V Česku je nižší motivace k automatizaci výroby. (lustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Během následujících 20 let zanikne nebo se výrazně změní přes 45 % pracovních pozic v Česku, tvrdí to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle odborníků je potřeba začít okamžitě reformovat školství a připravit tak následující generace na zásadní proměnu pracovního trhu.
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček nastínil, jak bude změna vypadat „Cena práce v České republice naroste a technologický pokrok zvýší efektivitu nového strojního vybavení. V důsledku toho se budou rušit nekvalifikované pracovní pozice, které nahradí stroje nebo levnější pracovníci mimo Evropu. To bude vyžadovat posun našeho hospodářství směrem ke znalostní ekonomice,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Problémem je podle něj nízká produktivita práce v Česku ve srovnání se západní Evropou. „To však není dáno tím, že by byli občané líní. Zaostáváme kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Může za to přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ sdělil Křeček.
Jelikož je cena práce v naší zemi výrazně nižší než na Západě, máme nižší motivaci k automatizaci výroby, myslí si ekonom. „Pořízení stroje totiž často vyjde dráž než zaměstnání několika nekvalifikovaných zaměstnanců. V západní Evropě je však díky vysokým mzdám výhodnější investovat do nového vybavení,“ řekl Křeček.
To se však v budoucnu změní. „Význam zemědělství a průmyslu bude upadat. Stále důležitější bude sektor služeb a pravděpodobně vzroste i význam veřejného sektoru. Stárnoucí populace zhýčkaná blahobytem si bude nárokovat více jistot, a to i na úkor stále větších zásahů do ekonomiky. To může dále snižovat konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s dalšími částmi světa,“ vysvětlil.
Potřeba reformy školství
„Je proto nutné reformovat školství a připravit další generace na zásadní proměnu pracovního trhu. Zároveň se budeme muset zaměřit na celoživotní vzdělávání, které umožní lidem získávat nové kvalifikace i ve vyšším věku,“ pronesl.
Konkrétní podobu profesí roku 2041 si však nelze úplně představit. „Tak jako by nás před 20 lety nenapadlo, že bude prestižní vyvíjet aplikace na telefony, stěží dokážeme odhadnout, jaké nové profese budou žádané za následujících 20 let. Je však zřejmé, že díky nové technice bude zapotřebí stále menšího počtu lidí na vyprodukování stejného množství potravin a spotřebního zboží. Stále více lidí se tedy bude muset uplatnit ve službách nebo veřejném sektoru,“ komentoval Křeček.
„V bujných představách si dovedu modelovat ještě jednu alternativu. Část populace možná nikdy nenastoupí na pracovní trh. Zvýší se závislost lidí na sociálních systémech či různých formách nepodmíněných příjmů,“ varoval.
Jak průmysl 4.0 změní školství
Nastupující čtvrtá průmyslová revoluce (tzv. Průmysl 4.0) v sobě skrývá stále aktuálnější trend digitalizace a automatizace výroby. Jedná se o důležitý civilizační milník, neboť lidstvo přechází do vyššího vývojového stupně na základě změn vědecko-technického rozvoje. V souvislosti s revolucí v průmyslu se mění i společnost a trh práce. Vysoké školy však na rychlý vývoj podle řady odborníků nestíhají reagovat.
Vznikl proto projekt českých univerzitních výzkumníků, který si dal za cíl zvýšit připravenost studentů na nový digitální svět a jejich uplatnitelnost na trhu práce. Budoucí absolventy vysokých škol čekají jak nové studijní programy, tak i nová forma těch současných.
Projekt podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) „Při nedostatečných změnách v oblasti vzdělávání dojde k sociálním problémům s nepředvídatelnými důsledky. Nároky na znalosti či dovednosti absolventů se totiž v návaznosti na čtvrtou průmyslovou revoluci radikálně mění. Řešitelé projektu proto chtějí podat pomocnou ruku studentům vysokých škol i jejich pedagogům. K tomu dopomůže jejich inovace studijních programů,“ představil hlavní cíl výzkumného týmu Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR).
