Rozpočet ministerstva školství
Škrtnout osm tisíc neobsazených pozic kuchařek, uklízeček a dalších neučitelských profesí a zároveň zbrzdit růst počtu učitelů na školách. Takový je úsporný recept ministra školství Mikuláše Beka (STAN). S návrhem přišel i přesto, že ještě v září tvrdil, že pro své ministerstvo nutně potřebuje vyjednat na příští rok o 11 miliard víc. Skutečnost je však jiná. Resort obdrží oproti letošku čtyři miliardy navíc, celkově 269 miliard korun. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka mohou změny takového rázu výrazně ovlivnit kvalitu českého vzdělávacího systému.
Pokud chceme být příští rok na svém, potřebuje školství víc peněz. Tak se vyjadřoval Bek k situaci s rozpočtem ještě před měsícem. „Potřebujeme plus 11 miliard,“ deklaroval hned několikrát.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kam s dětmi? Nové školy vznikají pomalu, papírování trvá i deset let. Výstavba pak dva roky
V úterý ale ministr Bek oznámil, že vyjednal navýšení o 3,9 miliardy korun s tím, že je nutné šetřit. Mimo jiné našel šéf resortu recept v tom, že hodlá škrtnout až osm tisíc neobsazených míst uklízeček a kuchařek. „Blížíme se okamžiku, kdy neobsazená místa v systému stát financovat nebude,“ uvedl šéf úřadu.
Podle ředitele základní školy Na Smetance Zbyška Víta se však nejedná o potřebný krok. „To, že ty pozice nejsou obsazené, ještě neznamená, že nejsou potřebné,“ vysvětlil. A podobně mluvil ještě minulý měsíc i sám ministr. „To není o zrušení těchto pracovních míst. Zřizovatelé by pouze dostali o něco méně peněz než dosud. Stáli by tak před rozhodnutím, zda sami ty pozice dofinancují,“ tvrdil Bek 9. září. „Jestliže má paní uklízečka 18 tisíc hrubého v Praze, je pochopitelné, že máme problém sehnat někoho na tuto pozici,“ přiblížil ředitel Vít.
Problém se týká i jídelen
A tento problém se týká i dalších profesí. Například v gymnáziu Nad Štolou připravuje obědy 10 lidí, kteří denně zajistí až 830 porcí. Práce je náročná a sehnat zaměstnance není vůbec jednoduché. Některé školy shánějí pomocnou sílu do kuchyně půl roku, jiné už celý rok.
„Nevím, jak to zvládnou fyzicky. Přece jen ne všichni jsou nejmladší a někteří jsou po operaci kyčlí či kolenou. Když pak musejí tahat něco těžkého a je jich o jednoho míň, je to znát,“ ozřejmila situaci vedoucí jídelny při gymnáziu Věra Hykešová.
Sporné je i zvyšování platů učitelům. Těm se vláda zavázala dát 130 % průměrné mzdy. Jenomže pro rok 2024 se bude počítat podle dat z roku 2022. A přidáno učitelé dostanou do odměn, ale nikoliv do základu.
„Pokud by učitelé od 1. ledna dostávali platový výměr, v němž by platilo zvýšení tarifu, pak bych opravdu věřil, že tu vyšší částku dostanou. Jestliže ale bude vše rozpuštěné do nenárokových složek, pedagogové v tomto ohledu nic nepoznají,“ okomentovala ředitelka vzdělávací instituce Renata Schejbalová. Zasáhnout se ministr chystá rovněž do maximálního počtu hodin financovaných státem v různě velkých třídách na jednoho učitele.
Dobšík: Návrhy mohou mít dopad na kvalitu školství
Plánované změny se podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka výrazně promítnou do kvality škol. „Jde o počet hodin, které stát školám zaplatí. Pokud to bude výrazně méně, dojde k menšímu dělení hodin, zrušení tandemové výuky. Na kvalitu školství to může mít dopad,“ pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Zda se bude v případě rušení osmi tisíc neobsazených míst jednat o velký zásah do chodu škol, je podle Dobšíka v tuto chvíli nejisté. „Tyto pozice jsou pro mě jako paní Columbová. Žádáme totiž dlouhodobě podrobnosti o tomto problému v rámci rozpočtu. Měly by se tedy vyčíslit a finančně promítnout,“ doplnil.
