam mohl něco udělat. Možná si mysleli, že to psychicky nezvládnu nebo něco takového. Výsledek pak překonal všechna očekávání.

Vasja Bajc mi vždycky kladl na srdce, abych se nesoustředil na výsledek, ale na to, že udělám dobrý skok. Že když udělám dobrý skok, výsledek přijde sám.

Titul mistra světa na středním můstku vám doslova vyfoukl Slovinec Rok Benkovič, který rychle zazářil a po mistrovství skoro stejně rychle zhasl. Neštvalo vás, že mu zrovna do Oberstdorfu takhle vyšla forma?
No, jemu tam hlavně vyšlo první kolo, ve kterém všem uletěl. To si pamatuji dodnes, protože jsem nikdy neposlouchal, kolik skáčou soupeři přede mnou, snažil jsem se tomu vyhýbat. Ale tady se tomu nedalo vyhnout. Stoupal jsem na nájezdovou věž a najednou slyším z ampliónů „Rok Benkovič, sto metrů“. Čekal jsem, jestli se nebude kolo anulovat, protože ti nejlepší skokani měli teprve přijít. Pokud by skákali ještě dál, bylo by to nebezpečné. Tehdy totiž ještě neplatil systém, kdy se případná změna délky nájezdu nebo směr a síla větru promítají do přepočtu bodů, takže pokud by zkrátili nájezd, muselo by se celé kolo skákat znovu. Ale ti nejlepší už tak daleko neskákali, neměli tak příznivý vítr a kolo se normálně dojelo.

Vy jste ale po prvním kole byl docela daleko od medaile.
Ano, byl jsem, myslím, sedmý, ale druhé kolo mi vyšlo. Skočil jsem daleko a dlouho jsem vedl. Až do chvíle, než skákal Benkovič, který sice doletěl do kratší vzdálenosti, ale náskok z prvního kola mu stačil.

A čím si vysvětlujete, že pak se po něm prakticky slehla zem?
O něm se říkalo, že je skoro zázračné dítě na sporty, že má zkrátka talent na všechno. Kdyby vzal tenisovou raketu, tak je mezi deseti nejlepšími na světě. Mistrovství v Oberstdorfu vyhrál jako velmi mladý, možná i proto se u něj pak ten talent už plně nerozvinul.

Jak se na vašem úspěchu podepsal tehdejší reprezentační trenér Slovinec Vasja Bajc? Podle výsledků asi jeho přítomnost u národního týmu prospěla.
Samozřejmě, že mi Vasja hodně pomohl. On ze mě dokázal vykřesat to, co všichni tvrdili, že ve mně je. Akorát že žádný trenér před ním to ze mě neuměl dostat. Vasja je nejen trenér, ale i psycholog a dokázal mě nastavit tak, že jsem si věřil. Ale nebylo to jen o hlavě, tréninky s ním byly dřina. Někdy byl v dobrém slova smyslu i trochu tyran (směje se). Já jsem se pak i bál chybovat, abych ho nenaštval. Jednou to odnesla i bouda v Zakopaném. Myslím, že prokopnutá stěna od Vasji tam je dodnes (směje se). Vasja za námi ale vždycky stál a nebál se na nikoho zvýšit hlas, když měl pocit, že nám třeba někdo někde uškodil.

Jak konkrétně Vasja zapracoval na tom, abyste si věřil?
Vždycky mi kladl na srdce, abych se nesoustředil na výsledek, ale na to, že udělám dobrý skok. Že když udělám dobrý skok, výsledek přijde sám. A v tom měl pravdu. Spousta kluků chce dneska hlavně vyhrávat, ale pak dělají chyby.

Když se dívám na skoky na lyžích, občas komentátor o nějaké závodníkovi řekne, že mu tenhle můstek nesvědčí, že jeho oblíbený je třeba můstek v Engelbergu. Opravdu se ty můstky tak liší? A v čem?
To je podobné jako s autem. Každý můstek je úplně jiný. Roli hrají i takové detaily jako nadmořská výška a z ní plynoucí hustota vzduchu. Největší rozdíly jsou ale v profilu nájezdu. Někde je prudší, jinde plošší, někde je kratší oblouk, za kterým je hned odrazová hrana, jinde naopak. Pro mě třeba bylo důležité sesedávání z lavičky. Ta také není na každém můstku stejně vysoko nad stopou. Měl jsem raději, když lavička byla nízko, protože jsem se vlastně hned dostal do optimálního nájezdového postoje. Obecně jsem měl rád staré můstky, kde se létalo ještě poměrně vysoko, ne ty nové technicky složité, které neodpustí sebemenší chybičku.

Hraje to roli třeba i při technice odrazu ve smyslu, že když víte, že na tomto můstku se létá vysoko, musíte se odrazit spíše do dálky, ne do výšky?
Ne, techniku je třeba zachovat pořád stejnou bez ohledu na konkrétní můstek.

S jakou ambicí vlastně odjíždí naše dva týmy na mistrovství světa do Oberstdorfu? Poslední výsledky naznačují, že by nám radost mohla dělat především děvčata.
Ano, holky byly teď na závodech Světového poháru v rumunském Rašnově. Byla tam Klára Ulrichová a Karolína Indráčková, kterým se podařilo v obou závodech bodovat. Vedle toho, že je to naprosto skvělé, je to i důležité. Výsledky se jim totiž počítají do kvalifikace na olympiádu. Pokud splní, že za poslední dva roky budou ve světovém poháru do konkrétního místa, kvalifikují se na olympiádu. Každý bod je důležitý a je vidět, že dvojice Antonín Hájek a Pavel Věchet (hlavní trenéři ženského národního týmu, pozn. red.) odvádějí skvělou práci, stejně jako trenéři v klubech. Ženský tým teď drží český prapor a je dobře, že boduje ve Světovém poháru. U kluků je situace taková, jaká je. Skončil Janda, skončil Matura, skončil Hlava a teď jsou tam kluci, kteří ne že by na to neměli být vysoko, ale nebyla jim věnována taková pozornost a péče, aby se do špičky mohli dostat. Zkrátka to nějaký rok potrvá.

Vy jste na rozdíl od jiných sportovců našel ihned uplatnění, řekněme, v civilním životě. Jste poslancem českého Parlamentu za ODS a letos vás čeká obhajoba mandátu. Máte nějaký záložní plán pro případ, že by to neklaplo?
V tuto chvíli o tom nepřemýšlím, věnuji se na sto procent politice. Pokud by se mi nepodařilo mandát obhájit, určitě bych si vzal nějaký čas na přemýšlení o tom, co budu dělat. Moje nastavení je ale takové, že věci řeším až ve chvíli, kdy přijdou.

Program MS v Oberstdorfu

Čtvrtek 25. února – 15.15 hodin: Finále sprintu žen na 1,2 km klasicky, následně finále mužů na 1,5 km klasicky.
17.00 hodin: Závod skokanek na můstku HS 106.

Pátek 26. února – 10.15 a 16.00 hodin: Závod mužů v severské kombinaci, skok na HS 106 a běh na 10 km.
17.15 hodin: Závod družstev skokanek na HS 106.

Sobota 27. února – 10.00 a 15.30 hodin: Závod žen v severské kombinaci, skok na HS 106 a běh na 5 km.
11.45 hodin: Skiatlon žen 15 km.
13.30 hodin: Skiatlon mužů 30 km.
16.30 hodin: Závod skokanů na HS 106.

Neděle 28. února – 10.00 a 15.00 hodin: Závod družstev mužů v severské kombinaci, skok na HS 106, štafeta na 4x5 km.
13.00 hodin: Finále týmového sprintu žen volnou technikou, následně finále týmového sprintu mužů volně.
17.00 hodin: Smíšený závod skokanských družstev na HS 106 (2 ženy, 2 muži)

Úterý 2. března – 13.15 hodin: 10 km žen volně.

Středa 3. března – 13.15 hodin: 15 km mužů volně. 17.15 hodin: Závod skokanek na můstku HS 137.

Čtvrtek 4. března – 11.00 a 15.15 hodin: Závod mužů v severské kombinaci, skok HS 137 a běh na 10 km.
13.15 hodin: Štafeta žen na 4x5 km.

Pátek 5. března – 13.15 hodin: Štafeta mužů na 4x10 km.
17.00 hodin: Závod skokanů na můstku HS 137.

Sobota 6. března – 10.00 a 15.00: Týmový sprint mužů v severské kombinaci, skok na HS 137, běh na 2x7,5 km.
12.30 hodin: Běh žen na 30 km klasicky.
17.00 hodin: Závod družstev skokanů na HS 137.

Neděle 7. března – 13.00 hodin: Běh mužů na 50 km klasicky.