V současnosti je počet cestujících na 50 procentech běžného provozu. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK
Pandemie nemoci COVID-19 ovlivnila nejen dovolenkové, ale i každodenní cestování. Lidé znatelně méně volí hromadnou dopravu, což vede také k omezování spojů. Například České dráhy (ČD) hlásí úbytek cestujících o polovinu, podobně hovoří také zástupci pražského dopravního podniku. Výzkumníci se proto zabývají otázkou, jak současný stav ovlivní cestování do budoucna.
S pandemií koronaviru žijeme v České republice takřka rok a chování v dopravě se po tu dobu dynamicky vyvíjelo. Například České dráhy byly během jarních omezení na deseti procentech běžného provozu.
„V souvislosti s omezením pohybu osob, uzavřením škol a řady podniků, ale i v souvislosti s dočasným uzavřením hranic a zastavením mezistátní dopravy během jarní vlny pandemie klesl počet cestujících až na deset procent ve srovnání s běžným provozem,“ sdělila CNN Prima NEWS Gabriela Novotná, regionální mluvčí ČD.
Přestože je dnes epidemická situace podstatně horší než na jaře, počet cestujících oproti první vlně narostl. „V současnosti je počet cestujících na úrovni 50 procent běžného provozu,“ potvrdila Novotná. Podobně hovoří také další dopravci, například Arriva.
České dráhy kvůli úbytku cestujících dočasně zrušily některé spoje. „V návaznosti na kolísající poptávku a vývoj vládních opatření byl postupně omezován a obnovován provoz vybraných spojů na vnitrostátních regionálních, dálkových, ale i mezinárodních linkách,“ sdělila mluvčí.
Tvrdí však, že bezpečnost pasažérů nadále zajišťují. „České dráhy přijaly řadu preventivních opatření proti šíření koronaviru a tato opatření průběžně doplňují. Ve všech krocích postupujeme podle pokynů a doporučení státních orgánů, především Bezpečnostní rady státu, Ministerstva zdravotnictví ČR a hygieniků. Rozšířili a zintenzivnili jsme úklid souprav a zavedli jsme dezinfekci všech součástí vybavení, s nimiž přicházejí cestující do styku. Naši zaměstnanci jsou vybaveni ochrannými pomůckami (roušky, respirátory, rukavice, dezinfekce apod.),“ vypočítala Novotná.
Pražské MHD chybí turisté
Problémy se týkají také MHD. Například Praha těžce trpí nedostatkem turistů. Pražský dopravní podnik (DPP) očekává kvůli pandemii nemoci COVID-19 za loňský rok propad příjmů na jízdném 1,3 až 1,4 miliardy korun. Další desítky milionů podnik vydal na protiepidemická opatření, jako je nákup ochranných pomůcek či dezinfekce.
V loňském roce se počet cestujících v pražské MHD měnil spolu s vývojem pandemie a přístupu obyvatel k ní. Nejvyšší pokles zaznamenal DPP na jaře, a to až o 85 procent. Metro tehdy místo obvyklých 1,2 milionu cestujících denně využilo zhruba 250 000 lidí. V létě se lidé do MHD vraceli, jejich počet se ale do stavu před pandemií nevrátil.
„Podzimní vlna byla zase jiná. Tam pokles nebyl tak razantní, ale trval déle. I dnes máme okolo 460 000 až 470 000 lidí, což je asi 40 procent obvyklého počtu,“ řekl nedávno v rozhovoru pro ČTK generální ředitel pražského dopravního podniku Petr Witowski.
O něco lepší situace než v metru je u povrchové MHD, avšak i v tomto případě dosahuje množství cestujících necelých 50 procent obvyklého počtu. V případě metra má DPP přesnější údaje, neboť všechny vstupy do metra jsou osazeny sčítači. Speciální rámy má dopravce u nových typů autobusů a rozšířil je i v tramvajích, nejsou jimi ale zatím vybaveny všechny vozy.
Vědci zkoumají dopad pandemie na chování lidí v dopravě
Čeští vědci už zkoumají, jak pandemie ovlivnila chování lidí v dopravě. Vedle analýzy konkrétních zkušeností má projekt přinést doporučení pro rozvoj a plánování udržitelné dopravy v krizovém období. Spolupracují na něm odborníci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem a z agentury STEM/MARK za finanční podpory Technologické agentury ČR (TA ČR). Výzkumníci chtějí také porovnat výsledky z ČR s poznatky kolegů z Izraele.
Projekt řeší odborníci z ekonomie, ekonometrie, sociologie či geografie. Začal loni v červenci a potrvá do roku 2022. Předseda TA ČR Petr Konvalinka uvedl, že se výzkum zaměří nejen na změny dopravního chování lidí, ale i na související proměny nákupních návyků, volnočasových aktivit či další otázky spojené s mobilitou.
„Jde například o volbu dopravního prostředku. Omezení, případně úplné vynechání hromadné dopravy si zasluhuje prozkoumání vnímaných bariér jejího využívání. Chceme navrhnout opatření pro odstranění těchto bariér,“ nastínila Hana Brůhová-Foltýnová z Fakulty sociálně ekonomické UJEP.
