Kristina A. v parku Güell, který navrhl katalánský architekt Antoni Gaudí.
Jak se žije v době koronaviru mimo Českou republiku? Dávají protiepidemická opatření v ostatních zemích smysl? Co všechno je kde zavřené a jak cizinci opatření dodržují? CNN Prima NEWS přináší seriál s výpověďmi Čechů, kteří prožívají epidemii za hranicemi Česka.
Na pláži se mohlo jen sportovat, ne opalovat se. Lidé dostávali pokuty za špatné nošení roušek a o víkendu se nesmí vyjet z města. Tak vypadal a vypadá letošní rok ve Španělsku, konkrétně v Barceloně. Situaci v oblíbené turistické destinaci pro CNN Prima NEWS popsala sedmadvacetiletá Kristina A., která v hlavním městě Katalánska žije přes tři roky roky.
Hezky od začátku. Na jaře po vypuknutí epidemie podle Kristiny Španělsko zaspalo. „První reakce na jarní vlnu byla hrozně pomalá. V Česku už se řešilo zavírání hranic a španělská vláda pořád nic nedělala. Pak začal rapidně růst počet nakažených. A najednou bum a všechny nás zavřeli,“ popisuje Kristina. Španělsko tak skončilo v absolutním lockdownu na 52 dní.
Španělsko v současnosti patří v Evropě k zemím, které pandemie koronaviru zasáhla nejsilněji. K polovině prosince zemřelo s covidem téměř 50 tisíc lidí. S tímto číslem je Španělsko čtvrtou nejhůře postiženou zemí v Evropě po Itálii, Británii a Francii.
Na jaře mohli lidé chodit nakupovat anebo dojet do práce s oficiálním potvrzením od zaměstnavatele. „Všichni byli zavření doma, lidé mohli jen do obchodu nebo do lékárny s rouškou nebo venčit psa,“ uvádí Kristina.
Stejně jako v Česku, i ve Španělsku na jaře probíhala obrovská vlna solidarity. „Lidé měli strach, nevěděli, co bude. Ale cítila jsem, že všichni byli semknutí. Každý večer v osm hodin se vylézalo na balkon a tleskalo se lidem v první linii,“ říká Kristina.
Roušky ve čtyřicetistupňovém vedru
Po striktním lockdownu přišlo částečné uvolnění, ale pravidla byla pořád přísná. Roušky byly povinné všude, venku i uvnitř, i při sportování. Ve čtyřicetistupňovém vedru, které v létě v Katalánsku je, to bylo podle Kristiny náročné.
„Samozřejmě v těch vedrech to bylo neúnosné, takže lidé nosili roušky spíš pod nosem a na bradě. Vláda potom vydala nařízení, že se bude pokutovat špatné nošení roušky. Kamarádi mi říkali, že jejich známí opravdu tu pokutu dostali. Mně se nic takového nestalo. Ale v létě byli všichni kvůli rouškám podráždění,“ vypráví.
Katalánská vláda také omezila čas vycházek podle věkových kategorií. Děti do 15 let směly ven v jiných časech než třeba senioři. „Ráno a večer bylo možné procházet se a sportovat, přes den jsme se museli zavřít doma. Ale lidé byli šťastní, že můžou být vůbec venku,“ konstatuje Kristina.
Přes léto také platilo omezení pro pobyt u moře. Barcelona leží na pobřeží Baleárského moře a během sezony jsou obvykle městské pláže obsypány místními i turisty.
„V rámci vycházkového času ráno a večer bylo povoleno být na pláži a v blízkosti moře jen pokud člověk dělal nějaký sport, např. zaplavat si nebo surfovat. Nebylo možné se jen opalovat na písku. V tom případě přišly hlídky a lidi vyháněli. Když se blížil konec vycházky, tak ta stejná hlídka v 10 dopoledne přišla a vypakovala nás,“ popisuje Kristina.
Některá místa chtěla přes léto potěšit obyvatele města tím, že odpustila vstupné. Kristina jako příklad uvádí park Güell, který navrhl katalánský architekt Antoni Gaudí. Základní vstupné do parku stojí 10 eur, což je v přepočtu asi 260 korun.
„Potom přišla druhá vlna na podzim, kdy už se nálada místních zhoršila,“ říká Kristina. Španělsko zavedlo regionální lockdown. Lidé teď nesmějí vyjet mimo provincii, ve které bydlí. Přes víkend jsou restrikce ještě tvrdší. Od páteční noci do pondělního rána platí městský lockdown.
„Na víkend nesmíš opustit město, ve kterém bydlíš. Takže Barcelona je o víkendu plná lidí. Skoro jako v běžné letní sezóně s turisty. Ulice a pláže jsou plné lidí. Nevím, jestli tohle má nějaký dobrý efekt,“ krčí rameny Kristina.
Policisté podle ní dodržování cestovního omezení hlídají. V pátek večer se uzavřou hlavní tepny, které vedou z Barcelony a kontrolují automobily.
Grafitti je všude
Během podzimu se podle Kristiny v Barceloně také rozšířil nešvar, kdy se na železných roletách zavřených kaváren a obchodů objevuje čím dál víc graffiti. Lidé si tak začínají stěžovat na špinavou a počmáranou Barcelonu. „Grafitti je tady všude,“ zdůrazňuje Kristina.
Oproti jaru se podle ní během podzimu nálada hodně vyostřila. Lidé začali demonstrovat proti uzavírání svých podniků. „Na Španělech a Kataláncích cítím, že jsou deprimovaní. Ale nikdy jsem se nepotkala s žádným extrémem, že by se začali na ulici prát apod. Byly tu incidenty, kdy se v nějakém sousedství hádali kvůli roušce. Nicméně když se potkávám s lidmi na ulici a v obchodech, tak jsou milí,“ říká Kristina.
Věřím, že teď místním dochází, jak velkým přínosem do ekonomiky turismus v Barceloně je
Tvrdá opatření ulevila španělskému zdravotnictví. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí mělo Španělsko v prvním a druhém prosincovém týdnu zhruba 218 případů infekce na 100 tisíc obyvatel, což je jedno z nejnižších čísel v Evropě. Česko mělo v tomto období 576 nakažených na 100 tisíc obyvatel.
Pandemie přinesla Barceloně podle Kristiny i pozitivní věci. „Měla prostor se nadechnout,“ míní. Město patří k jedněm z nejoblíbenějších turistických destinací a některé ulice jsou v sezoně tak nacpané, že člověk jimi těžko projde.
„Barceloně prospělo se takhle zhluboka nadechnout po dlouhé době. Byly tu dost nálady proti turistům, na některých místech se objevovaly nápisy: Turisté, jeďte pryč. Věřím, že teď místním dochází, jak velkým přínosem do ekonomiky ten turismus v Barceloně je,“ hodnotí Kristina.
Stejně jako v Praze je teď v centru Barcelony k pronájmu spousty krásných a zrekonstruovaných bytů, které dříve lidé pronajímali skrz službu Airbnb. Podobná situace je i v Praze.
Co se týče Vánoc, katalánská vláda přistoupila k částečnému uvolnění. Povolila otevření obchodů a během vánočních svátků a na Silvestra se prodlouží čas vycházení do jedné do rána.
